Ruská ofenziva zkolabovala: Putin mění taktiku na zimní teror proti civilistům

Tento převratný posun byl důsledkem trvalých ukrajinských protiútoků, účinných úderů středního dosahu na ruskou logistiku a únorového zablokování používání terminálů Starlink Ruskem na okupovaném území . Výsledkem je frontová linie, kde diktuje tempo spíše Ukrajina než ruský tlak.

Plán na zimu: Cílená devastace infrastruktury

Navzdory neúspěchu na bojišti se Rusko nehodlá zastavit. Důkazy poukazují na zimní kampaň, jejíž charakter se však od pozemní ofenzivy zásadně změnil – na to, co Francouzská nadace pro strategický výzkum (FRS) nazývá „donucovací degradací státu“ .

Ukrajinská rozvědka plán potvrdila. Prezident Volodymyr Zelenskyj 3. dubna 2026 uvedl, že získané zpravodajské dokumenty odhalují, že Rusko aktivně plánuje „druhou fázi“ své zimní operace zaměřenou na „vodárenská zařízení, nádrže, přehrady, logistiku“ a další cíle . Později varoval před „logistickým terorem“, když Rusko udeřilo na železniční infrastrukturu .

Seznam cílů se rozšiřuje za hranice energetiky. Analytici RBK-Ukraine 11. června 2026 informovali, že Kreml plánuje tento seznam rozšířit o železniční a vodní systémy . Atlantická rada v únoru 2026 uvedla, že Putinova strategie se mění směrem k „ničení ukrajinské infrastruktury a snaze učinit zemi neobyvatelnou“ . Studie FRS se konkrétně zabývala zneužitím zimních útoků na infrastrukturu a zaznamenala posun od opotřebovávání na bojišti k potrestání civilní společnosti .

Nejde jen o spekulace. ISW koncem února 2026 pozoroval, že rozsáhlé ruské údery zřejmě poprvé přesunuly prioritu z energetické infrastruktury na vodní a železniční systémy . Cílem není průlom na donbaské frontě, ale zmrazit, dehydratovat a izolovat ukrajinská města dlouho předtím, než napadne sníh.

Problém rezerv: Může to Rusko vůbec provést?

Nejkritičtějším otazníkem je, zda má Rusko kapacitu na jakoukoliv rozsáhlou zimní ofenzivu.

Hodnocení ISW z 6. února 2026 přináší strohé varování: ruské velení tehdy plánovalo letní ofenzivu 2026, ale analytici dospěli k závěru, že „pravděpodobně postrádá dostatečné rezervy jak k adekvátní přípravě ofenzivy, tak k dosažení jejích cílů“ . Tato předpověď se ukázala jako prozíravá, když se jarní kampaň rozpadla. Nyní tytéž omezené rezervy a vyčerpané jednotky musí být obnoveny pro zimní úsilí.

Související rozpočtová data – schodek 5,8 bilionu rublů (zhruba 1,9 bilionu Kč) za leden až duben 2026, což představuje meziroční nárůst o více než sto procent – byla široce medializována jako důkaz ruské fiskální tísně způsobené sankcemi, nižšími příjmy z energií a raketově rostoucími vojenskými výdaji. Finská centrální banka podle dostupných informací varovala před sedmi po sobě jdoucími roky vysokých deficitů, což Rusko nezažilo od roku 1999.

Klíčové strategické dilema tedy zní: Může armáda, která nedokázala dosáhnout svých omezených jarních cílů s dostupnými rezervami, nyní zorganizovat trvalou, mnohofrontovou zimní bombardovací kampaň, která vyžaduje stabilní přísun vysoce přesné munice, nejen pěchoty?

Jarní kampaň Ruska: Verdikt z fronty

Přechod od neúspěšné pozemní ofenzivy k zimě teroru je strategickým ústupkem z nouze. Ukrajinské síly postup zastavily. Znovu získaly území. Odhalily neschopnost ruské armády prolomit opevněné linie. Výsledkem, jak nyní potvrzuje ISW a konsenzus expertních zdrojů, je nová fáze války: Rusko se pokusí zvítězit zlomením ukrajinské vůle k přežití, nikoliv obsazováním území.