#PSBlackout: Proč fanoušci PlayStationu bojkotují Sony kvůli konci disků v roce 2028

Co je #PSBlackout a kdy proběhne

#PSBlackout je koordinovaný, týden trvající bojkot PlayStationu, který organizuje skupina Does It Play? zaměřená na archivaci her. Protest začne 23. srpna 2026 v 19:00 místního času a skončí 30. srpna v 19:00 místního času. Účastníci se mají na sedm dní vyhnout přihlašování do sítě PlayStation Network (PSN), hraní na konzolích PlayStation a nákupům v ekosystému Sony.

Nejde tedy jen o vypnutí konzole. Organizátoři chtějí takzvaný ekonomický i herní blackout – dočasný pokles aktivity hráčů a tržeb, který má Sony upozornit, že část komunity stále požaduje fyzické a lépe archivovatelné verze her.

Co mají hráči během protestu dělat

Pravidla jsou záměrně jednoduchá. Podporovatelé mohou konzoli vypnout, případně se odhlásit ze svého účtu PlayStation a po dobu jednoho týdne:

• nepřihlašovat se do PSN;
• nehrát hry na konzolích PlayStation;
• nenakupovat v obchodě PlayStation Store;
• neobnovovat předplatné a neutrácet za další služby v herním ekosystému Sony.

Smyslem je vytvořit měřitelný signál v podobě nižší aktivity a menších výdajů. Z dostupných zpráv ale není k dispozici nezávisle ověřený počet účastníků.

Proč Sony konec disků vyvolal takovou reakci

Pro příznivce fyzických her nejde jen o sběratelské krabičky na polici. Disk lze půjčit, prodat dál nebo si ho ponechat bez přímé závislosti na konkrétním digitálním obchodě. Digitální nákup je naopak spojený s účtem, licenčními podmínkami a dostupností příslušných online služeb.

Právě proto se spor rychle změnil v otázku spotřebitelských práv a archivace her. Pokud je titul stažen z nabídky, licence přestane být dostupná nebo se jednou vypne server, může být k obsahu obtížnější získat přístup. Kritici tvrdí, že krabička s download kódem sice zachová vzhled maloobchodního balení, ale nenabídne stejnou míru nezávislosti jako disk, z něhož lze hru nainstalovat a spustit offline.

Protest navazuje také na petici „Don’t Kill the Disc“. Podle serveru Particle nasbírala před oznámením blackoutu přibližně 345 000 podpisů.

Co přesně Sony plánuje od roku 2028

Sony nechce z obchodů odstranit všechny krabičky. Od ledna 2028 však mají být nové hry PlayStation dostupné digitálně – buď přímo přes PlayStation Store, nebo v maloobchodním balení s kódem ke stažení místo disku.

Taková varianta zachovává možnost koupit hru v kamenném či internetovém obchodě a někomu ji darovat. Zásadně se ale liší od fyzického disku: kód obvykle vyžaduje uplatnění přes online infrastrukturu platformy a neposkytuje stejný prostor pro offline instalaci, další prodej ani dlouhodobou archivaci.

Rozhodnutí se týká nových her vydaných od ledna 2028. Disky u titulů vydaných před tímto termínem mají zůstat použitelné na kompatibilním hardwaru a právě tyto starší hry nejsou terčem nové politiky.

Trh se mezitím skutečně přesouvá k digitálu

Sony má pro svůj krok silný obchodní argument. Digitální nákupy představovaly ve fiskálním roce 2025 78 % prodejů her na PlayStationu. Ve čtvrtletí končícím 31. března 2026 se podíl zvýšil na 85 %.

Také americký trh s fyzickými hrami slábne. Podle dat Circany citovaných v srpnových zprávách utratili zákazníci ve Spojených státech za herní disky v červenci 2026 85 milionů dolarů, což byl nejnižší měsíční výsledek od začátku sledování této kategorie v roce 1995.

Fyzické hry ale nezmizely. Nintendo uvedlo, že ve čtvrtletí končícím 30. června 2026 tvořily fyzické kopie 38,5 % jeho prodejů softwaru. Poptávka se tedy liší podle platformy i publika.

V tom spočívá hlavní napětí kolem #PSBlackout: Sony reaguje na nákupní chování většiny, zatímco odpůrci chtějí, aby firma dál myslela i na menšinu, pro kterou fyzická kopie znamená vlastnictví, možnost dalšího prodeje a jistější přístup v budoucnu.

Proč Hideo Kojima označil digitální budoucnost za děsivou

Konec fyzických médií kritizoval také Hideo Kojima. Řekl, že je to „opravdu smutné“, protože vyrůstal s fyzickými formáty a stále si kupuje Blu-ray disky a CD.

Jeho hlubší obava se týká kontroly nad samotnými daty. Kojima varoval před budoucností, v níž budou hry závislé na centralizovaných serverech a zákazník nebude vlastnit trvalou kopii, ale pouze oprávnění obsah používat. Přirovnal to ke streamovacímu modelu, kdy společnost kontroluje server a přístup může být podmíněn průběžným povolením nebo platbou.

Tato kritika dobře vystihuje argument organizátorů: stáhnout si hru na pevný disk dnes není totéž jako vlastnit trvale použitelnou kopii, která bude fungovat i po změně podmínek služby.

Vyžadují fyzické hry obecně stažení?

Ne tak docela. Testy Does It Play? ukazují, že fyzická vydání jsou stále častěji závislá na aktualizacích nebo dodatečném obsahu, zároveň však neplatí, že by většina fyzických her bez stažení nefungovala.

Z dosavadního testování vyplývá:

• 73 % zkoumaných fyzických vydání lze dokončit z dodaného média bez povinného stažení;
• 27 % potřebuje stažení kvůli závažným chybám nebo chybějícímu zásadnímu obsahu;
• u novějších konzolí nebylo bez dodatečného stažení možné získat kompletní zamýšlený zážitek u 34 % testovaných her pro PS5 a 50 % her pro Xbox Series X.

Does It Play? hry testuje v režimu bez připojení k internetu. Titul nainstaluje na konzoli, použije lokální profil, který se nikdy nepřipojil ke službám jako PSN, a následně zkouší hlavní herní režim i relevantní vedlejší obsah.

Výsledek je proto složitější než obě nejjednodušší verze argumentu. Disk není automatickou zárukou dokonalé offline archivace – některé hry jsou neúplné, chybové nebo na stažení závislé. Stejně nepřesné by ale bylo tvrdit, že fyzické hry obecně vyžadují download. V celkovém souboru testů většina titulů stále splnila standard hraní bez povinného stažení, i když u novějších platforem jsou výsledky výrazně horší.

Může #PSBlackout změnit rozhodnutí Sony?

Samotný týdenní bojkot má nejspíš jen malou šanci, že přiměje Sony změnit distribuční strategii. Firma prodává drtivou většinu her digitálně a žádné nezávisle ověřené údaje zatím neukazují na účast v takovém měřítku, která by mohla výrazně zasáhnout její celkové tržby nebo aktivitu.

Pravděpodobnější je reputační dopad. Koordinovaný blackout může udržet témata archivace, licencí a spotřebitelské volby ve veřejné debatě. Zároveň může hráčům připomenout rozdíl mezi diskem a kódem v krabičce a vydavatelům ukázat, že fyzické edice mají pro část publika stále význam.

Sony se může opřít o jasný trend ve způsobu nákupů. #PSBlackout však upozorňuje, že podíl digitálních prodejů není jediným měřítkem hodnoty. Pro některé hráče je fyzické médium pojistkou proti stažení hry z nabídky, závislosti na serverech a postupné ztrátě přístupu. Právě tento požadavek chce kampaň dostat k Sony ještě před lednem 2028.