El Niño 2026–2027 může být nejsilnější v historii měření

Jak silné El Niño nyní je

Australský meteorologický úřad (BoM) vyhlásil nástup El Niña 16. června 2026. Od té doby jev dál sílí . Jeho vývoj je podle dostupných údajů nejrychlejší od začátku instrumentálních záznamů kolem roku 1900 .

Klíčovým ukazatelem je index Niño3.4, který měří odchylku teploty povrchu moře v oblasti centrálního tropického Pacifiku. Za týden končící 26. července dosáhl hodnoty +1,94 °C – výrazně nad hranicí +0,8 °C, která se používá pro označení El Niña. Během pouhých dvou týdnů se zvýšil přibližně o 0,5 °C .

Hodnota indexu se navíc dostala nad hranici označovanou jako „velmi silné El Niño“, tedy +2 °C podle používané klasifikace, poprvé za více než deset let . Jižní oscilační index (SOI) dosahuje hodnoty −29,1, což odpovídá výraznému propojení změn v atmosféře a oceánu.

Kdy má El Niño vrcholit

Modely očekávají další oteplování tropického Pacifiku během druhé poloviny roku 2026. Vrchol by měl přijít na konci roku, pravděpodobně na přelomu pozdního jara a léta na jižní polokouli, a jev může přetrvat do začátku roku 2027 .

Soubor 14 sezónních předpovědních modelů, který zahrnuje 667 modelových simulací, ukazuje na konsenzuální vrchol indexu Niño3.4 kolem +3,6 °C. To by bylo téměř o 1 °C více než dosavadní rekord za přibližně 149 let sledování . Australský model ACCESS-S dříve předpovídal pro říjen hodnotu až +2,9 °C; jde však o jednu z odvážnějších modelových projekcí, nikoli o jistý výsledek .

Světová meteorologická organizace (WMO) předpokládá, že El Niño bude dominovat globálním klimatickým vzorcům během období srpen–říjen 2026 a pravděpodobně i později . Evropské Společné výzkumné středisko (JRC), které vycházelo z dat služby Copernicus Climate Change Service, označilo výskyt El Niña za prakticky jistý a jeho vývoj směrem k velmi silné, případně bezprecedentní události za vysoce pravděpodobný .

Co může znamenat pro počasí ve světě

El Niño není jen oteplení části Tichého oceánu. Jde o přirozený klimatický jev, který mění cirkulaci atmosféry a přerozdělení srážek v různých částech světa. Konkrétní dopady se liší podle regionu a nejsou stejné při každé události.

• Austrálie a jihovýchodní Asie: vyšší riziko sucha, vln veder a požárů. BoM pro část jižní a východní Austrálie předpovídá na období od července do září podprůměrné srážky a nadprůměrné teploty .
• Afrika: v jižní a východní části kontinentu hrozí sušší podmínky, zatímco v oblasti Afrického rohu se mohou zvýšit rizika silných srážek a povodní .
• Kalifornie a západ Spojených států: může vzrůst pravděpodobnost takzvaných atmosférických řek – úzkých pásů velmi vlhkého vzduchu, které někdy přinášejí extrémní srážky .
• Jižní Amerika: očekává se zvýšené riziko povodní podél západního pobřeží a sušších podmínek v Amazonii.
• Asie, Karibik a jihozápadní Asie: sezónní výhledy pro období červenec–prosinec 2026 počítají v několika oblastech s podprůměrnými srážkami .

WMO varuje před nadprůměrnými teplotami téměř na všech pevninských územích a před výraznými změnami srážkových režimů . To neznamená, že každý region automaticky čeká sucho nebo povodeň. El Niño spíše zvyšuje pravděpodobnost určitých typů extrémů v konkrétních částech světa.

Proč může být rok 2027 nejteplejší v historii

El Niño přirozeně uvolňuje do atmosféry teplo, které se nahromadilo v oceánu. Když se tento efekt spojí s dlouhodobým oteplováním způsobeným lidskou činností, může výrazně zvýšit globální průměrnou teplotu.

Vědci proto očekávají, že rok 2027 by mohl být nejteplejším rokem od začátku měření . U roku 2026 odhaduje Carbon Brief pravděpodobnost překonání dosavadního teplotního rekordu na 35 procent; podle jeho hodnocení je nyní pravděpodobnější, že rekordní bude až rok 2027 .

Úředníci OSN situaci popsali jako „přilévání oleje do ohně“ na planetě, která se už nyní otepluje a čelí častějším extrémům .

Dopady na potraviny, energii a humanitární pomoc

Největší riziko nepředstavuje samotná teplota oceánu, ale řetězec následků. Sucho může snížit zemědělskou produkci, zatímco povodně mohou poškodit úrodu, silnice, sklady i elektrickou infrastrukturu. Evropské JRC varuje před významnými dopady na zemědělství a energetickou infrastrukturu v celosvětovém měřítku .

Změny srážek mohou zároveň zvyšovat tlak na zásobování vodou, ceny potravin a humanitární operace. Organizace WMO a další agentury OSN proto vyzývají k včasné přípravě a preventivním opatřením . Přehled ReliefWebu upozorňuje na očekávané sušší podmínky v částech Asie a Tichomoří, Karibiku, střední Asie, východní a jižní Afriky a jihozápadní Asie .

Širší analýzy upozorňují také na možné kaskádové dopady na potravinovou bezpečnost, produktivitu práce a hospodářskou stabilitu. Tyto následky však budou záviset na skutečné intenzitě jevu, délce jeho trvání a připravenosti jednotlivých zemí.

Rekord, nebo zatím jen rekordní předpověď?

Tady je důležité rozlišovat mezi pozorováním a prognózou. Současná měření potvrzují rychle sílící a velmi silné El Niño. Tvrzení, že už nyní jde o nejsilnější událost v historii, je však třeba chápat jako předpověď založenou na modelových výpočtech, nikoli jako definitivně uzavřený rekord.

Odhady „největšího El Niña za nejméně 150 let“ se opírají o instrumentální záznamy a současné modely . Tvrzení o mimořádnosti v horizontu 500 až 1 000 let využívají paleoklimatická data, například nepřímé ukazatele zachované v přírodních archivech. Tyto rekonstrukce mají širší nejistotu než moderní přímá měření.

Hlavní závěr se přesto napříč WMO, australským BoM, evropským JRC a řadou klimatologů shoduje: El Niño 2026–2027 pravděpodobně zůstane významnou globální klimatickou událostí, která může do začátku roku 2027 zesílit teplotní rekordy a zvýšit riziko such, povodní a dalších extrémů .