Francie tlačí na příjmy EU přes 60 miliard eur ročně

Francie chce, aby Evropská unie získala pro příští sedmiletý rozpočet výrazně více vlastních příjmů: přes 60 miliard eur ročně. Nejde přitom o jeden nový „evropský daňový balíček“ z Paříže, ale o podporu a možné rozšíření návrhu Evropské komise z července 2025. Cílem je financovat společné priority, zejména obranu a konkurenceschopnost, a omezit nutnost zvyšovat přímé příspěvky členských států do rozpočtu EU. 734

Důležité upřesnění: o těchto opatřeních se často mluví jako o daních EU, samotná EU však nemá obecnou pravomoc daně vybírat. V praxi by šlo o odvody členských států nebo o převod předem určené části výnosů do systému takzvaných vlastních zdrojů unijního rozpočtu. 4

Pět nových vlastních zdrojů navržených Komisí

Komise v červenci 2025 předložila pět opatření:

1. ETS1: Do rozpočtu EU by směřovalo 30 % výnosů ze stávající první části systému obchodování s emisními povolenkami EU. Průměrný odhad činí 9,6 miliardy eur ročně. 4
2. CBAM: EU by získala 75 % příjmů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), tedy z poplatku spojeného s uhlíkovou stopou vybraných dovozů. Odhad je 1,4 miliardy eur ročně. 4
3. Nesebraný elektroodpad: Členské státy by odváděly 2 eura za kilogram elektrických a elektronických zařízení, která nebyla sebrána k recyklaci. Odhadovaný výnos je zhruba 15 miliard eur ročně. 36
4. TEDOR: Příspěvek odpovídající 15 % výnosu z harmonizovaných minimálních sazeb spotřební daně z tabákových výrobků a souvisejících produktů. 16
5. CORE: Progresivní příspěvek velkých podniků s ročním čistým obratem od 100 milionů eur. 316

Samotných pět nových zdrojů má přinést 43,9 miliardy eur ročně v cenách roku 2025, respektive 49,4 miliardy eur v běžných cenách. Celý návrh Komise ale zahrnuje i úpravy stávajících vlastních zdrojů. V souhrnu by tak měl přidat 58,2 miliardy eur ročně v cenách roku 2025, neboli 65,6 miliardy eur v běžných cenách. Právě tato druhá částka vysvětluje, jak Francie spojuje svůj požadavek „více než 60 miliard“ s balíčkem Komise. 17

Kde je největší šance na dohodu

Za politicky nejsnáze průchodné se nyní považují zdroje navázané na uhlík a na elektroodpad. Převod části výnosů z ETS1 vychází z již fungujícího systému, CBAM se opírá o příjmy z dovozu uhlíkově náročného zboží a elektroodpad zapadá do politiky oběhového hospodářství. Z jednání vyplývá, že právě CBAM a elektroodpad patří mezi hlavní kandidáty na kompromis. 267

Naopak více sporů vyvolávají tyto návrhy:

• CORE: Vlády se obávají dopadu na firmy, které působí nebo sídlí na jejich území. Francie jej však podporuje. 8
• TEDOR: Výnosy ze spotřební daně z tabáku jsou pro státní rozpočty důležité, proto se státy zdráhají o jejich část přijít. 6

Uvedené částky jsou odhady, nikoli zaručené výnosy. Záleželo by mimo jiné na cenách uhlíku, objemu dovozu, údajích o sběru odpadu i na konečné podobě pravidel schválených členskými státy. 1722

Proč je Francie hlavním zastáncem

Postoj Paříže souvisí i s napjatými francouzskými veřejnými financemi. Evropská komise počítala s deficitem francouzských veřejných rozpočtů ve výši 5,1 % HDP v letech 2025 i 2026; náklady na obsluhu dluhu mají dál růst. 2831

Širší příjmová základna EU by Francii umožnila podpořit společné výdaje, aniž by stejný nárůst musela pokrýt výhradně vyšším příspěvkem ze svého rozpočtu. To je podstatné pro zemi, která má omezený prostor pro další zadlužování nebo zvyšování domácích daní. Paříž současně odmítá výrazně zmenšovat celkový objem budoucího unijního rozpočtu. 34

Další odvody, které chce Paříž otevřít

Francie se nechce zastavit u pěti návrhů Komise. Prosazuje hledání dalších unijních příjmů od velkých technologických společností včetně platforem napojených na USA a od zahraničních znečišťovatelů, aby se financování neopíralo jen o národní příspěvky. 34

Evropský parlament a Komise samostatně diskutovaly či posuzovaly například odvody související s:

• velkými digitálními platformami nebo digitálními službami;
• kryptoaktivy či činnostmi spojenými s kryptoměnami;
• online hazardem a sázením;
• možným rozšířením nástrojů uhlíkového vyrovnání na hranicích. 273038

Tyto varianty ale nelze zaměňovat s pěti položkami z balíčku z července 2025. Jde o dodatečné možnosti v debatě, nikoli o schválené příjmy EU. 327

Jaký je harmonogram

Předseda Evropské rady António Costa chce dosáhnout politické dohody o příjmovém balíčku v říjnu 2026. Dohoda o celém víceletém finančním rámci EU pro roky 2028–2034 by měla následovat do konce roku 2026. 6

Jsou to však politické cíle, nikoli pevně dané termíny účinnosti. Rozhodnutí o vlastních zdrojích EU vyžaduje jednomyslnost členských států a následné schválení podle jejich vnitrostátních ústavních pravidel. Právě sporné firemní a tabákové odvody proto mohou rozhodnout o tom, zda se tento kalendář podaří dodržet. 617

Co z toho plyne

Francie nenavrhuje jedinou novou daň ve výši 60 miliard eur. Snaží se prosadit kombinaci více příjmových zdrojů: pět návrhů Komise má samo o sobě vynést zhruba 44 miliard eur ročně, zatímco úpravy dosavadních příjmů posouvají celý balíček nad 60 miliard eur v běžných cenách. Největší šanci na shodu mají zatím příjmy z emisních povolenek, CBAM a elektroodpadu. U firemního a tabákového odvodu, stejně jako u debat o digitálních platformách, kryptu a online hazardu, se čeká podstatně složitější vyjednávání. 617