Datová centra na oběžné dráze: od sci-fi k průmyslovému závodu

Myšlenka přesunout část datových center do vesmíru už není jen námětem science fiction. V posledních dvou letech se objevily první významné technologické demonstrace, velký regulatorní krok SpaceX i první konkrétní jednání o pojištění a financování.

Zároveň ale platí, že od prototypu k provozu ve velkém měřítku vede dlouhá cesta. Firmy musí vyřešit nejen cenu vynášení a spolehlivost techniky, ale také rušení astronomických pozorování, kosmický odpad a otázku, kdo ponese riziko při selhání satelitu nebo nosné rakety.

Proč právě vesmír?

Orbitální datová centra mají využívat téměř nepřetržitý přístup ke sluneční energii a chlazení vyzařováním tepla do okolního prostoru. SpaceX tvrdí, že tento model by mohl pomoci obejít energetická a chladicí omezení pozemních AI datových center a v některých případech zlevnit výpočetní výkon .

Jde však o tvrzení, jehož ekonomická životaschopnost se teprve ověřuje. Satelity musí být vyrobeny, vyneseny na oběžnou dráhu, propojeny a po skončení životnosti bezpečně odstraněny. Právě tyto náklady mohou výhodu sluneční energie a „bezplatného“ radiativního chlazení výrazně zmenšit.

Kdo v oboru působí?

SpaceX

SpaceX podala 30. ledna 2026 k americké Federální komunikační komisi (FCC) žádost pro systém nazvaný „Orbital Data Center System“. Návrh počítá až s 1 milionem satelitů na negeostacionární oběžné dráze, tedy mimo pevnou geostacionární pozici. FCC žádost 4. února přijala k posouzení a otevřela ji veřejným připomínkám .

Komunikační páteř by podle dostupných informací mohla vycházet z infrastruktury Starlinku. SpaceX se na začátku roku 2026 rovněž spojila s firmou xAI . Samotné přijetí žádosti FCC ale není schválením startů ani univerzálním povolením k vybudování celé konstelace. Jde především o regulatorní proces týkající se satelitního systému a využívání rádiového spektra .

Starcloud

Nejvýraznější technologický náskok mezi startupy má podle dostupných údajů společnost Starcloud z Redmondu ve státě Washington. V listopadu 2025 vynesla satelit Starcloud-1 s GPU NVIDIA H100, který byl označen za první grafický procesor datacentrové třídy dopravený do vesmíru .

Na oběžné dráze měl Starcloud-1 trénovat nanoGPT a provozovat jazykový model Gemma od Googlu. Šlo by o první trénování velkého jazykového modelu ve vesmíru . Firma v březnu 2026 získala v investičním kole série A 170 milionů dolarů při ocenění přibližně 1,1 miliardy dolarů . Do budoucna plánuje konstelaci až 88 000 satelitů .

Další projekty

• Axiom Space připravuje síť orbitálních datových uzlů umístěných na modulech komerčních vesmírných stanic. Zaměřit se chce na obranné i komerční úlohy umělé inteligence a strojového učení .
• Aethero vyvíjí konstelace určené pro první generaci zpracování AI přímo na oběžné dráze .
• Blue Origin je spojována s širšími plány Jeffa Bezose na orbitální infrastrukturu. Firma oznámila konstelaci TeraWave s 5 408 satelity .
• Lumen Orbit, dřívější název spojený se Starcloud, se rovněž podílel na rozvoji výpočetní techniky pro vesmír .
• Japonská agentura JAXA spolupracuje se společnostmi NEC a NTT na standardech pro orbitální datová centra a ověřování příslušných technologií .

Regulace: nejdůležitější je zatím žádost SpaceX

Žádost SpaceX s označením SAT-LOA-20260130-00023 představuje dosud nejvýznamnější regulatorní krok v tomto odvětví. FCC ji přijala k přezkoumání 4. února 2026 a otevřela veřejné konzultaci, která měla trvat do začátku března .

Návrh vyvolal také obavy vědců. Kritici upozorňují na možné zvýšení rizika kosmického odpadu a na dopady velkých satelitních konstelací na astronomická pozorování .

SpaceX přitom není jedinou firmou, která přemýšlí ve velkém. Samostatnou žádost o konstelaci až 88 000 satelitů podala také Starcloud . Blue Origin mezitím oznámila již zmíněný projekt TeraWave s 5 408 satelity .

Pojištění může rozhodnout o tom, zda projekt přežije prototyp

Bez pojištění se orbitální datová centra jen obtížně dostanou od demonstračních misí ke komerčnímu provozu. Firmy z vesmírného sektoru proto začaly jednat s pojišťovnami o nových typech krytí. Pojištění je důležité i pro získání dluhového financování: věřitelé budou jen těžko poskytovat kapitál na drahé zařízení, jehož rizika nejsou pokryta .

Rizikový profil je mimořádně náročný. U nosné rakety Starship se podle dostupného odhadu úspěšnost po 11 letech pohybovala kolem 55 %. Při hardwarových nákladech 300–500 milionů dolarů na megawatt může jediný neúspěšný start způsobit zásadní ztrátu. I při budoucí spolehlivosti 98 % by očekávaná ztráta na jeden start vycházela na 6–10 milionů dolarů, což vyžaduje pojistné produkty, které zatím pro tuto třídu aktiv neexistují ve velkém měřítku .

Na trh zároveň vstupují alternativní zdroje kapitálu. Euler ILS Partners, tým vzniklý kolem bývalých pracovníků Credit Suisse, připravuje fond o objemu 1 miliardy dolarů určený k převzetí části pojistných rizik spojených s datovými centry .

Širší trh s pojištěním datových center by podle S&P Global Ratings mohl v roce 2026 dosáhnout přibližně 10 miliard dolarů na pojistném. Orbitální projekty však zůstávají pouze malou a ranou částí tohoto trhu .

Financování: pozemský kapitál hledá cestu do vesmíru

Finanční ekosystém pro orbitální datová centra se teprve buduje. Může přitom navázat na mnohem větší tok peněz, který už dnes míří do pozemní digitální infrastruktury.

Morgan Stanley odhaduje, že soukromé úvěry a financování založené na aktivech mohou v oblasti datových center představovat příležitost přesahující 800 miliard dolarů . Společnosti spojené s AI podle dostupných údajů v letech 2025 a 2026 využily dluhové trhy nejméně za 200 miliard dolarů .

Datová centra tvoří 61 % trhu sekuritizace digitální infrastruktury v hodnotě 79 miliard dolarů. Tento trh by se do konce roku 2026 mohl rozrůst přibližně na 115 miliard dolarů .

Pro samotný orbitální segment zůstává klíčovou transakcí investice do Starcloud: 170 milionů dolarů v sérii A při ocenění kolem 1,1 miliardy dolarů . Většina ostatních startupů je stále v ranější fázi financování.

Klíčové milníky

Milník	Datum	Co se stalo
První GPU ve vesmíru	listopad 2025	Starcloud-1 odstartoval s GPU NVIDIA H100
První trénování jazykového modelu na oběžné dráze	konec roku 2025	Na Starcloud-1 byl trénován nanoGPT a provozován model Gemma
Žádost SpaceX k FCC	30. ledna 2026	SpaceX požádala o systém až 1 milionu orbitálních datových satelitů
Přijetí žádosti FCC	4. února 2026	Návrh byl zařazen do regulatorního procesu a otevřen veřejným připomínkám
Investiční kolo Starcloud série A	březen 2026	Firma získala 170 milionů dolarů při ocenění kolem 1,1 miliardy dolarů
Jednání o pojištění	červen 2026	Vesmírné společnosti zahájily formální jednání s pojišťovnami o krytí orbitálních datových center

Jak velký může být trh?

Jeden z dostupných odhadů počítá s hodnotou trhu orbitálních datových center přibližně 1,77 miliardy dolarů v roce 2029 a s růstem na 39,09 miliardy dolarů do roku 2035. To by odpovídalo složenému ročnímu tempu růstu 67,4 % .

Tyto prognózy je však třeba brát s rezervou. Trh je stále ve fázi, kdy se ověřuje technická i obchodní životaschopnost celého konceptu. Rok 2026 je přesto označován za možný bod obratu: mezi lety 2026 a 2028 by se mohly objevit první komerčně provozované systémy v měřítku serverových racků na komerčních vesmírných stanicích a volně létajících platformách .

Co rozhodne v příštích dvou letech?

Orbitální AI datová centra jsou stále velmi raný a vysoce rizikový obor. SpaceX má nejvýraznější regulatorní záměr, Starcloud zatím vede v praktickém ověřování GPU výpočtů na oběžné dráze a firmy teprve vytvářejí pojistné i úvěrové mechanismy pro tento nový typ infrastruktury.

Příštích 12 až 24 měsíců ukáže, zda se z orbitálního computingu stane významná součást globální infrastruktury pro umělou inteligenci, nebo zůstane specializovaným technologickým experimentem. Rozhodující nebude jen to, zda lze AI ve vesmíru provozovat, ale také zda to půjde dělat spolehlivě, bezpečně a za cenu konkurenceschopnou pozemním datovým centrům.