Souboj o nového generálního tajemníka OSN: druhé hlasování testuje osm kandidátů

Za touto trojicí následovali Michelle Bacheletová z Chile, María Fernanda Espinosová z Ekvádoru, Macky Sall ze Senegalu a Olara Otunnu z Ugandy. První průzkum byl pouze předběžným testem životaschopnosti kandidatur, nikoli závazným hlasováním ani konečným žebříčkem.

Osm kandidátů na post šéfa OSN

V současnosti se o funkci uchází:

• Rebeca Grynspanová, Kostarika;
• Carolyn Rodriguesová-Birkettová, Guyana;
• Rafael Grossi, Argentina;
• Ivonne Bakiová, Ekvádor;
• Michelle Bacheletová, Chile;
• María Fernanda Espinosová, Ekvádor;
• Macky Sall, Senegal;
• Olara Otunnu, Uganda.

Grynspanová, Rodriguesová-Birkettová a Grossi jsou jediní kandidáti, u nichž první průzkum prokázal výraznější podporu v Radě bezpečnosti. Postavení Bakiové zatím nelze z tohoto hlasování posoudit, protože do soutěže vstoupila až později.

Proč je důležitá pozdní nominace Ivonne Bakiové

Ekvádorskou diplomatku a bývalou ministryni Ivonne Bakiovou tento týden nominovala Tonga. Stala se tak osmou kandidátkou a druhou zástupkyní Ekvádoru v soutěži. Působila jako velvyslankyně a v prvním průzkumu z 30. července ještě nebyla zahrnuta.

Bakiová staví svou kampaň na prevenci konfliktů a obnově fungování OSN. Při představování svého programu hovořila také o osobní zkušenosti z období libanonské občanské války.

Tvrzení, že Bakiová má formální podporu Spojených států nebo že její údajné vztahy s Donaldem Trumpem a Billem Clintonem znamenají americký závazek hlasovat pro její kandidaturu, dostupné zdroje nepotvrzují. Není uvedeno žádné oficiální vyjádření USA, které by takovou podporu nebo příslib hlasu potvrzovalo. Tyto informace proto nelze považovat za ověřený postoj Washingtonu.

Spor o transparentnost a roli Annaleny Baerbockové

Předsedkyně Valného shromáždění OSN Annalena Baerbocková prosazuje otevřenější a inkluzivnější výběr. Požaduje mimo jiné včasné nominace, veřejné dialogy s kandidáty a širší možnosti, aby se s jejich názory seznámily všechny členské státy OSN. Její kancelář zdůrazňuje rovné podmínky a širší účast před tím, než Rada bezpečnosti přijme své rozhodnutí.

Spojené státy a Rusko kritizují to, co považují za rozšiřování její role do pravomocí Rady bezpečnosti. Washington ji podle dostupných zpráv obviňuje z překračování pravomocí, zatímco Moskva rovněž namítá proti roli, kterou se v procesu snaží hrát.

Spor odráží napětí zabudované přímo v pravidlech výběru. Valné shromáždění může požadovat větší otevřenost a zapojení členských států, ale podle článku 97 Charty OSN je právě Rada bezpečnosti orgánem, který předkládá doporučení. Samotné průzkumy jsou neformální a právně nezávazné, přesto mají značný politický vliv.

Rusko může udržovat závod otevřený

Rusko naznačilo, že do soutěže mohou vstoupit další kandidáti, a v širším kontextu kritizovalo působení Antónia Guterrese, zejména pokud jde o efektivitu OSN a zvládání konfliktů. Moskva si tím ponechává prostor odmítnout brzký konsenzus kolem současných favoritů.

Dostupné zprávy nepotvrzují, že by Rusko formálně podpořilo nebo odmítlo některého konkrétního kandidáta. Jeho otevřenost dalším jménům je proto třeba chápat především jako signál, že kandidátní pole i vyjednávání mezi velmocemi zůstávají nedořešené.

Jak se generální tajemník OSN vybírá

Podle článku 97 Charty OSN jmenuje generálního tajemníka Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. V praxi musí kandidát získat nejméně devět z 15 hlasů a současně nesmí být vetován žádným z pěti stálých členů Rady: Čínou, Francií, Ruskem, Spojeným královstvím nebo Spojenými státy.

V pozdějších kolech průzkumů se obvykle rozlišuje, jak hlasovali stálí členové a jak volení členové. To umožňuje lépe odhadnout riziko veta — a tato informace může být pro výsledek důležitější než celkový počet hlasů „podpořit“.

Časový plán a regionální politika

Guterresovo druhé funkční období skončí 31. prosince 2026. V letošním výběru je výrazné zastoupení Latinské Ameriky a Karibiku, mimo jiné proto, že neformální politická tradice regionální rotace tentokrát nahrává právě této oblasti. Nejde však o závazné pravidlo a tato tradice nemůže omezit pravomoc Rady bezpečnosti doporučit jiného kandidáta.

Další průzkumy mohou pokračovat v září a říjnu, případně i později, pokud mezi stálými členy přetrvají rozdíly nebo se objeví nová jména. Zprávy před druhým hlasováním popisovaly rozhodnutí jako otázku dalších týdnů, nikoli jako bezprostředně očekávaný verdikt.

Co sledovat po druhém průzkumu

Nejdůležitější bude, zda si Grynspanová udrží náskok, zda se Rodriguesová-Birkettová nebo Grossi přiblíží prvnímu místu a zda některý z kandidátů začne působit jako přijatelný kompromis pro širší koalici. Pozornost poutá také pozdní kandidatura Bakiové, jediný průzkum však sám o sobě nemůže potvrdit její šanci na vítězství.

Klíčová otázka je jednoduchá: dokáže některý kandidát získat devět hlasů a současně zůstat přijatelný pro všech pět stálých členů? Dokud nebude tato podmínka splněna, výsledky prvního průzkumu zůstávají pouze ukazatelem — nikoli verdiktem.