Solinide získal 4 miliony eur. Jeho fotonické čipy mají zefektivnit AI datacentra

Švédská deep-tech společnost Solinide Photonics získala 4 miliony eur v seed investici, která má její fotonickou technologii posunout od laboratorních ukázek ke komerční výrobě. Firma se sídlem v Göteborgu vznikla v roce 2021 jako spin-off Chalmersovy technické univerzity a vyvíjí fotonické integrované obvody z nitridu křemíku a integrované zdroje optických frekvenčních hřebenů pro vysokokapacitní datová propojení. Zaměřuje se především na AI datacentra, telekomunikace a další infrastrukturu, kde rychle roste význam přenosové kapacity, energetické účinnosti a úspory místa.

Investice má připravit cestu ke komercializaci

Solinide oznámil uzavření investičního kola 20. srpna 2026. Získaný kapitál chce využít ke komercializaci patentované fotonické technologie, zvýšení její technologické připravenosti a přípravě škálovatelné výroby.

Kolo společně vedly Navigare Ventures a PSV Hafnium. Mezi další investory patří Chalmers Ventures, Turbine Capital, Norrsken Evolve a Almi Greentech Fund.

Jeden čip místo řady laserů

Optické systémy s dělením podle vlnových délek běžně používají soustavy samostatných laserů. Každý z nich vytváří jednu konkrétní vlnovou délku, která může sloužit jako samostatný komunikační kanál.

Přístup společnosti Solinide má tuto funkci integrovat přímo do fotonického čipu z nitridu křemíku. Technologie microcomb využívá jeden čerpací laser a integrovanou rezonanční strukturu, která vytváří mnoho rovnoměrně rozmístěných a řízených vlnových délek z jediného čipu.

Každá vlnová délka může přenášet samostatný datový tok stejným optickým vláknem. Jeden kompaktní zdroj tak může v principu podporovat více datových kanálů, aniž by bylo nutné pro každý z nich používat další samostatný laser. Společnost ve svém produktovém kontextu hovoří o desítkách vlnových délek a ve specifikacích technologie uvádí více než 100 kanálů.

Záměrem je snížit počet komponent, spotřebu elektrické energie, nároky na chlazení, náklady i fyzické rozměry optického propojení. Jde však o konstrukční cíle a tvrzení společnosti, nikoli o nezávisle potvrzené výsledky z rozsáhlého komerčního nasazení.

Solinide také uvádí více než 60% optickou účinnost konverze u své architektury microcomb označované jako „photonic molecular“. Ve vlastním srovnání ji staví proti účinnosti nižší než 5 % u konvenčních solitonových microcombů. Tyto hodnoty nebyly v dostupných podkladech nezávisle ověřeny.

Proč je to důležité pro AI datacentra

AI systémy přenášejí velké objemy dat mezi procesory, akcelerátory, pamětí a síťovými přepínači. S růstem výpočetních clusterů mohou optická propojení ovlivňovat celkovou přenosovou kapacitu, energetickou bilanci, požadavky na chlazení i hustotu zařízení v racku.

Solinide se snaží tento problém řešit světelným zdrojem, který lze škálovat na více vlnových délek a který by mohl omezit množství hardwaru potřebného pro jednotlivé datové linky. Podobné požadavky existují také v telekomunikacích a budoucí vysokokapacitní síťové infrastruktuře, kde hraje roli kapacita, spotřeba energie, prostor i cena zařízení.

Reportované milníky a další produkty

Společnost uvádí, že předvedla výkon technologie microcomb pro datacentrové linky a vyvinula integrovaný systém určený k montáži do racku. V prosinci 2025 oznámila systém z nitridu křemíku v produkčním formátu s optickou účinností konverze vyšší než 60 % a 28 vlnovými kanály. Systém byl podle firmy integrován do rackového produktu připraveného pro nasazení v terénu.

Solinide rovněž uvedl, že probíhala zkušební integrace s NVIDIA. Dostupné podklady ale nezávisle nepotvrzují rozsah, výsledky ani komerční stav této spolupráce. Je proto namístě chápat ji jako firmou oznámený test, nikoli jako potvrzené nasazení.

Deklarovaný produktový směr zahrnuje rackový zdroj microcomb a zásuvný optický světelný zdroj pro vysokorychlostní datové linky.

Na co firma peníze použije

Solinide plánuje investici využít k několika krokům:

• náboru dalších technických a obchodních pracovníků,
• rozšíření interních prototypovacích kapacit,
• přípravě evropské výroby a škálovatelné produkce,
• prohloubení spolupráce se strategickými průmyslovými partnery,
• posunu ke komerční připravenosti, uvedení produktů na trh a reálnému nasazení.

Nové financování tak představuje přechod od demonstrace technologie k přípravě výroby a hledání zákazníků. Zda se uváděná účinnost, výkon v datacentrových linkách a připravenost pro terénní provoz promítnou do nezávisle ověřených komerčních produktů, však teprve ukáže další vývoj.