Jde o popis založený na svědectví zdroje, nikoli o definitivně potvrzenou rekonstrukci útoku. Afghánské ředitelství pro koordinaci odminování podle dostupných zpráv místo prozkoumalo a potvrdilo, že zde vybuchl granát, což odpovídá informacím připisovaným kábulské policii.
První zprávy se v počtu obětí lišily:
Rozdíl mezi údaji může souviset s průběžným upřesňováním počtů, odlišným započítáním zraněných nebo s informacemi z různých nemocnic a od svědků. Údaj OSN je v dodaných zprávách nejjasnějším pozdějším odhadem podle věku, nemusí však definitivně určovat celkový počet zraněných lidí.
Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid uvedl, že za výbuchem mohl stát Islámský stát nebo skupiny s ním spojené. Zároveň řekl, že probíhá vyšetřování a bezpečnostní složky Tálibánu se snaží pachatele identifikovat a zadržet. Jeho vyjádření představovalo jednu z možných verzí, nikoli potvrzené připsání odpovědnosti Islámskému státu nebo jeho afghánské odnoži ISKP.
Mohammad Mohaqeq, vůdce Strany islámské jednoty lidu Afghánistánu, výbuch odsoudil a vyzval k nezávislému vyšetřování. Podle zpráv zároveň připsal odpovědnost Tálibánu jako de facto úřadům, které v zemi kontrolují bezpečnost. I to je politické obvinění, nikoli potvrzený závěr vyšetřování.
Dašt-e Barčí je převážně hazárská a šíitská oblast na západě Kábulu. V minulosti zde opakovaně docházelo k násilí namířenému proti náboženským a etnickým menšinám. Organizace Human Rights Watch zdokumentovala opakované útoky Islámského státu v provincii Chorásán, známého jako ISKP, proti Hazárům a dalším náboženským menšinám ve školách, mešitách i na pracovištích.
Do tohoto kontextu patří také bombový útok u dívčí školy Sayed ul-Shuhada v roce 2021 a výbuch na střední škole Abdul Rahim Shahid v roce 2022. Předchozí útoky vysvětlují, proč se nyní zkoumá možný motiv ISKP, samy o sobě však nedokazují, že právě tato skupina stojí i za výbuchem ve škole Sham-e-Hedayat.
Richard Bennett, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Afghánistánu, útok odsoudil jako ohavný čin, při němž utrpěly děti. Uvedl, že k potrestání odpovědných osob je nezbytné úplné a nezávislé vyšetřování.
K vyšetření okolností výbuchu vyzvala také Asistenční mise OSN v Afghánistánu, známá jako UNAMA. Tyto výzvy upozorňují na hlavní mezeru v dosavadních důkazech: je známo, že ve škole explodoval granát, ale veřejně ověřený popis toho, kdo jej hodil, zda byla škola záměrně vybrána za cíl nebo zda za útokem stála konkrétní organizace, zatím chybí.
K výbuchu došlo 17. srpna, tedy krátce po pátém výročí návratu Tálibánu k moci v Kábulu 15. srpna 2021. V několika městech v zahraničí se v souvislosti s výročím konaly protesty, jejichž účastníci kritizovali politiku Tálibánu v oblasti lidských práv.
Časová souvislost představuje politický kontext, nikoli důkaz, že výročí, protesty nebo kterýkoli aktér s nimi spojený výbuch způsobil či nařídil.
Dostupné informace potvrzují, že ve škole explodoval granát a že bylo zraněno nejméně 42 dětí. Zatím ale není prokázáno:
Nejopatrnější závěr proto zní: v kábulské škole došlo k výbuchu granátu s vážnými následky pro děti, pachatel ani motiv však zatím potvrzeny nebyly.