Hráči ovládají Maxima (Maksyma), čtrnáctiletého chlapce, jehož rodiče na pár dní opustí – těsně před tím, než 24. února 2022 vypukne válka. Hra začíná 23. února 2022, tedy den před začátkem plnohodnotné invaze, a sleduje Maxima, jak se snaží orientovat v rozpadajícím se městě, shánět zásoby a rozhodovat se, komu věřit . Hra neobsahuje zbraně ani bojový systém. Přežití je vyřešeno výhradně prostřednictvím dialogů, rozhodnutí a správy zdrojů .
Studio Twigames výslovně prohlásilo, že všechny assety jsou "originální a vyrobené ručně, bez použití AI" . Studio založené v roce 2015 tvoří přibližně 20 vývojářů z Kyjeva . Vývoj začal poté, co se tým po invazi v roce 2022 evakuoval do karpatské vesnice . Generální ředitel a spoluzakladatel Valerij Minenko k projektu uvedl: "Kód, modely, ručně kreslené textury – všechno je zde ručně dělané" .
Příběh je postaven na více než 600 stranách reálných výpovědí přeživších z obléhání Mariupolu . Tým spolupracoval s novinářem na shromáždění tohoto materiálu, dokumentoval denní změny – počasí, kdy přestala fungovat elektřina, kdy přestaly fungovat bankomaty – a četl skutečné deníky obyvatel . Postavy jsou sice fiktivní, ale situace, atmosféra a morální dilemata jsou přímo odvozena z těchto zdokumentovaných zážitků .
Hollow Home se záměrně vyhýbá bojovým scénám. Stránka na Steamu popisuje hru jako "bez zbraní, bez bitev a bez snadných odpovědí" . Vývojáři přirovnávají její přístup zaměřený na dialogy a volby ke hře Disco Elysium . Ivan Titov, PR zástupce Twigames, vysvětlil: "Neděláme zábavnou hru. Je to způsob, jak lidem připomenout [invazi], upoutat na ni více pozornosti" .
Významnou reakcí ukrajinských hráčů je prohlášení: "Koupím to, ale nebudu to hrát." Téma je pro ně příliš syrové. Jeden příspěvek v komunitě na Steamu zní: "Je to zajímavé, plné detailů a ukazuje přesně to, před čím bych chtěl utéct a na co nechtít myslet. Ale až hra vyjde, koupím si ji" . Vývojáři poznamenávají, že jde o častý refrén: "Slyšíme od Ukrajinců: 'Nemůžu to hrát.' Někdy říkají: 'Koupím to, ale nebudu to hrát'" .
Jeho bezplatné demo na Steamu má hodnocení 97 % „Velmi pozitivní" na základě recenzí uživatelů .
Hollow Home je významným počinem v rostoucí vlně ukrajinských her, které zpracovávají válku prostřednictvím interaktivního vyprávění. Nejbližší srovnání nabízí This War of Mine (polské studio 11 Bit Studios – rovněž o přežití civilistů v obležení) . Liší se však tím, že je jednou z prvních velkých ukrajinských her, která dramatizuje současnou válku z ukrajinského civilního pohledu uvnitř okupovaného města . Mezi další ukrajinské hry s válečnou tematikou patří S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl (GSC Game World) a Sherlock Holmes: The Awakened (Frogwares). Na rozdíl od nich Hollow Home není střílečka ani alegorie – je to přímá, realistická, civilistou zaměřená dramatizace obléhání Mariupolu, vyprávěná bez boje a podívané, zakořeněná ve stovkách výpovědí přeživších.
Hráči ovládají Maxima (Maksyma), čtrnáctiletého chlapce, jehož rodiče na pár dní opustí – těsně před tím, než 24. února 2022 vypukne válka. Hra začíná 23. února 2022, tedy den před začátkem plnohodnotné invaze, a sleduje Maxima, jak se snaží orientovat v rozpadajícím se městě, shánět zásoby a rozhodovat se, komu věřit . Hra neobsahuje zbraně ani bojový systém. Přežití je vyřešeno výhradně prostřednictvím dialogů, rozhodnutí a správy zdrojů .
Studio Twigames výslovně prohlásilo, že všechny assety jsou "originální a vyrobené ručně, bez použití AI" . Studio založené v roce 2015 tvoří přibližně 20 vývojářů z Kyjeva . Vývoj začal poté, co se tým po invazi v roce 2022 evakuoval do karpatské vesnice . Generální ředitel a spoluzakladatel Valerij Minenko k projektu uvedl: "Kód, modely, ručně kreslené textury – všechno je zde ručně dělané" .
Příběh je postaven na více než 600 stranách reálných výpovědí přeživších z obléhání Mariupolu . Tým spolupracoval s novinářem na shromáždění tohoto materiálu, dokumentoval denní změny – počasí, kdy přestala fungovat elektřina, kdy přestaly fungovat bankomaty – a četl skutečné deníky obyvatel . Postavy jsou sice fiktivní, ale situace, atmosféra a morální dilemata jsou přímo odvozena z těchto zdokumentovaných zážitků .
Hollow Home se záměrně vyhýbá bojovým scénám. Stránka na Steamu popisuje hru jako "bez zbraní, bez bitev a bez snadných odpovědí" . Vývojáři přirovnávají její přístup zaměřený na dialogy a volby ke hře Disco Elysium . Ivan Titov, PR zástupce Twigames, vysvětlil: "Neděláme zábavnou hru. Je to způsob, jak lidem připomenout [invazi], upoutat na ni více pozornosti" .
Významnou reakcí ukrajinských hráčů je prohlášení: "Koupím to, ale nebudu to hrát." Téma je pro ně příliš syrové. Jeden příspěvek v komunitě na Steamu zní: "Je to zajímavé, plné detailů a ukazuje přesně to, před čím bych chtěl utéct a na co nechtít myslet. Ale až hra vyjde, koupím si ji" . Vývojáři poznamenávají, že jde o častý refrén: "Slyšíme od Ukrajinců: 'Nemůžu to hrát.' Někdy říkají: 'Koupím to, ale nebudu to hrát'" .
Jeho bezplatné demo na Steamu má hodnocení 97 % „Velmi pozitivní" na základě recenzí uživatelů .
Hollow Home je významným počinem v rostoucí vlně ukrajinských her, které zpracovávají válku prostřednictvím interaktivního vyprávění. Nejbližší srovnání nabízí This War of Mine (polské studio 11 Bit Studios – rovněž o přežití civilistů v obležení) . Liší se však tím, že je jednou z prvních velkých ukrajinských her, která dramatizuje současnou válku z ukrajinského civilního pohledu uvnitř okupovaného města . Mezi další ukrajinské hry s válečnou tematikou patří S.T.A.L.K.E.R. 2: Heart of Chornobyl (GSC Game World) a Sherlock Holmes: The Awakened (Frogwares). Na rozdíl od nich Hollow Home není střílečka ani alegorie – je to přímá, realistická, civilistou zaměřená dramatizace obléhání Mariupolu, vyprávěná bez boje a podívané, zakořeněná ve stovkách výpovědí přeživších.