Hongkong místo zákazů učí děti s AI pracovat. Může být strategie „učit, ne zakazovat“ bezpečnější?

Proč státy sahají po zákazech

Přísnější přístup v posledních letech nabírá na síle:

• Austrálie se stala první zemí, která zakázala sociální sítě uživatelům mladším 16 let. Opatření se týká platforem jako TikTok, Instagram, YouTube a Facebook; za nedodržení mohou provozovatelé dostat pokutu až 49,5 milionu australských dolarů . Tři měsíce po zavedení však podle dostupných zjištění většina teenagerů sociální sítě stále používala a vláda začala připravovat přísnější vymáhání pravidel .
• Norsko od konce srpna 2026 zavádí téměř úplný zákaz generativní AI pro žáky ve věku 6 až 13 let, tedy pro 1. až 7. ročník. Žáci ve věku 14 až 16 let ji mohou používat pouze pod přímým dohledem učitele . Norsko už v roce 2024 zakázalo mobily ve školách a připravuje také legislativu k zákazu sociálních sítí pro osoby mladší 16 let .
• Švédsko plánuje od podzimu 2026 celostátní povinný zákaz mobilních telefonů ve školách a školních družinách .
• Spojené království zahájilo konzultaci o používání sociálních sítí dětmi, prosazuje školy bez mobilů a zvažuje omezení návykových funkcí i přísnější ověřování věku .
• Několik evropských zemí — například Švédsko, Finsko, Norsko, Dánsko, Francie a Itálie — omezuje čas u obrazovek a vrací do výuky více papírových materiálů .

Logika těchto opatření je srozumitelná: nejprve ochránit základní dovednosti, soustředění a duševní pohodu dětí, a teprve potom rozšiřovat prostor pro digitální nástroje.

Hongkongský model: technologie ano, ale s mantinely

Hongkongský plán byl zveřejněn v červnu 2026 a doprovázejí ho dva klíčové dokumenty :

1. Rámec výuky AI gramotnosti — věkově přiměřený program pro základní i střední školy, který pokrývá znalosti, praktické dovednosti i hodnoty .
2. Metodika využívání AI ve výuce — zásady pro učitele týkající se používání AI při učení, vyučování a hodnocení .

Nejde tedy o volný přístup bez pravidel. Školy mají:

• začlenit strategie digitálního vzdělávání a AI do svých plánů rozvoje a stanovit konkrétní harmonogram zavádění ;
• rozvíjet digitálně gramotné žáky s důrazem na „lidský přístup“ a odpovědnost;
• posilovat odbornou přípravu učitelů;
• budovat infrastrukturu chytrých školních kampusů;
• prohlubovat spolupráci škol, veřejného sektoru a dalších partnerů ;
• využít podporu ve výši 2 miliard hongkongských dolarů z Fondu kvalitního vzdělávání .

Hongkong má navíc samostatná pravidla pro generativní AI. Technická a aplikační metodika vydaná v dubnu 2025 doporučuje, aby žáci před použitím nástrojů generativní AI získali předchozí souhlas a aby jejich práci s těmito nástroji kontrolovali učitelé .

Součástí strategie je také série kurzů pro učitele zaměřených na vývoj AI a její využití ve třídě . Na základních školách byl zaveden pilotní tematický okruh Úvod do umělé inteligence .

Dvě odlišné filozofie

Argument pro přístup „učit, ne zakazovat“

Hongkongský model vychází z předpokladu, že úplné zákazy se obtížně vymáhají — což ukazuje dosavadní zkušenost Austrálie — a že dlouhodobá odolnost dětí spočívá spíše ve schopnosti rozpoznat rizika než v pouhém odebrání přístupu.

Austrálie sice zavedla průlomové omezení, podle dostupných zpráv však musela připravit další legislativu, protože děti se k sociálním sítím stále dostávaly . To neznamená, že zákaz automaticky selhal, ukazuje to ale na rozdíl mezi pravidlem na papíře a jeho každodenním uplatňováním.

I norská politika má svá omezení. Vláda uvedla, že zákaz chytrých telefonů ve školách z roku 2024 vedl přibližně k 60% poklesu návštěv psychologických specialistů . Téměř úplný zákaz AI u žáků do 13 let však přímo reaguje především na zhoršující se výsledky národních testů — tedy na ukazatel školního výkonu, nikoli nutně na připravenost dětí na budoucí digitální svět .

Člen hongkongské Rady pro rozvoj kurikula Ray Cheung Chak-chung uvedl, že nový plán má sjednotit dosud roztříštěnou školní výuku a posílit kritické myšlení žáků, aby se nestali na umělé inteligenci příliš závislí .

Kde hongkongský přístup může narazit

Největším rizikem je rozdíl mezi rámcem a praxí. Pokud školy nebudou mít dostatečně jasná pravidla a učitelé dost času i podpory, může se AI ve třídách používat nekontrolovaně. Mimo školu navíc zůstávají rizika spojená se sociálními sítěmi a digitálními návyky, která samotná školní výuka nevyřeší.

Hongkong na ně zatím reaguje především digitální gramotností, hodnotovou výchovou a odpovědným používáním technologií, nikoli plošnou legislativou. Úspěch tohoto modelu proto bude záviset na tom, zda se z obecných zásad stanou skutečné každodenní postupy: kdy je AI povolena, jak se ověřují její výstupy, kdo nese odpovědnost a jak školy sledují dopad na soustředění a duševní pohodu žáků.

Klíčová nejistota: Neexistují důkazy, že by Hongkong připravoval celoplošný zákaz sociálních sítí pro mladší 16 let nebo plošný zákaz mobilních telefonů ve školách. Současný směr naopak upřednostňuje rozvoj digitálních kompetencí před restrikcemi. Pokud by se však údaje o pohodě a zdraví žáků výrazně zhoršily, důraz na „lidský přístup“ a etické hodnoty by mohl vést k přísnějším pravidlům na úrovni jednotlivých škol — aniž by Hongkong musel převzít model plošných zákazů.