Pro Kyjev šlo o zásadní příslib po letech žádostí o přístup k citlivé americké technologii. Systém Patriot je podle dostupných zdrojů jediným prostředkem ve výzbroji Ukrajiny, který dokáže spolehlivě zachytávat ruské balistické střely .

Trump tehdy ale neuvedl, jak přesně by výroba vypadala, které ukrajinské podniky by se do ní zapojily ani jak rychle by mohla začít. Ani americké zbrojovky Lockheed Martin a RTX, dříve známé jako Raytheon, podle dobových zpráv nebyly o rozhodnutí předem informovány.

O tři týdny později přišel obrat

Dne 31. července Trump svůj původní příslib výrazně zmírnil. Během zasedání vlády v Camp Davidu řekl: „Na tom jsme se nedohodli. Jednáme o tom, ale je těžké takovou technologii předávat dál“ . Zároveň zdůraznil, že Spojené státy musí být „velmi opatrné, pokud jde o to, aby je nechaly vyrábět někým jiným“ .

The New York Times, BBC, Reuters, ABC News a další velká média jeho vyjádření popsala jako zjevný ústup od původního, veřejně formulovaného příslibu . K obratu došlo navzdory tomu, že Trump Zelenského jen několik dní předtím hostil v Bílém domě .

Důvodem sporu je především citlivost technologie a přísná kontrola vývozu. Whitaker později uvedl, že interceptory PAC-3 pro systém Patriot podléhají velmi přísným americkým pravidlům a že jejich výroba je povolena pouze americkým výrobcům .

Jednání pokračují pod vedením Matthewa Whitakera

Veřejný obrat Bílého domu neznamenal zastavení jednání. Whitaker v červenci odcestoval do Kyjeva, kde se setkal se Zelenským a ukrajinskými představiteli, aby projednal dodávky interceptorů i možnosti společné výroby .

Americká strana podle Reuters dál hledá způsob, jak rozšířit výrobní kapacity, aniž by okamžitě předala nejcitlivější části technologie. Mezi zvažované varianty patří:

• Výroba komponentů na Ukrajině a finální montáž v Německu. Ukrajinský průmysl by vyráběl vybrané části, zatímco konečná montáž a integrace by probíhaly v německém závodě. Nejcitlivější americké know-how by tak zůstalo mimo Ukrajinu .
• Zapojení Ukrajiny do již existujícího americko-evropského programu. Kyjev by místo samostatné licence vstoupil do širšího společného výrobního projektu USA a evropských partnerů .
• Výroba levnější varianty PAC-3. Ta by mohla být jednodušší a rychlejší na výrobu a umožnit větší objem dodávek než plná verze interceptoru Patriot .

Mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu Brian Hughes uvedl, že „nic nebylo definitivně uzavřeno“, zároveň ale řekl, že Spojené státy chtějí Ukrajině pomoci pokrýt její potřeby protivzdušné obrany .

Whitaker 3. srpna v televizi Fox News řekl, že „dlouhodobá výrobní dohoda nebude uzavřena před touto zimou“ . Podle něj je nyní prioritou dostat do Ukrajiny hotové interceptory, nikoli okamžitě budovat nové továrny přímo v zemi .

Ukrajina mezitím čelí kritickému nedostatku

Jednání probíhají v době, kdy se zásoby interceptorů rychle tenčí.

• Spojenci podle Zelenského dodali Ukrajině v roce 2026 pouze třetinu počtu střel protivzdušné obrany ve srovnání s rokem 2025 .
• Během ruského ostřelování Kyjeva 5. srpna Ukrajina podle dostupných zpráv nezachytila jedinou ruskou střelu, protože vyčerpala zásoby interceptorů Patriot . Zelenskyj následně napsal: „Životy těch, kteří dnes zemřeli, mohly zachránit interceptory proti balistickým střelám“ .
• Nabídku interceptorů zatěžuje také poptávka spojená s válkou na Blízkém východě. Produkce pro Izrael a další partnery v regionu podle ukrajinských představitelů omezuje dostupnost pro Kyjev .
• Zelenskyj už koncem července varoval, že Ukrajině zbývá jen minimum interceptorů, a požádal Trumpa o mimořádný „zimní balíček“ dodávek .

Problém tedy nespočívá pouze v tom, zda Washington licenci schválí. I kdyby se tak stalo, vybudování výrobní linky, schválení technologie a rozběhnutí produkce by trvalo. Krátkodobý nedostatek proto samotná licence nevyřeší.

Jaké alternativy hledá Kyjev

Ukrajina se proto snaží zajistit okamžité dodávky několika způsoby.

• Víceleté nákupní kontrakty. Kyjev jedná o dlouhodobých smlouvách přímo s americkými výrobci, zejména s firmami Raytheon a Lockheed Martin, aby si zajistil výrobní kapacity do budoucna . Zelenskyj 23. července uvedl, že Raytheon projevil zájem o společnou výrobu interceptorů .
• Výměny pořadí dodávek s jinými zeměmi. Ukrajina zvažuje, že převezme systémy nebo interceptory původně určené pro jiné státy, zatímco tyto země by dostaly náhradní dodávky z pozdější americké produkce . Takový mechanismus by mohl urychlit dostupnost zbraní, které jsou potřeba okamžitě.
• Dodávky přes spojenecké nákupní mechanismy. Jednání s partnery pokračují také v rámci programu PURL, v němž spojenecké státy financují nákup americké vojenské techniky pro Ukrajinu .

Co z toho zatím vyplývá

Trumpův výrok z Ankary nebyl podepsanou výrobní dohodou. Po jeho pozdějším ústupu zůstává otevřená nejen otázka, zda Ukrajina licenci získá, ale také její rozsah: zda by šlo o plnou domácí výrobu, výrobu vybraných komponentů, nebo zapojení do evropského výrobního řetězce.

Whitaker sice potvrdil, že USA zkoumají možnosti společné výroby s Ukrajinou a Evropskou unií s cílem rozšířit obrannou průmyslovou základnu , zároveň ale uvedl, že dlouhodobá dohoda nebude hotová před zimou 2026 . Do té doby bude Kyjev odkázán především na mimořádné dodávky, dlouhodobé objednávky a výměny pořadí dodávek. Tyto kroky však zatím nedokázaly držet krok s intenzitou ruských raketových útoků.

Pro Kyjev šlo o zásadní příslib po letech žádostí o přístup k citlivé americké technologii. Systém Patriot je podle dostupných zdrojů jediným prostředkem ve výzbroji Ukrajiny, který dokáže spolehlivě zachytávat ruské balistické střely .

Trump tehdy ale neuvedl, jak přesně by výroba vypadala, které ukrajinské podniky by se do ní zapojily ani jak rychle by mohla začít. Ani americké zbrojovky Lockheed Martin a RTX, dříve známé jako Raytheon, podle dobových zpráv nebyly o rozhodnutí předem informovány.

O tři týdny později přišel obrat

Dne 31. července Trump svůj původní příslib výrazně zmírnil. Během zasedání vlády v Camp Davidu řekl: „Na tom jsme se nedohodli. Jednáme o tom, ale je těžké takovou technologii předávat dál“ . Zároveň zdůraznil, že Spojené státy musí být „velmi opatrné, pokud jde o to, aby je nechaly vyrábět někým jiným“ .

The New York Times, BBC, Reuters, ABC News a další velká média jeho vyjádření popsala jako zjevný ústup od původního, veřejně formulovaného příslibu . K obratu došlo navzdory tomu, že Trump Zelenského jen několik dní předtím hostil v Bílém domě .

Důvodem sporu je především citlivost technologie a přísná kontrola vývozu. Whitaker později uvedl, že interceptory PAC-3 pro systém Patriot podléhají velmi přísným americkým pravidlům a že jejich výroba je povolena pouze americkým výrobcům .

Jednání pokračují pod vedením Matthewa Whitakera

Veřejný obrat Bílého domu neznamenal zastavení jednání. Whitaker v červenci odcestoval do Kyjeva, kde se setkal se Zelenským a ukrajinskými představiteli, aby projednal dodávky interceptorů i možnosti společné výroby .

Americká strana podle Reuters dál hledá způsob, jak rozšířit výrobní kapacity, aniž by okamžitě předala nejcitlivější části technologie. Mezi zvažované varianty patří:

• Výroba komponentů na Ukrajině a finální montáž v Německu. Ukrajinský průmysl by vyráběl vybrané části, zatímco konečná montáž a integrace by probíhaly v německém závodě. Nejcitlivější americké know-how by tak zůstalo mimo Ukrajinu .
• Zapojení Ukrajiny do již existujícího americko-evropského programu. Kyjev by místo samostatné licence vstoupil do širšího společného výrobního projektu USA a evropských partnerů .
• Výroba levnější varianty PAC-3. Ta by mohla být jednodušší a rychlejší na výrobu a umožnit větší objem dodávek než plná verze interceptoru Patriot .

Mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu Brian Hughes uvedl, že „nic nebylo definitivně uzavřeno“, zároveň ale řekl, že Spojené státy chtějí Ukrajině pomoci pokrýt její potřeby protivzdušné obrany .

Whitaker 3. srpna v televizi Fox News řekl, že „dlouhodobá výrobní dohoda nebude uzavřena před touto zimou“ . Podle něj je nyní prioritou dostat do Ukrajiny hotové interceptory, nikoli okamžitě budovat nové továrny přímo v zemi .

Ukrajina mezitím čelí kritickému nedostatku

Jednání probíhají v době, kdy se zásoby interceptorů rychle tenčí.

• Spojenci podle Zelenského dodali Ukrajině v roce 2026 pouze třetinu počtu střel protivzdušné obrany ve srovnání s rokem 2025 .
• Během ruského ostřelování Kyjeva 5. srpna Ukrajina podle dostupných zpráv nezachytila jedinou ruskou střelu, protože vyčerpala zásoby interceptorů Patriot . Zelenskyj následně napsal: „Životy těch, kteří dnes zemřeli, mohly zachránit interceptory proti balistickým střelám“ .
• Nabídku interceptorů zatěžuje také poptávka spojená s válkou na Blízkém východě. Produkce pro Izrael a další partnery v regionu podle ukrajinských představitelů omezuje dostupnost pro Kyjev .
• Zelenskyj už koncem července varoval, že Ukrajině zbývá jen minimum interceptorů, a požádal Trumpa o mimořádný „zimní balíček“ dodávek .

Problém tedy nespočívá pouze v tom, zda Washington licenci schválí. I kdyby se tak stalo, vybudování výrobní linky, schválení technologie a rozběhnutí produkce by trvalo. Krátkodobý nedostatek proto samotná licence nevyřeší.

Jaké alternativy hledá Kyjev

Ukrajina se proto snaží zajistit okamžité dodávky několika způsoby.

• Víceleté nákupní kontrakty. Kyjev jedná o dlouhodobých smlouvách přímo s americkými výrobci, zejména s firmami Raytheon a Lockheed Martin, aby si zajistil výrobní kapacity do budoucna . Zelenskyj 23. července uvedl, že Raytheon projevil zájem o společnou výrobu interceptorů .
• Výměny pořadí dodávek s jinými zeměmi. Ukrajina zvažuje, že převezme systémy nebo interceptory původně určené pro jiné státy, zatímco tyto země by dostaly náhradní dodávky z pozdější americké produkce . Takový mechanismus by mohl urychlit dostupnost zbraní, které jsou potřeba okamžitě.
• Dodávky přes spojenecké nákupní mechanismy. Jednání s partnery pokračují také v rámci programu PURL, v němž spojenecké státy financují nákup americké vojenské techniky pro Ukrajinu .

Co z toho zatím vyplývá

Trumpův výrok z Ankary nebyl podepsanou výrobní dohodou. Po jeho pozdějším ústupu zůstává otevřená nejen otázka, zda Ukrajina licenci získá, ale také její rozsah: zda by šlo o plnou domácí výrobu, výrobu vybraných komponentů, nebo zapojení do evropského výrobního řetězce.

Whitaker sice potvrdil, že USA zkoumají možnosti společné výroby s Ukrajinou a Evropskou unií s cílem rozšířit obrannou průmyslovou základnu , zároveň ale uvedl, že dlouhodobá dohoda nebude hotová před zimou 2026 . Do té doby bude Kyjev odkázán především na mimořádné dodávky, dlouhodobé objednávky a výměny pořadí dodávek. Tyto kroky však zatím nedokázaly držet krok s intenzitou ruských raketových útoků.