Lidští senzoři za pár korun: Jak brigádníci po celém světě natáčením domácích prací trénují humanoidní roboty

• Micro1, startup z Palo Alta, najal přibližně 4 000 „robotických generalistů“ v 71 zemích. Pracovníci si pomocí pásky připevní na hlavu iPhone a natáčí choreograficky připravené úkoly, jako je vaření, úklid, zahradničení a péče o domácí mazlíčky. Micro1 platí asi 15 dolarů na hodinu na některých trzích (Nigérie, USA) a jeho pracovníci společně dodávají přes 160 000 hodin videa měsíčně .
• Objectways také najal tisíce pracovníků ve více než 50 zemích, kteří používají nositelné kamery i rukavice snímající pohyb .
• Instawork v červnu 2026 spustil systém Instacore – nositelné zařízení s pěti kamerami na těle připojenými k výpočetnímu batohu – čímž ze svých stávajících brigádníků udělal sběrače dat pro trénink robotů na pracovištích, jako jsou komerční kuchyně a sklady .
• Human Archive, startup podpořený akcelerátorem Y Combinator, platí indickým pracovníkům za nošení kamerových čepic a hmatových rukavic; více než 1 000 aktivních senzorových headsetů je nasazeno v domácích službách, hotelech a restauracích .
• World Context, pákistánský startup založený v roce 2025, nahrává tovární dělníky pomocí proprietárních senzorů a kamer na hlavě a prodává průmyslové tréninkové datové sady americkým a čínským robotickým společnostem .
• DoorDash v březnu 2026 spustil DoorDash Tasks, aplikaci, která platí 8 milionům amerických doručovatelů („Dasherů“) za nahrávání běžných domácích prací pro tréninková data robotiky .

Kdo data kupuje: Tesla, Figure AI a Agility Robotics

Záběry z první osoby shromážděné brigádníky se používají k tréninku humanoidních robotů od Tesly (Optimus), Figure AI a Agility Robotics, mimo jiné . Figure AI zejména dramaticky zvýšila výrobu; generální ředitel Brett Adcock uvedl, že společnost v dubnu 2026 vyrobila přibližně 150 kusů – což je nárůst umožněný tréninkovými daty z reálných lidských demonstrací .

Čísla jsou ohromující

Rozsah datového potrubí je obrovský a stále roste:

• Jen Micro1: ~4 000 přispěvatelů, 71 zemí, více než 160 000 hodin videa měsíčně .
• JD.com (Čína): Spolupráce s městem Su-čchien na vytvoření 10 milionů hodin tréninkových dat pro robotiku během dvou let .
• Globální trh: Trh s infrastrukturou pro tréninková data pro základní modely humanoidních robotů byl v roce 2025 oceněn na 1,5 miliardy dolarů a do roku 2034 by měl dosáhnout 62,8 miliardy dolarů (CAGR 56 %) .
• Investice: V roce 2025 proudilo do humanoidní robotiky přes 6 miliard dolarů (Tesla Optimus, Figure AI, 1X, Agility Robotics), což vytvořilo téměř neukojitelnou poptávku po tréninkových datech z reálného světa .
• Odhady rizikového kapitálu: Společnost Bessemer Venture Partners odhaduje, že kumulativní náklady na robotická data přesáhnou do roku 2030 3 miliardy dolarů .

Mzdová propast: 15 dolarů za hodinu vs. 2,60 dolaru za hodinu

V rámci této globální pracovní síly existuje ostrý platový rozdíl:

• Nigérie / USA: Pracovníci dostávají zhruba 15 dolarů za hodinu (např. přispěvatelé Micro1 nahrávající pomocí iPhonů) .
• Indie: Pracovníci dostávají přibližně 250 rupií za hodinu, což je asi 2,60 dolaru za hodinu – zhruba šestina toho, co vydělávají jejich protějšky v Nigérii nebo USA za stejný typ práce .

Obavy o soukromí a pracovní podmínky

Rychlý růst tohoto odvětví vyvolal vážné etické otázky:

• Nedostatek transparentnosti: Mnoho pracovníků není informováno o tom, které společnosti jejich záběry nakonec použijí. Micro1 prodává datové sady vývojářům humanoidní robotiky, ale jednotliví pracovníci často neznají konečného kupce .
• Natáčení členů rodiny: Pracovníci natáčí ve svých domovech, což znamená, že partneři, děti a soukromé obytné prostory jsou často nahrávány. Záběry jsou poté ukládány a používány pro trénink AI s omezenou jasností ohledně zásad uchovávání nebo mazání .
• Nedostatečný informovaný souhlas: Kritici tvrdí, že brigádníci v zemích s nižšími příjmy si nemusí plně uvědomovat, jak budou jejich pohybová data použita – nebo že trénují roboty, kteří by mohli jednou nahradit podobnou lidskou práci .

Globální závod: Čínská státem podporovaná datová centra

Poptávka po datech pro vtělenou AI (embodied AI) se neomezuje pouze na soukromé společnosti. Čína z toho udělala národní prioritu a ve velkém buduje státem podporovanou infrastrukturu:

• Pekingské inovační centrum humanoidní robotiky provozuje základnu pro data a trénink robotů pro vtělenou AI s desítkami simulovaných scénářů z reálného světa, schopnou generovat více než 500 hodin dat denně .
• V květnu 2026 byla slavnostně otevřena Národní pilotní základna pro aplikace vtělené AI, kde se trénuje přes 140 robotů ve více než 40 pracovních scénářích, včetně kuchyní, skladů a farem .
• Tréninkové centrum dat pro humanoidní roboty v pekingském okrese Š’-ťing-šan s rozpočtem 30 milionů dolarů zahájilo v říjnu 2025 trénink 100 humanoidních robotů .
• Téměř 100 center pro sběr dat pro vtělenou AI bylo postaveno v čínských městech, podpořeno místním státním kapitálem a technologickými konglomeráty, což z nich dělá jedny z nejaktivnějších kupců robotů na dnešním trhu .

Závěr

Praxe využívání levných globálních brigádníků jako „lidských senzorů“ se v roce 2026 stala páteří tréninku humanoidních robotů. Zatímco generuje obrovské datové sady za zlomek nákladů tradiční teleoperace, vyvolává nepříjemné otázky ohledně vykořisťování pracovníků, informovaného souhlasu a soukromí – zejména proto, že pracovníci v Indii vydělávají za stejnou práci zlomek toho, co jejich protějšky v jiných zemích, a často nevědí, kdo bude jejich nahrávky sledovat.