Ruská protivzdušná obrana v krizi: Ukrajina ničí systémy S-300 a S-400 ve stále větším měřítku

Rusko čelí akutnímu a zhoršujícímu se nedostatku střel pro systémy S-300 a S-400, který analytici označují za potenciálně „neudržitelný“. Tento nedostatek je důsledkem masivní ukrajinské dronové kampaně a vytváří se tak stále větší mezery v ruském vzdušném krytí, což Ukrajině umožňuje zasahovat cíle hlouběji na ruském území než kdy dříve.

Rozsah vyčerpání zásob střel

Server CBS News s odvoláním na své zdroje 17. června 2026 informoval, že Rusku dochází klíčový typ raketových střel, což oslabuje jeho schopnost bránit se proti ukrajinským dronům . Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj na konci dubna potvrdil, že ruská protivzdušná obrana ztrácí schopnost odrážet útoky dronů právě kvůli nedostatku střel . Tento nedostatek se netýká jen systémů S-300, ale i systémů Pancir-S1 .

Hodnocení britského think-tanku RUSI z prosince 2025 dospělo k závěru, že ruský průmysl není schopen dostatečně rychle doplňovat zásoby protiletadlových střel kvůli masivnímu používání levných dronů Ukrajinou . Výroba jedné střely S-300 trvá 7–8 měsíců , zatímco ukrajinská produkce dronů dramaticky vzrostla, což jí umožňuje ničit ruskou protivzdušnou obranu tempem, které se za poslední měsíce ztrojnásobilo . Ukrajina v dubnu 2026 zničila dvakrát více prostředků protivzdušné obrany a radarů než v říjnu 2025 .

174 zničených systémů protivzdušné obrany za pět měsíců

Ukrajinské jednotky bezpilotních systémů (SBS) potvrdily, že mezi lednem a květnem 2026 zasáhly 174 ruských prvků protivzdušné obrany, včetně raketových systémů země-vzduch, radarových stanic a zařízení pro elektronický boj. Celkové náklady pro Rusko se odhadují na přibližně 5,4 miliardy dolarů . Jen v dubnu bylo zasaženo 38 kusů techniky v hodnotě asi 1,1 miliardy dolarů, včetně systémů Tor, Tor-M2, Pancir a ZU-23-2 .

Japonský výzkumník zdokumentoval čistý úbytek 322 ruských komponent protivzdušné obrany od června 2025 do března 2026, což představuje pokles o 35 % z celkových 908 sledovaných komponent . Počty komponent systémů S-300 a S-400 klesly ve všech ruských vojenských okruzích, přičemž v Centrálním okruhu byl zaznamenán pokles o 81,8 % a v Leningradském o 76,9 % .

Rusko používá S-300 k útokům na pozemní cíle, čímž dále vyčerpává zásoby

Hudson Institute informoval, že mezi 8. a 10. dubnem 2026 ruské síly zaútočily na ukrajinské továrny na výrobu dronů s využitím modifikovaných systémů S-300 a S-400 v režimu země-země . Toto dvojí použití dále vyčerpává zásoby střel určených původně pro protivzdušnou obranu.

Rusko používá S-300 a S-400 k úderům na pozemní cíle na Ukrajině přinejmenším od roku 2022, částečně kvůli nedostatku vysoce přesných střel . Institut pro studium války (ISW) v lednu 2026 uvedl, že ruské síly dokonce používají cvičné rakety RM-48U pro údery na pozemní cíle, pravděpodobně vybavené ostrými hlavicemi .

Problémy v dodavatelském řetězci a nedostatek komponent

Schopnost Ruska vyrábět nové střely je omezena výrobním cyklem 7–8 měsíců u střel S-300 a širšími průmyslovými omezeními, která RUSI označila za nedostatečná k tomu, aby stačila držet krok s bojovými ztrátami . Nedostatek se týká i mikroelektroniky, dovážených komponent a zranitelných logistických uzlů .

Rusko rovněž údajně omezuje výrobu raket a přesměrovává finance na zvýšení produkce dronů, což dále omezuje jeho schopnost doplňovat zásoby protiletadlových střel .

Ukrajina má vlastní nedostatek střel pro systémy Patriot

Ukrajinské letectvo 8. května 2026 uvedlo, že pociťuje nedostatek střel pro protivzdušnou obranu po rozsáhlé ruské zimní ofenzívě. Letecké síly uvedly, že „odpalovací zařízení přidělená konkrétním jednotkám a bateriím jsou plněna jen částečně – a to je ještě mírné vyjádření“ . Tento nedostatek se týká systémů Patriot a dalších západních systémů. Míra sestřelování ruské munice Ukrajinou v dubnu 2026 klesla pod 70 %, což je alarmující číslo .

Ukrajina dramaticky rozšířila dosah svých úderů

Ukrajinské ministerstvo obrany 28. dubna 2026 uvedlo, že se dosah hlubokých úderů proti Rusku od roku 2022 zvýšil více než 2,5krát – z přibližně 630 km na více než 1 700 km . 29. dubna Ukrajina zasáhla ropnou přečerpávací stanici 1 500 kilometrů hluboko na ruském území poblíž pohoří Ural . Koncem května ukrajinská HUR potvrdila drony s doletem až 3 500 kilometrů, přičemž předchozí maximum bylo 1 750 km . Více než 70 % ruské populace nyní žije v dosahu ukrajinských dronů .

Velitel SBS, major Robert „Madyar“ Brovdi, uvedl, že ukrajinské síly formálně rozšiřují střednědobé a hluboké úderné operace. Střednědobé drony operují v hloubce 50 až 250 km od frontové linie a udržují živý kontakt s operátorem . Jen v květnu 2026 provedly ukrajinské síly více než 1 300 dlouhých dronových úderů proti cílům hluboko v Rusku .

Závěr

Ruská síť protivzdušné obrany je pod silným tlakem v důsledku kombinace vyčerpání zásob raket, fyzického ničení odpalovacích zařízení a radarů a neschopnosti vyrábět náhrady rychleji, než Ukrajina dokáže nasazovat levné drony. Tato situace vytváří stále větší prostor pro ukrajinské hluboké údery, zatímco Ukrajina sama čelí vlastnímu nedostatku protiletadlové munice z ruských raketových kampaní. Rozlehlé ruské území o rozloze 17 milionů kilometrů čtverečních činí komplexní krytí nemožným, a jak analytici poznamenávají, ruské nebe se stalo fakticky „děravým“ .