Tento spor odhaluje zásadní otázku, před kterou Evropa stojí: jak začlenit Ukrajinu politicky během probíhající války s Ruskem, aniž by se porušila tradiční pravidla rozšiřování EU.
Německý kancléř Friedrich Merz navrhl udělit Ukrajině novou formu přidruženého členství jako přechodnou fázi před plným vstupem do EU.
Podle návrhu by ukrajinští představitelé získali přístup k mnoha institucím a politickým jednáním EU, včetně summitů a ministerských setkání. Neměli by však stejná zákonná práva jako plnoprávné členské státy.
Klíčové prvky návrhu zahrnují:
Ukrajina by však nezískala hlasovací práva v rozhodovacích orgánech EU ani plná právní privilegia členských států.
Merz představil tuto myšlenku jako pragmatické řešení, které by udrželo Ukrajinu v úzkém kontaktu s Evropou, zatímco by probíhal zdlouhavý přístupový proces. Zároveň naznačil, že by to mohlo pomoci diplomatickému úsilí o ukončení války vyvolané ruskou invazí.
Prezident Zelenskyj návrh ostře zkritizoval v dopise adresovaném lídrům EU. Argumentoval tím, že by Ukrajině poskytl pouze symbolickou účast bez reálného vlivu.
Jeho hlavní výhrada se týká právě chybějícího hlasovacího práva. Podle zpráv Zelenskyj varoval, že by Ukrajina byla „přítomna v Evropské unii, ale zůstala by bez hlasu“.
Z kyjevské perspektivy návrh přináší dvě rizika:
Zaprvé by mohl Ukrajinu uvěznit v trvalé přechodné kategorii, namísto aby ji posouval k plnému členství.
Zadruhé by mohl oslabit vyjednávací pozici Ukrajiny tím, že by signalizoval, že EU je ochotna nabídnout nižší status namísto standardní přístupové cesty, kterou musely projít všechny předchozí kandidátské země.
Vedoucí představitelé Ukrajiny proto trvají na tom, že země by měla zůstat na běžné přístupové dráze, i když proces vyžaduje čas a rozsáhlé politické a ekonomické reformy.
Ačkoli se podrobnosti v jednotlivých zprávách liší, koncept obecně zahrnuje rozšířenou účast ve strukturách EU bez formálního členství.
Možná práva podle návrhu zahrnují:
Několik zásadních omezení by však zůstalo v platnosti:
Jinými slovy, Ukrajina by byla zapojena do diskusí, ale ne do konečných rozhodnutí, která utvářejí politiku EU.
Evropská komise potvrdila, že obdržela Merzův návrh, ale formálně jej neschválila. Představitelé zdůraznili, že rozšiřování EU je založeno na zásluhovém přístupovém procesu, v němž kandidátské země musí před vstupem dokončit reformy v mnoha oblastech politiky.
Mluvčí Komise také uvedl, že by se tato myšlenka měla prodiskutovat mezi členskými státy EU, zejména v rámci Evropské rady, která zastupuje národní vlády.
Tato opatrná reakce naznačuje, že návrh je stále v rané fázi diskuse, nikoli hotový plán politiky.
Evropští lídři nezaujali jednotný postoj.
Německo je hlavním zastáncem myšlenky přidruženého členství a rámcuje ji jako způsob, jak udržet Ukrajinu integrovanou s Evropou, zatímco probíhají jednání o plném členství.
Některé země EU jsou však skeptické. Například italský ministr zahraničí zdůraznil, že Ukrajina, stejně jako všechny kandidátské země, musí projít celým přístupovým procesem a provést požadované právní, ekonomické a demokratické reformy, než vstoupí do EU.
Tyto rozdíly odrážejí širší rozkol v Evropě: někteří lídři upřednostňují flexibilní politická řešení v době války, zatímco jiní trvají na tom, že by se pravidla a postupy EU pro rozšiřování neměly měnit.
Debata o přidruženém členství poukazuje na hlubší napětí v evropské politice.
Na jedné straně stojí naléhavost podpory Ukrajiny během probíhající války s Ruskem a jejího užšího propojení s evropskými institucemi.
Na druhé straně je dlouhodobý systém rozšiřování EU, který vyžaduje, aby kandidátské země splnily přísná politická, právní a ekonomická kritéria, než se stanou plnoprávnými členy.
Německý návrh se snaží tyto dvě reality překlenout. Ukrajinské vedení se však obává, že by kompromis mohl zemi zanechat uvízlou na neurčito mezi partnerstvím a členstvím.
Prozatím zůstává tato myšlenka pouhým návrhem, nikoli politikou EU. Diskuse mezi evropskými vládami pravděpodobně rozhodnou, zda se koncept posune vpřed, nebo zmizí z debaty o rozšiřování.