Cathie Woodová vs. Frank Giustra: Je bitcoin skutečně „digitální zlato“?

Woodová bitcoin nepředstavuje pouze jako spekulativní investici. Označuje ho za „pojistku“ proti znehodnocování měn a tvrdí, že hlavními motory budoucího růstu budou systematické oslabování fiatových měn a teprve počínající zapojení institucionálních investorů .

Podle jejího pohledu dává bitcoin díky algoritmicky nastavené měnové politice investorům předvídatelnější a obtížněji manipulovatelný uchovatel hodnoty než zlato. To podle ní stále těží ze staršího a méně transparentního systému .

Její současný výhled je přesto mírnější než dříve. Po prudkém propadu v říjnu 2025 a rychlém rozšíření stablecoinů, jako jsou USDT od Tetheru a USDC od Circle, ARK Invest v listopadu 2025 snížil dřívější býčí odhad z 1,5 milionu na 1,2 milionu dolarů. Woodová tehdy připustila, že stablecoiny přebírají část funkcí, které původně přisuzovala bitcoinu, zejména v oblasti plateb a převodů peněz .

Giustrův protiútok: bezpečný přístav, který lze vystopovat

Frank Giustra, jehož majetek je úzce spojen s těžbou zlata, považuje Woodové komentáře za odtržené od reality. Její prognózy veřejně odmítl jako „trapné“ . Jeho argumentace míří přímo na základní tezi bitcoinových zastánců.

1. Spekulace místo bezpečného přístavu

Giustra tvrdí, že bitcoin se chová jako rizikové aktivum a často se pohybuje podobně jako technologické akcie. Podle něj proto nefunguje jako geopolitická ochrana v době nejistoty.

Jako příklad uvádí propad v roce 2025, kdy bitcoin klesl z maxim kolem 120 000 dolarů hluboko pod hranici 100 000 dolarů . Takový vývoj podle něj ukazuje, že bitcoin zatím nemá stabilizační vlastnosti, které investoři tradičně spojují se zlatem. Propagaci kryptoměny navíc označuje za nebezpečné „dogma“ bitcoinových maximalistů, které může přilákat méně zkušené investory .

2. Veřejná účetní kniha jako slabina

Giustrův nejsilnější argument vychází z vlastnosti, kterou příznivci bitcoinu často považují za přednost: z veřejně dostupné účetní knihy transakcí.

Fyzické zlato lze podle něj uložit anonymně a ukrýt tak, aby jeho zabavení vyžadovalo fyzické nalezení a převzetí. Bitcoinové transakce jsou naproti tomu zaznamenány v transparentní a neměnné síti. Držitelé a jejich prostředky tak mohou být podle Giustry dohledatelní a v určitých případech vystavení zásahu státu .

3. Zabavení kryptoměn spojených s Íránem

Giustrův argument krátce nato získal konkrétní příklad. Na konci května 2026 americký ministr financí Scott Bessent oznámil zabavení kryptoměn v hodnotě téměř 1 miliardy dolarů, které měly souviset s Íránem .

Giustra se této události chopil jako důkazu, že příběh o „digitálním zlatě“ má zásadní trhlinu. Pokud lze velké kryptoměnové zůstatky vystopovat a zabavit bez fyzického zásahu do úkrytu, podle něj bitcoin nesplňuje nejpřísnější test bezpečného přístavu: odolnost vůči konfiskaci .

Spor, který trvá už roky

Nejde o jednorázovou výměnu názorů. Frank Giustra označení „digitální zlato“ kritizuje dlouhodobě. V lednu 2026 zveřejnil na svém osobním webu esej s názvem „Je bitcoin opravdu digitální zlato?“. V ní rozebíral propad bitcoinu během geopolitického napětí kolem Grónska v roce 2025 a znovu tvrdil, že kryptoměna se chová spíše jako spekulativní rizikové aktivum než jako stabilní útočiště .

Giustra také poukazuje na to, že vlády už drží značné bitcoinové rezervy tvořené zabavenými mincemi. Podle jeho argumentu tím vzniká precedent pro budoucí konfiskace, které by u fyzického zlata byly logisticky mnohem obtížnější .

Woodová naopak anonymitu nepovažuje za hlavní podmínku bezpečí. Zdůrazňuje decentralizaci, odolnost proti cenzuře a předvídatelná pravidla bitcoinové sítě. Bitcoin podle ní není pouze digitální obdobou zlata, ale také „globálním měnovým systémem založeným na pravidlech“, který svět potřebuje od chvíle, kdy Spojené státy v roce 1971 opustily zlatý standard .

Její teze zní, že v prostředí zhoršující se fiskální disciplíny může být transparentní a algoritmicky řízený systém dlouhodobě lepší pojistkou než fyzické aktivum, jehož ochrana závisí především na tom, zda ho někdo dokáže ukrýt.

Dvě představy o budoucnosti peněz

Ve skutečnosti se tedy Woodová s Giustrou přou o více než o to, zda bitcoin dosáhne milionové hranice. Jejich střet představuje ideologický souboj dvou pohledů na peníze a majetek.

• Woodová vidí budoucnost, v níž digitální vzácnost promění samotný koncept peněz a bitcoin se stane globálním monetárním aktivem.
• Giustra věří, že v okamžiku skutečné krize přežije především to, co lze fyzicky ukrýt a co nelze snadno vystopovat v otevřené databázi.

Odpověď na otázku, zda je bitcoin digitálním zlatem, proto nezávisí jen na jeho budoucí ceně. Stejně důležité bude, zda dokáže obstát ve chvíli, kdy se střetne s krizí, regulací a mocí státu.