Bronzový pečetní prsten s vyobrazením alexandrijského majáku našli archeologové při podmořských vykopávkách na ostrově Antirhodos v alexandrijském Východním přístavu. Pochází z ruin paláce, který byl součástí někdejší královské čtvrti v přístavu Portus Magnus, tedy Velkém přístavu. Expedice nález označuje za první známý pečetní prsten s motivem majáku. Z dostupných zpráv ale nelze určit, kdy byl vyroben, komu patřil ani jak se používal.
8
12
Kde prsten našli a proč je zajímavý
Výzkum na Antirhodosu vedl Evropský institut pro podmořskou archeologii (IEASM) ve spolupráci s egyptskými úřady pro památkovou péči. Ostrov byl kdysi součástí královské čtvrti v alexandrijském přístavu Portus Magnus.
5
6
12
Označení „první známý“ se vztahuje na pečetní prsten s vyobrazením majáku, nikoli na první dochované vyobrazení této stavby vůbec. Motiv na prstenu se podobá podobám alexandrijského majáku známým z mincí datovaných do 2. století n. l.
3
5 Jde o ikonografickou podobnost, která sama o sobě neposkytuje spolehlivé datum výroby prstenu.
5
27
Co víme o nálezu a jeho oznámení
Oznámení IEASM je datováno 7. října 2026. Jiná zpráva uvádí, že egyptský ministr cestovního ruchu a památek Šeríf Fathí navštívil výzkumnou misi 5. října a že nález byl oznámen během jeho návštěvy. Zprávy se tedy v časové ose oznámení liší a žádná z nich neurčuje přesný den, kdy archeologové prsten vyzvedli.
12
31
Na podmořském výzkumu se podle zpráv podílí egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek i Nejvyšší rada pro památky. Híšám el-Lajthí, generální tajemník rady, informoval o podrobnostech nálezu. Franck Goddio, který vede výzkum IEASM, nález oznámil prostřednictvím kanálů institutu.
6
9
30
8
12
Jedna ze zpráv jmenuje také Ahmada Rehemu jako asistenta, který doprovázel Fathího při prohlídce na výzkumné lodi. Dostupné informace však neupřesňují, jakou roli měl Rehema při vyzvednutí nebo zkoumání prstenu.
7
K čemu mohl sloužit — a co zatím nevíme
Pečetní prsten mohl sloužit k vtlačení motivu do vosku nebo měkké hlíny, například k zapečetění či ověření dokumentu nebo nádoby. Jde o možné využití tohoto typu předmětu, nikoli o důkaz, že právě takto používal tento konkrétní prsten.
6
Nález v paláci vedl k úvahám, zda v něm mohly sídlit správní složky spojené s významnou přístavní stavbou. Samotný prsten ale nedokazuje, že jeho majitel spravoval maják nebo že se v paláci nacházely úřady, které za něj odpovídaly.
7
12
Zprávy zasazují dějiny lokality také do souvislosti se Strabónem, který Alexandrii navštívil přibližně v letech 29–25 př. n. l. Tento historický kontext sám o sobě nepotvrzuje, jak dlouho palác sloužil správním účelům ani zda jeho obyvatelé spravovali maják.
21
27
Dostupné zprávy neuvádějí rozměry prstenu, nejmenují jeho majitele a neposkytují spolehlivé datum jeho výroby. Podobnost s motivy na mincích z 2. století n. l. je srovnáním, nikoli dostatečným důkazem, který by tyto otázky rozhodl.
5
27
Další lokality zkoumané v přístavu
Zpráva o letošní výzkumné sezoně uvádí čtyři zkoumané lokality ve Východním přístavu: chrám bohyně Isis, pozůstatky paláce, obelisk a Timonium.
27 Další zpráva zmiňuje keramické a skleněné nálezy z širšího podmořského průzkumu, v dostupném úryvku však neuvádí jejich datování.
35
Prsten je tedy nejlépe chápat jako vzácný nález s pozoruhodným motivem a archeologickým kontextem. Zatím ale nejde o přesně datovaný předmět, který by odhalil totožnost svého majitele nebo prokázal přímé spojení se správou majáku.