Evropa v plamenech: Pátá vlna veder od května láme rekordy, kosí lidské životy a ničí ekonomiku

• Španělsko: Požáry spálily téměř 180 000 hektarů – zhruba šestkrát více než za stejné období v roce 2025 – a donutily k útěku z domovů asi 200 000 lidí .
• Francie: Během červnové vlny veder zemřelo o 1 000 lidí více, než je obvyklé . Desítky požárů zasáhly jihovýchod země a tři jaderné reaktory byly odstaveny, protože voda v řekách používaná k chlazení byla příliš teplá .
• Itálie: Rekordní vedra koncem června způsobila stovky nadbytečných úmrtí a na turistickém ostrově Vis vypukl rozsáhlý požár .
• Británie: Spojené království zaznamenalo nejsušší červenec za téměř 200 let, přičemž s horkem je spojeno více než 2 700 nadbytečných úmrtí v Anglii . Jižní Británie je nyní pod „velmi extrémním“ rizikem požárů .
• Slovensko: Je uvedeno v předpovědi EFFIS na 9. srpna s „velmi extrémním“ nebezpečím požárů .

Lidská daň: Nadbytečná úmrtí

Lidská cena těchto po sobě jdoucích veder je otřesná. Oficiální data z EuroMOMO zaznamenala během samotné červnové vlny veder přes 10 000 nadbytečných úmrtí, z toho více než 9 000 u lidí ve věku 65 let a více . Širší odhady jsou mnohem vyšší:

• Wikipedia uvádí přibližně ~28 006 obětí napříč evropskými vlnami veder v roce 2026, z toho přes 11 900 jen v Německu .
• Analýza Politico identifikovala 14 000 nadbytečných úmrtí pouze v šesti zemích během červnové vlny veder .
• Světová zdravotnická organizace odhaduje, že extrémní horko zabilo v Evropě za poslední čtyři roky zhruba 200 000 lidí, a označuje tato úmrtí za „zcela preventabilní“ .

Atribuční věda jednoznačně ukazuje na změnu klimatu. Konsorcium World Weather Attribution zjistilo, že globální oteplování způsobilo, že suché a větrné počasí příznivé pro požáry je ve Španělsku nejméně 20krát a ve Francii dvakrát pravděpodobnější .

Ekonomické dopady: Systémové riziko

Finanční dopad se proměňuje ze sezónního problému v systémové makroekonomické riziko . Různé studie a varování bank vyčíslují škody v řádu miliard dolarů:

Odhadované ztráty HDP:

• Allianz Research odhadl ztráty evropského HDP ve výši -0,5 procentního bodu z nedávných veder, od -0,1 pb pro Německo po -1,4 pb pro Španělsko .
• Společná studie Univerzity v Mannheimu a ECB odhadla, že vlny veder, sucha a povodně snížily evropský ekonomický výstup o 0,3 % loni v létě, přičemž kumulativní ztráty by do roku 2029 mohly vzrůst na 0,8 % .
• Deutsche Bank varovala, že samotné narušení lodní dopravy na Rýně by mohlo snížit německý růst HDP o 0,2 % v roce 2026 .
• Vysoký představitel ECB dříve varoval, že extrémní počasí by mohlo způsobit pokles HDP eurozóny o 5 % během pěti let .

Dlouhodobé kumulativní náklady:
Podle stresového scénáře, v němž se nejteplejší roky budou opakovat, Allianz projektuje kumulativní ztráty HDP ve výši 5 % až 7 % pro největší evropské ekonomiky do roku 2030. To znamená:

• Francie: 240 miliard dolarů
• Itálie: 147 miliard dolarů
• Německo: 131 miliard dolarů
• Španělsko: 120 miliard dolarů
• Celkem: 638 miliard dolarů

Energetika na pokraji kolapsu

Extrémní horko přivedlo evropskou energetickou infrastrukturu na hranici zhroucení:

• Maďarská jaderná elektrárna Paks se ocitla „pár milimetrů“ od nuceného odstavení kvůli nízké hladině Dunaje .
• Tři francouzské jaderné reaktory byly odstaveny, protože voda v řekách používaná k chlazení byla příliš teplá .
• Rumunsko použilo výbušniny k odstřelu skály v Dunaji, aby zvýšilo průtok vody pro chlazení jaderné elektrárny .
• Automobilky Dacia a Ford dočasně zastavily výrobu v Rumunsku kvůli nedostatku energie v důsledku sucha .
• Rýn, klíčová tepna německého průmyslu, dosáhl znepokojivě nízké hladiny ohrožující lodní dopravu .

Reakce na požáry: Kontinent v plamenech

Úřady označily toto léto za nejkatastrofičtější požární sezónu v moderní historii . Hasiči po celé Evropě bojují s rozsáhlými požáry:

• Ve Španělsku hasilo 30 letadel požár o velikosti San Francisca, který si vynutil evakuaci přes 1 000 lidí .
• Statisíce lidí byly evakuovány napříč Francií, Španělskem, Řeckem a Tureckem .
• V Řecku si prudké požáry vyžádaly pět lidských životů .

Neúprosná vedra a nedostatek srážek proměnily rozsáhlé oblasti v troud. Současná vlna veder má udržet „velmi extrémní“ riziko požárů nejméně do 12. srpna, přičemž úleva není v dohledu .