Program má dvě hlavní části: rozvoj digitálního obsahu a budování nových schopností.
Podpora je určena projektům zakořeněným v Singapuru, které mohou oslovit různé skupiny diváků – od mladších po starší generace. Místní příběhy se přitom mají dostat i mimo tradiční televizní vysílání a přizpůsobit se prostředí, kde lidé tráví čas online.
Mezi možné oblasti patří:
Krátká videa a epizodické formáty mohou firmám umožnit rychleji testovat nápady, reagovat na chování publika a šířit jeden projekt více kanály. Návrhy však nemají řešit jen samotnou výrobu. Součástí hodnocení má být také plán distribuce a monetizace.
DCCD podporuje experimentování s AI ve vývoji, produkci i lokalizaci obsahu. V praxi může jít například o tvorbu podkladů, omezení opakované rutinní práce, úpravu materiálu pro různé platformy nebo rychlejší ověřování nových konceptů.
Program ale AI nepředstavuje jako náhradu kreativních profesí. Seniorní státní ministr Tan Kiat How při jeho uvedení zdůraznil, že technologie má tvůrce posilovat. Umělá inteligence může pomoci s pilotními projekty, prototypováním a efektivnější výrobou, ale pro obsah, který skutečně rezonuje, zůstávají klíčové lidské příběhy, identita a emoční kontakt.
Pro mediální společnosti je to důležitý rozdíl. Nejde jen o nákup nových nástrojů, ale o ověření, zda dokážou zlepšit vyprávění, snížit produkční náklady a pomoci singapurskému obsahu proniknout k novému publiku.
Tradiční produkční společnosti i digitální mediální firmy mohou nejprve požádat o akreditaci IMDA. Teprve poté se mohou účastnit příslušných výzev k předkládání návrhů v rámci DCCD. Akreditace má posoudit, zda žadatel disponuje schopnostmi potřebnými pro vývoj a dodání digitálního obsahu.
Při hodnocení se má přihlížet zejména k těmto oblastem:
V první uváděné skupině získalo akreditaci 117 firem. Samotná akreditace však neznamená, že společnost automaticky obdrží financování. O podporu musí ještě požádat v konkrétní výzvě a její projekt projde samostatným posouzením.
Jako příklad firmy, která zkoumá možnosti AI a širší digitální transformace, byl uveden singapurský mediální podnik NoonTalk Media. Dne 30. června 2026 oznámil nezávazné memorandum o porozumění se společností Neusoft Education Technology. Obě strany chtějí prozkoumat spolupráci v oblasti umělé inteligence, obsahu generovaného AI a dalších souvisejících iniciativ.
Tato aktivita odpovídá směru, kterým se DCCD ubírá, nelze ji však zaměňovat za potvrzení, že NoonTalk získal peníze právě z tohoto programu. Na základě podporovaných oblastí lze usuzovat, že podobné firmy by mohly díky DCCD s menším počátečním rizikem testovat AI asistované pracovní postupy, nové digitální formáty nebo lokalizační projekty. Jde ale o odvození z podmínek programu, nikoli o potvrzené přidělení podpory společnosti NoonTalk.
Nové nástroje samy o sobě způsob fungování mediální firmy nezmění. DCCD proto doplňují iniciativy zaměřené na rozvoj AI dovedností mezi mediálními profesionály. Vybraná školení v rámci National AI Impact Programme lze hradit pomocí kreditů SkillsFuture; celý program si klade za cíl proškolit více než 100 000 netechnických pracovníků.
Podle dostupných zpráv mají kurzy pokrývat praktické využití AI v oblastech, jako jsou:
Dostupné podklady hovoří o kurátorsky sestaveném katalogu 55 kurzů. Z poskytnutých důkazů však nelze nezávisle ověřit úplný seznam kurzů ani přesný postup přihlášení.
Úspěch DCCD se nebude měřit jen počtem schválených projektů nebo zavedených AI nástrojů. Důležitější bude, zda firmy vybudují opakovatelné digitální výrobní kapacity, najdou udržitelné publikum a vytvoří komerčně životaschopné formáty, které přitom neztratí konkrétní singapurský charakter.
Pro diváky program slibuje více místního obsahu v prostředí, kde už dnes sledují videa – od krátkých klipů na sociálních sítích po epizodické příběhy určené pro mobilní obrazovky. Tvůrcům nabízí prostor experimentovat s AI, ale ponechává lidské rozhodování nad příběhem, výkony i kulturními detaily, které technologie sama nenahradí.
Hlavní sázkou tedy není to, že umělá inteligence sama definuje budoucnost singapurských médií. Jde o přesvědčení, že lepší nástroje, silnější dovednosti a pružnější distribuce mohou místním tvůrcům dát větší šanci dostat singapurské příběhy tam, kde je publikum právě sleduje.