Nejde tedy všude o úplný zákaz samotného vlastnictví zařízení. Často je zakázané především nahrávání, případně je návštěvník požádán, aby si brýle sundal nebo vypnul jejich kameru.
Dne 7. srpna 2026 napsala australská ministryně spravedlnosti Michelle Rowlandová komisařce pro ochranu soukromí Carly Kindové a požádala ji o urgentní prověření dopadů chytrých brýlí . Rowlandová upozornila, že ženy a děti mohou být nepřiměřeně vystaveny nevhodnému nahrávání, obtěžování, sledování nebo jinému škodlivému jednání .
Impulzem byla mimo jiné rychlá dostupnost levnějších modelů. Australský řetězec Kmart vyprodal ve prodejnách i na internetu brýle Anko s kamerou za 89 australských dolarů. Expert na digitální práva je označil za „noční můru pro soukromí“ . Podle popisu produktu dokážou pořizovat fotografie až v rozlišení 8 megapixelů a video v rozlišení 1080p .
Kindová varovala, že podobná zařízení mohou „zásadně změnit naši zkušenost s mezilidskými vztahy“. Lidé totiž mohou přijít o možnost informovaně se rozhodnout, zda chtějí být nahráváni, pokud nevědí, že je může někdo kdykoli natáčet .
Obavy nejsou pouze hypotetické. BBC popsala případy mužů, kteří pomocí brýlí Ray-Ban Meta bez vědomí natáčeli ženy na plážích, před obchody nebo na ulici a záznamy následně zveřejňovali na internetu . Podle analýzy serveru Jurist tento trend přispívá k nové podobě sexuálního zneužívání prostřednictvím obrazových materiálů, přičemž ženy a dívky jsou zasaženy nepoměrně často .
Koalice organizací včetně ACLU vyzvala Metu, aby zastavila zavádění funkcí rozpoznávání obličejů. Podle koalice představuje rozpoznávání v nenápadných spotřebitelských brýlích vážnou hrozbu pro soukromí a občanské svobody, zejména pro oběti domácího násilí, terče stalkerů a obtěžování, menšiny a ženy s dětmi .
V doprovodné aplikaci Meta AI byl také objeven neaktivní kód systému rozpoznávání obličejů interně označovaného jako „NameTag“. Meta jej po zveřejnění nálezu odstranila . Samotný nález neznamená, že tato funkce byla běžně dostupná uživatelům, dál však posílil obavy z budoucího vývoje zařízení.
Hlavním bezpečnostním prvkem brýlí Meta je malá bílá kontrolka na přední straně. Ta bliká při pořizování fotografie nebo videa a má okolí upozornit, že kamera právě nahrává .
V červenci 2026 Meta vydala povinnou aktualizaci firmwaru. Ta kameru vypne, pokud systém zjistí, že někdo kontrolku zakryl, poškodil nebo se ji pokusil obejít . Aktualizace se zpětně vztahuje na brýle druhé generace Ray-Ban Meta, Oakley Meta i vlastní model Meta Glasses .
Společnost uvedla, že ochranu soukromí zabudovala do kamery „od samého začátku“ . Kritici ale namítají, že robustnější ochranné prvky přišly až poté, co se v roce 2025 prodalo více než 7 milionů kusů. V letech 2023 a 2024 se přitom dohromady prodaly přibližně 2 miliony kusů . Meta podle dostupných odhadů ovládala zhruba 80 procent světového trhu s chytrými brýlemi .
Případ australských brýlí Anko ukázal, že debata se netýká jen dražšího produktu od velké technologické firmy. Cena 89 australských dolarů výrazně snižuje vstupní bariéru a může rozšířit počet lidí, kteří mají zařízení schopné nenápadně pořizovat snímky a video .
Právě tato dostupnost podle australských úřadů zvyšuje naléhavost otázky, zda stávající zákony pokrývají všechny způsoby nahrávání pomocí nositelné elektroniky. Komisařka Carly Kindová zároveň upozorňuje, že podobné produkty mohou v budoucnu nabízet i další výrobci .
Reakce se neomezuje na britské podniky a australské úřady. V několika jurisdikcích se prověřují stížnosti související se skrytým nahráváním pomocí chytrých brýlí . Texaský generální prokurátor Ken Paxton v květnu 2026 zahájil státní vyšetřování a upozornil mimo jiné na snímání geometrie obličeje a kontrolku, kterou označil za snadno ukrytou .
Instagram také zasahuje proti účtům zveřejňujícím nekonsensuální videa pořízená brýlemi Ray-Ban Meta . V březnu 2026 byla podána hromadná žaloba Bartone et al. v. Meta Platforms, Inc. et al. . Evropské úřady pro ochranu osobních údajů varovaly, že technologie může zásadně změnit mezilidské vztahy, protože odstraňuje možnost spolehlivě poznat, zda člověk právě nahráván je .
Na současné vlně kritiky je pozoruhodná především její rychlost. Krátce po vyprodání levných kamerových brýlí v australském Kmartu vláda požádala o jejich urgentní prověření. Ve Velké Británii pak restaurace, hospody, kluby a divadla začaly uplatňovat vlastní zákazy a omezení.
Meta mezitím posílila ochranu kontrolky až poté, co byly prodány miliony zařízení a objevily se způsoby, jak její význam obejít. Právě zde leží jádro sporu: zařízení se šíří rychleji, než se do nich daří zabudovat mechanismy skutečného souhlasu.
Chytré brýle tak nejsou jen novým typem fotoaparátu. Mění pravidla veřejného prostoru tím, že kamera může být téměř neviditelná a její použití nemusí být pro okolí zřejmé. Zda na tento posun dokážou včas reagovat zákony, provozovatelé podniků i samotní výrobci, zůstává otevřenou otázkou.