Co je ve hře: Možné scénáře

Hodnocení Komise není jen o volbě mezi vlastním systémem a tím globálním. Úředníci zkoumají celou škálu možností, přičemž z jednání unijních institucí vyplývá preferovaný směr :

• Plné rozšíření na odlétající lety: Nejpravděpodobnější varianta počítá se zahrnutím všech mezinárodních letů odlétajících z EHP pod systém emisních povolenek. To by zvýšilo objem pokrytých emisí z letectví přibližně o 109 % .
• Úplný rozsah „oběma směry“: Agresivnější přístup by pokryl jak odlétající, tak příchozí mezinárodní lety, čímž by zachytil největší podíl emisí, ale zároveň maximalizoval mezinárodní třenice .
• Hybridní model ETS-CORSIA: Kompromisem by mohlo být uplatňování EU ETS pouze na odlétající lety, zatímco na příchozí by se vztahoval systém CORSIA, nebo naopak.
• Zachování současného stavu: Nejméně pravděpodobná možnost, tedy spoléhat se i nadále pouze na CORSIA, je v Bruselu obecně považována za nedostatečnou pro splnění klimatických cílů EU .

Toto rozhodnutí nevzniká ve vzduchoprázdnu. Červencový návrh je součástí širší revize, jejímž cílem je sladit celý systém ETS s právně závazným klimatickým cílem EU pro rok 2040, kterým je 90% snížení čistých emisí (oproti úrovním z roku 1990) . Celkový strop emisí na uhlíkovém trhu již nyní prudce klesá a v odvětví letectví došlo k úplnému ukončení přidělování bezplatných povolenek, takže dopravci budou od roku 2026 na pokrytých trasách plně vystaveni uhlíkovým nákladům .

Kolik to bude stát: Rekordní emise, vysoké ceny uhlíku

Závažnost rozhodnutí umocňují současné podmínky na trhu.

• Rekordní emise: Emise evropského letectví dosáhly v roce 2025 historického maxima 195 milionů tun CO₂. Zásadní je, že 68 % těchto emisí z odlétajících letů není v rámci současného omezení na lety v rámci EHP zpoplatněno .
• Vysoké ceny uhlíku: Ceny emisních povolenek EU (EUA) se v letech 2025–2026 pohybovaly mezi 70 a 100 eury za tunu. To činí finanční dopady jakéhokoli rozšíření značnými. Podrobná analýza společnosti CE Delft pro organizaci Transport & Environment odhaduje, že do roku 2030 by letenka z Amsterdamu do Hongkongu mohla zdražit o 40 eur, zatímco let do Istanbulu by mohl být dražší o 19 eur .

Vzpoura leteckého průmyslu: „Další trestání evropských cestujících“

Záměry Komise se setkaly s koordinovanou a razantní protiofenzívou leteckého průmyslu, jejímž středobodem jsou argumenty o konkurenceschopnosti, obchodu a integritě globálního rámce CORSIA.

Společný dopis ředitelů aerolinek

Dne 8. června 2026 zaslali generální ředitelé největších evropských aerolinek – včetně Air France-KLM, IAG (vlastníka British Airways), Lufthansy a Ryanairu – společný dopis předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové. Jejich poselství, které měla k dispozici agentura Reuters, bylo nekompromisní: „Rozšíření evropského stanovování cen uhlíku na lety mimo EHP bude dále trestat evropské cestující a podniky tím, že zvýší náklady na leteckou dopravu“ .

Generální ředitelé formulovali tři hlavní varování :

1. Vyšší ceny letenek: Přímý a nevyhnutelný dopad na spotřebitelské náklady na dálkových linkách.
2. Konkurenční nevýhoda: Neevropští dopravci na stejných trasách by nečelili stejným uhlíkovým nákladům, což by jim poskytlo rozhodující obchodní výhodu.
3. Obchodní odveta: Hrozí riziko opakování mezinárodního sporu z roku 2012, kdy státy mimo EU, včetně Číny, USA a zemí Perského zálivu, ostře odmítly původní pokus o zahrnutí letectví do ETS, přičemž některé hrozily obchodními odvetami.

V dopise se rovněž uvádí, že jednostranné rozšíření ETS přímo podkopává globální systém CORSIA, který má v roce 2027 vstoupit do své povinné fáze. Odvětví se obává fragmentace trhu, kdy by se dopravci museli řídit dvěma překrývajícími se a vzájemně si odporujícími systémy .

Tlak IATA na globální řešení

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) je nejhlasitějším institucionálním odpůrcem. V prohlášení z března 2026 vyzvala EU, aby „zajistila plnou implementaci CORSIA pro všechny mezinárodní lety, včetně letů v rámci EHP“, a zabránila tak „škodlivé regulační fragmentaci“ . IATA obvinila EU ze snahy „unést CORSIA“ a varovala, že rozšíření ETS by „destabilizovalo mezinárodní konsensus“ pro snižování emisí v letectví . Její lobbování od roku 2025 se soustředilo na nahrazení pokrytí letů v rámci EHP systémem ETS právě systémem CORSIA, což by podle analytiků výrazně oslabilo snižování emisí .

Širší aliance letectví

Širší aliance evropských leteckých organizací, včetně Airlines for Europe (A4E) a Airports Council International (ACI) Europe, zveřejnila 5. června 2026 otevřený dopis, v němž varuje, že rozšíření ETS by mohlo vyvolat „agresivní obchodní válku a ochromit kontinentální aerolinie“ . Aliance poukázala na to, že současná výjimka pro CORSIA vyprší na konci roku 2026 a že její automatické prodloužení bez nového návrhu by již tak rozšířilo působnost ETS .

Trhliny v konsensu členských států

Politická dynamika v Radě EU je složitá. Ačkoli neexistuje žádný definitivní veřejný seznam, koalice devíti členských států údajně v přípravných jednáních proti rozšíření vystoupila. Historické záznamy z diskusí o balíčku „Fit for 55“ ukazují, že Irsko vzneslo obavy ohledně subsidiarity a Senát Parlamentu České republiky formálně požádal o vyhodnocení rizika růstu nákladů . Výrazné jsou také obavy o konektivitu pro okrajové a nejvzdálenější regiony.

Naopak blok klimaticky ambiciózních států, údajně vedený Francií a Nizozemskem, tlačí opačným směrem a podporuje rozšíření ETS na všechny odlétající lety .

Co bude následovat

Harmonogram je napjatý a legislativní cesta je jasná:

• Červenec 2026: Evropská komise zveřejní své posouzení dopadů a legislativní návrh jako součást širšího klimatického balíčku .
• 31. prosince 2026: Vyprší platnost současné zákonné výjimky, která chrání lety mimo EHP před systémem ETS .
• 1. ledna 2027: Celosvětově začíná povinná fáze systému CORSIA a zároveň v rámci stávajícího ETS začíná plné dražení emisních povolenek pro letectví .

Návrh Komise je teprve začátek. Jakmile bude předložen, bude až do konce roku 2026 a v průběhu roku 2027 předmětem intenzivního vyjednávání a možných úprav jak ze strany Rady (zastupující členské státy), tak Evropského parlamentu. Výsledek rozhodne o tom, zda uhlíkové náklady na létání z Evropy zůstanou regionální záležitostí, nebo se stanou záležitostí globální.

Co je ve hře: Možné scénáře

Hodnocení Komise není jen o volbě mezi vlastním systémem a tím globálním. Úředníci zkoumají celou škálu možností, přičemž z jednání unijních institucí vyplývá preferovaný směr :

• Plné rozšíření na odlétající lety: Nejpravděpodobnější varianta počítá se zahrnutím všech mezinárodních letů odlétajících z EHP pod systém emisních povolenek. To by zvýšilo objem pokrytých emisí z letectví přibližně o 109 % .
• Úplný rozsah „oběma směry“: Agresivnější přístup by pokryl jak odlétající, tak příchozí mezinárodní lety, čímž by zachytil největší podíl emisí, ale zároveň maximalizoval mezinárodní třenice .
• Hybridní model ETS-CORSIA: Kompromisem by mohlo být uplatňování EU ETS pouze na odlétající lety, zatímco na příchozí by se vztahoval systém CORSIA, nebo naopak.
• Zachování současného stavu: Nejméně pravděpodobná možnost, tedy spoléhat se i nadále pouze na CORSIA, je v Bruselu obecně považována za nedostatečnou pro splnění klimatických cílů EU .

Toto rozhodnutí nevzniká ve vzduchoprázdnu. Červencový návrh je součástí širší revize, jejímž cílem je sladit celý systém ETS s právně závazným klimatickým cílem EU pro rok 2040, kterým je 90% snížení čistých emisí (oproti úrovním z roku 1990) . Celkový strop emisí na uhlíkovém trhu již nyní prudce klesá a v odvětví letectví došlo k úplnému ukončení přidělování bezplatných povolenek, takže dopravci budou od roku 2026 na pokrytých trasách plně vystaveni uhlíkovým nákladům .

Kolik to bude stát: Rekordní emise, vysoké ceny uhlíku

Závažnost rozhodnutí umocňují současné podmínky na trhu.

• Rekordní emise: Emise evropského letectví dosáhly v roce 2025 historického maxima 195 milionů tun CO₂. Zásadní je, že 68 % těchto emisí z odlétajících letů není v rámci současného omezení na lety v rámci EHP zpoplatněno .
• Vysoké ceny uhlíku: Ceny emisních povolenek EU (EUA) se v letech 2025–2026 pohybovaly mezi 70 a 100 eury za tunu. To činí finanční dopady jakéhokoli rozšíření značnými. Podrobná analýza společnosti CE Delft pro organizaci Transport & Environment odhaduje, že do roku 2030 by letenka z Amsterdamu do Hongkongu mohla zdražit o 40 eur, zatímco let do Istanbulu by mohl být dražší o 19 eur .

Vzpoura leteckého průmyslu: „Další trestání evropských cestujících“

Záměry Komise se setkaly s koordinovanou a razantní protiofenzívou leteckého průmyslu, jejímž středobodem jsou argumenty o konkurenceschopnosti, obchodu a integritě globálního rámce CORSIA.

Společný dopis ředitelů aerolinek

Dne 8. června 2026 zaslali generální ředitelé největších evropských aerolinek – včetně Air France-KLM, IAG (vlastníka British Airways), Lufthansy a Ryanairu – společný dopis předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové. Jejich poselství, které měla k dispozici agentura Reuters, bylo nekompromisní: „Rozšíření evropského stanovování cen uhlíku na lety mimo EHP bude dále trestat evropské cestující a podniky tím, že zvýší náklady na leteckou dopravu“ .

Generální ředitelé formulovali tři hlavní varování :

1. Vyšší ceny letenek: Přímý a nevyhnutelný dopad na spotřebitelské náklady na dálkových linkách.
2. Konkurenční nevýhoda: Neevropští dopravci na stejných trasách by nečelili stejným uhlíkovým nákladům, což by jim poskytlo rozhodující obchodní výhodu.
3. Obchodní odveta: Hrozí riziko opakování mezinárodního sporu z roku 2012, kdy státy mimo EU, včetně Číny, USA a zemí Perského zálivu, ostře odmítly původní pokus o zahrnutí letectví do ETS, přičemž některé hrozily obchodními odvetami.

V dopise se rovněž uvádí, že jednostranné rozšíření ETS přímo podkopává globální systém CORSIA, který má v roce 2027 vstoupit do své povinné fáze. Odvětví se obává fragmentace trhu, kdy by se dopravci museli řídit dvěma překrývajícími se a vzájemně si odporujícími systémy .

Tlak IATA na globální řešení

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) je nejhlasitějším institucionálním odpůrcem. V prohlášení z března 2026 vyzvala EU, aby „zajistila plnou implementaci CORSIA pro všechny mezinárodní lety, včetně letů v rámci EHP“, a zabránila tak „škodlivé regulační fragmentaci“ . IATA obvinila EU ze snahy „unést CORSIA“ a varovala, že rozšíření ETS by „destabilizovalo mezinárodní konsensus“ pro snižování emisí v letectví . Její lobbování od roku 2025 se soustředilo na nahrazení pokrytí letů v rámci EHP systémem ETS právě systémem CORSIA, což by podle analytiků výrazně oslabilo snižování emisí .

Širší aliance letectví

Širší aliance evropských leteckých organizací, včetně Airlines for Europe (A4E) a Airports Council International (ACI) Europe, zveřejnila 5. června 2026 otevřený dopis, v němž varuje, že rozšíření ETS by mohlo vyvolat „agresivní obchodní válku a ochromit kontinentální aerolinie“ . Aliance poukázala na to, že současná výjimka pro CORSIA vyprší na konci roku 2026 a že její automatické prodloužení bez nového návrhu by již tak rozšířilo působnost ETS .

Trhliny v konsensu členských států

Politická dynamika v Radě EU je složitá. Ačkoli neexistuje žádný definitivní veřejný seznam, koalice devíti členských států údajně v přípravných jednáních proti rozšíření vystoupila. Historické záznamy z diskusí o balíčku „Fit for 55“ ukazují, že Irsko vzneslo obavy ohledně subsidiarity a Senát Parlamentu České republiky formálně požádal o vyhodnocení rizika růstu nákladů . Výrazné jsou také obavy o konektivitu pro okrajové a nejvzdálenější regiony.

Naopak blok klimaticky ambiciózních států, údajně vedený Francií a Nizozemskem, tlačí opačným směrem a podporuje rozšíření ETS na všechny odlétající lety .

Co bude následovat

Harmonogram je napjatý a legislativní cesta je jasná:

• Červenec 2026: Evropská komise zveřejní své posouzení dopadů a legislativní návrh jako součást širšího klimatického balíčku .
• 31. prosince 2026: Vyprší platnost současné zákonné výjimky, která chrání lety mimo EHP před systémem ETS .
• 1. ledna 2027: Celosvětově začíná povinná fáze systému CORSIA a zároveň v rámci stávajícího ETS začíná plné dražení emisních povolenek pro letectví .

Návrh Komise je teprve začátek. Jakmile bude předložen, bude až do konce roku 2026 a v průběhu roku 2027 předmětem intenzivního vyjednávání a možných úprav jak ze strany Rady (zastupující členské státy), tak Evropského parlamentu. Výsledek rozhodne o tom, zda uhlíkové náklady na létání z Evropy zůstanou regionální záležitostí, nebo se stanou záležitostí globální.