Boj o čipového obra: Proč čínský Wingtech žaluje svou nizozemskou dceru Nexperii o miliardy

Wingtech podal případ na základě čínského zákona o protizahraničních sankcích s tvrzením, že opatření cizí vlády a související korporátní kroky způsobily značné finanční ztráty a omezily jeho kontrolu nad Nexperií. Žaloba požaduje jak odškodnění, tak obnovení plných řídících práv nad nizozemským výrobcem čipů.

Právní krok byl podán u čínského soudu v provincii Guangdong a míří na Nexperii a několik přidružených stran. Analytici vnímají případ jako potenciální test toho, zda mohou čínské společnosti využít čínských sankčních zákonů k napadání zásahů západních vlád do strategických odvětví.

Jádrem sporu je otázka, zda má Wingtech nad společností, kterou vlastní, stále skutečnou kontrolu.

Zásah nizozemské vlády v roce 2025

Konflikt eskaloval 30. září 2025, kdy nizozemský ministr hospodářství aktivoval zákon o dostupnosti zboží (Wet beschikbaarheid goederen) – zřídka používaný nouzový zákon.

Toto nařízení umožnilo nizozemské vládě zasahovat do řízení Nexperie kvůli obavám o ekonomickou bezpečnost a odolnost dodavatelských řetězců v Evropě. Úřady uvedly, že opatření bylo nezbytné k řešení problémů se správou společnosti a potenciálních rizik pro strategickou výrobu polovodičů.

Na základě tohoto nařízení získala vláda pravomoc blokovat nebo rušit zásadní korporátní rozhodnutí, pokud by byla považována za škodlivá pro společnost nebo evropské strategické zájmy. Omezení se rovněž vztahovala na kroky jako přesun operací, změny aktiv nebo duševního vlastnictví či významná personální rozhodnutí bez předchozího schválení.

Ačkoli každodenní výroba v Nexperii mohla pokračovat, nařízení fakticky omezilo způsob, jakým mohla být společnost řízena.

Soudní rozhodnutí, která omezila kontrolu Wingtechu

Krátce po zásahu vlády podnikl Podnikový senát Odvolacího soudu v Amsterdamu další kroky.

V říjnu 2025 dospěl soud k závěru, že existují důvody pochybovat o řádném řízení Nexperie, a nařídil okamžitá opatření v oblasti správy společnosti. Ta zahrnovala:

• Pozastavení výkonného ředitele Zhang Xuezhenga, který je zároveň zakladatelem Wingtechu.
• Svěření hlasovacích práv spojených s akciemi Wingtechu pod nezávislou správu, čímž se omezil přímý vliv čínského vlastníka.

Nizozemské soudy tato předběžná opatření později potvrdily a nařídily další vyšetřování správy společnosti. Výsledkem bylo, že Wingtech zůstal formálním vlastníkem, ale nemohl volně vykonávat svá akcionářská hlasovací práva ani ovlivňovat výkonné vedení.

Z pohledu Wingtechu to znamenalo, že fakticky ztratil kontrolu nad společností, přestože ji stále vlastnil.

Proč je Nexperia důležitá v dodavatelském řetězci polovodičů

Nexperia je významným výrobcem polovodičů používaných v automobilech, spotřební elektronice a průmyslových zařízeních. Protože jsou čipy považovány za základní infrastrukturu moderních ekonomik, vlády stále častěji vnímají polovodičové společnosti jako strategická aktiva.

Zásah nizozemské vlády odrážel obavy o:

• ochranu evropských polovodičových kapacit
• zabránění potenciálnímu transferu technologií
• zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce pro kritické komponenty

Tyto obavy jsou stále běžnější, protože země zpřísňují prověřování zahraničního vlastnictví v citlivých technologiích.

Korporátní spor se mění v geopolitický případ

To, co začalo jako spor o řízení společnosti, přerostlo v širší právní a geopolitickou konfrontaci.

Na jedné straně se nizozemské úřady opřely o pravomoci v oblasti národní a ekonomické bezpečnosti, aby omezily kontrolu nad polovodičovou společností působící v Nizozemsku. Na straně druhé Wingtech využívá čínský zákon o protizahraničních sankcích k argumentaci, že tato opatření představují diskriminační zahraniční omezení.

Tento střet právních rámců poukazuje na širší trend: polovodičový průmysl je stále více formován nejen trhy a korporátními rozhodnutími, ale také vládními zásahy souvisejícími se strategickou soutěží.

Proč je tento případ důležitý pro celý svět

Spor Wingtech–Nexperia ilustruje několik nově vznikajících realit v globálním technologickém sektoru:

• Vlády jsou stále ochotnější zasahovat do polovodičových společností z důvodů národní bezpečnosti.
• Přeshraniční vlastnictví strategických technologických firem může vyvolat konkurenční právní nároky z různých jurisdikcí.
• Společnosti mohou využívat domácí zákony – ať už sankční, nebo protisankční – k boji proti opatřením cizích vlád.

Jak se dodavatelské řetězce polovodičů stávají více politizovanými, případy jako tento ukazují, jak se bitvy o korporátní správu mohou rychle změnit v mezinárodní právní konflikty.

Pro globální čipový průmysl by výsledek tohoto případu mohl ovlivnit to, jak budou vlády a společnosti v nadcházejících letech nakládat se zahraničním vlastnictvím, prověřováním investic a kontrolou kritických technologických aktiv.