Diplomatická roztržka mezi Kyjevem a Varšavou: Polsko chce Zelenskému odebrat Řád bílého orla

Vztahy mezi Ukrajinou a Polskem, dvěma klíčovými spojenci v boji proti ruské agresi, se propadly do hluboké diplomatické krize. Jejím spouštěčem se stalo rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského z 26. května 2026, kterým udělil elitní jednotce speciálních operačních sil – Nezávislému centru speciálních operací „Sever“ – čestný název „Hrdinové UPA“ . Zatímco na Ukrajině je Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) uctívána jako síla bojující za nezávislost, v Polsku je vnímána především skrze volyňský masakr z let 1943–1945, při kterém bylo zavražděno až 100 000 etnických Poláků, včetně žen a dětí .

Polská reakce byla okamžitá a ostrá. Prezident Karol Nawrocki 29. května oznámil, že požádá Kapitulu řádu, aby Zelenskému odebrala Řád bílého orla, nejvyšší polské státní vyznamenání, které mu v roce 2023 udělil jeho předchůdce Andrzej Duda . Polské ministerstvo zahraničí vydalo 30. května oficiální prohlášení, v němž vyjádřilo „pobouření“ a varovalo, že rozhodnutí může zneužít ruská propaganda k oslabení strategického partnerství .

Co vyvolalo spor

• 26. května – V platnost vstoupil Zelenského dekret. Kyjev uvedl, že cílem je „obnovit historické tradice národní armády“ a ocenit bojové výkony jednotky .
• 29. května – Polský prezident Karol Nawrocki oznámil, že požádá Kapitulu řádu o odebrání Řádu bílého orla Zelenskému. Nawrocki prohlásil, že rozhodnutí „nahrává ruské propagandě“ a dokazuje, že Ukrajina „není připravena být součástí Evropské unie“ .
• 30. května – Polské ministerstvo zahraničí vydalo oficiální protestní prohlášení s varováním, že krok může být zneužit ruskou propagandou . Rozhodnutí odsoudil i polský Ústav národní paměti (IPN) .
• 2. června – Krzysztof Bosak, lídr polské krajně pravicové strany Konfederace, vyzval Polsko, aby zablokovalo vstup Ukrajiny do EU .
• 3. června – Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha veřejně vyzval k dialogu a deeskalaci s tím, že zúčastnění vojáci neměli žádné protipolské úmysly a Ukrajina si strategického partnerství s Polskem váží .

Polská odvetná opatření

Odebrání Řádu bílého orla – Nawrockého návrh je „téměř bezprecedentní“ u vyznamenání, které se odebírá jen zřídka. Schůze Kapituly řádu, založeného v roce 1705 a obnoveného v roce 1921, je naplánována na 8. června . Případné odebrání by mělo obrovskou symbolickou váhu.

Hrozba pro přístup k EU – Krajně pravicová Konfederace uvedla, že Polsko by mělo oficiálně oznámit zablokování přístupových rozhovorů Ukrajiny s EU . Bosak konkrétně citoval nutnost plného obnovení exhumací obětí volyňského masakru jako podmínku pro pokračování ukrajinského evropského integračního procesu .

Tlak v zákulisí – Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski potvrdil, že probíhají neveřejné rozhovory, a vyjádřil naději, že Ukrajina najde „způsob, jak tuto chybu napravit“ . Jeho slova naznačují, že Varšava hledá přijatelnou únikovou cestu a zároveň udržuje veřejný tlak.

Širší důsledky pro válečné spojenectví

• Strategické riziko: Polsko je od začátku ruské invaze v únoru 2022 nejdůležitějším sousedem Ukrajiny a logistickou bránou pro západní vojenskou pomoc. Tento spor přímo ohrožuje tento vztah v kritickém okamžiku války . Vztahy se přitom zhoršovaly již začátkem května 2026, kdy Ukrajina uspořádala kontroverzní pohřeb s plnými státními poctami Andrije Melnyka, postavy z druhé světové války, kterou Polsko vnímá jako radikálně protipolskou .
• Výhoda pro ruskou propagandu: Polské ministerstvo zahraničí i prezident Nawrocki uznali, že glorifikace UPA dává Moskvě hotový materiál k vykreslení Ukrajiny jako „fašistické“ a k vražení klínu mezi Kyjev a Varšavu . Nawrocki řekl, že rozhodnutí dodalo ruské propagandě „obrovské množství kyslíku“ .
• Polská vnitřní politika: Nawrocki, vystudovaný historik, je konzervativní nacionalista. Jeho tvrdý postoj odráží tlak domácí politické scény, přičemž krajně pravicová frakce již tlačí na maximální odvetu včetně veta vstupu Ukrajiny do EU .
• Historický kontext: Spor nevznikl ve vzduchoprázdnu. Obě země dosáhly počátkem roku 2025 křehkého pokroku v otázce exhumací obětí volyňského masakru, když Ukrajina poprvé po letech zákazů povolila vyhledávací práce . Tyto průlomy jsou nyní současnou krizí ohroženy.

Současný stav a co bude dál

Ke 3. červnu se Ukrajina snaží o deeskalaci prostřednictvím dialogu, ale žádné odvolání dekretu nebylo oznámeno. Ministr zahraničí Sybiha zdůraznil, že název jednotky si vybrali sami vojáci, aby uctili ty, kteří bojovali proti sovětské nadvládě, a ne aby vyjádřili nepřátelství vůči Polsku . Poukázal také na to, že Ukrajina odblokovala vyhledávací a exhumační práce, jako důkaz dobré vůle .

Klíčovým datem je 8. červen, kdy se sejde Kapitula Řádu bílého orla, aby projednala odebrání Zelenského vyznamenání . I pokud Kapitula doporučí odebrání, konečné rozhodnutí je na prezidentu Nawrockém. Zda se oběma spojencům podaří trhlinu zacelit, nebo zda se prohloubí v trvalou roztržku, závisí do značné míry na výsledku této schůze a na tom, zda Kyjev do té doby nabídne nějaké smírné gesto .