Spojené státy a Írán jsou prý blízko rámcové dohodě. Klíčové body a zbývající překážky

Írán údajně zaslal své odpovědi na americké návrhy právě prostřednictvím pákistánských zprostředkovatelů, čímž pokračuje model nepřímých jednání mezi oběma zeměmi.

Do finální fáze diplomacie nyní vstoupil i Katar. Podle zdrojů obeznámených s jednáním přicestoval v pátek katarský vyjednávací tým do Teheránu v koordinaci s Washingtonem, aby pomohl vyřešit zbývající neshody a posunout rozhovory k finální dohodě.

Co obsahuje uniklý návrh dohody

Ačkoli nebyl celý dokument oficiálně zveřejněn, několik zpráv popisuje rámcový návrh, který stojí na několika klíčových bodech:

1. Okamžité příměří a zastavení nepřátelství

Navrhovaná dohoda údajně počítá s okamžitým a komplexním příměřím na všech frontách. Obě strany by zastavily vojenské operace a zavázaly by se neútočit na vojenskou, civilní ani ekonomickou infrastrukturu.

Některé zprávy také hovoří o ustanoveních, která by ukončila nepřátelskou propagandu neboli „mediální válku“ jako součást širších opatření ke snížení napětí.

2. Svoboda plavby v klíčových vodních cestách

Jedním z nejdůležitějších bodů je garance volné plavby v Perském zálivu, Hormuzském průlivu a Ománském zálivu. Tyto vodní cesty jsou životně důležité pro globální energetické trhy a lodní trasy.

Znovuotevření nebo stabilizace Hormuzského průlivu je ústředním bodem jednání, protože touto úžinou prochází zhruba pětina světové dodávky ropy.

3. Společný monitorovací a mechanismus pro řešení sporů

Rámec údajně počítá se zřízením společného mechanismu, který by monitoroval plnění dohody a řešil případná porušení či spory. Tento monitorovací systém má pomoci zabránit obnovení střetů a udržet regionální stabilitu v rané fázi dohody.

4. Postupné rušení amerických sankcí

Dalším pilířem návrhu je fázový přístup k uvolňování sankcí. Místo okamžitého zrušení všech ekonomických postihů by americké sankce byly rušeny postupně, v závislosti na tom, jak Írán bude plnit podmínky dohody.

Tento stupňovitý proces odráží dlouhodobé neshody mezi oběma stranami ohledně tempa a rozsahu uvolňování sankcí.

Největší úskalí jednání

I když diplomaté hlásí pokrok, několik sporných bodů zůstává nevyřešeno a mohlo by dohodu ještě zhatit.

Íránské zásoby uranu a jaderný program

Nejobtížnější spor se týká íránského jaderného programu, zejména jeho zásob vysoce obohaceného uranu. Američtí představitelé trvají na tom, že Írán musí řešit otázky obohacování a jaderných zbraní, zatímco íránští lídři dávají najevo odpor k tomu, aby vyváželi obohacený uran do zahraničí nebo demontovali klíčové části programu.

Tyto neshody ohledně obohacování a zásob uranu zůstávají jednou z hlavních překážek v jednáních.

Kontrola nad Hormuzským průlivem

Dalším zásadním bodem sváru jsou pravidla upravující Hormuzský průliv. Spojené státy požadují zaručenou neomezenou plavbu, zatímco íránští představitelé navrhují podmínky pro znovuotevření této trasy.

Některé íránské návrhy údajně zahrnovaly myšlenku zpoplatnění nebo uvalení jiných podmínek na lodě proplouvající průlivem – což Washington odmítá.

Další nevyřešené bezpečnostní otázky

Širší témata, jako je íránský program balistických raket a regionální bezpečnostní závazky, jsou také součástí vyjednávací agendy, i když nedávné zprávy naznačují, že bezprostředními úzkými hrdly jsou jaderný soubor a pravidla plavby v Hormuzu.

Proč diplomaté věří v rychlý průlom

Navzdory nevyřešeným sporům diplomaté a představitelé tvrdí, že by se dohoda mohla objevit rychle, a to z několika důvodů.

Zaprvé, vyjednavači se již zřejmě shodli na velké části rámce – zejména na struktuře příměří, garancích plavby a monitorovacích opatřeních – a zbývá tak doladit jen menší množství vysoce politických otázek.

Zadruhé, íránští představitelé naznačili, že nejnovější americký návrh „do určité míry zmenšil rozdíly“, což naznačuje, že dřívější neshody se zúžily.

A konečně, příjezd katarských mediátorů do Teheránu signalizuje intenzivní závěrečnou diplomatickou snahu o překlenutí zbývajících rozdílů.

I přesto úředníci varují, že jednání zůstávají křehká. Zbývající spory – zejména o uran a kontrolu nad Hormuzským průlivem – jsou politicky citlivé otázky, které by mohly zabránit konečné dohodě, i když je většina rámcového návrhu již na stole.

Vyjednavači jsou nyní blíže dohodě než kdykoli dříve v průběhu současné krize, ale konečný výsledek bude záviset na tom, zda obě strany dokážou vyřešit těchto několik posledních, ale klíčových otázek.