Evropě zdražuje energie: omezení v Hormuzském průlivu zvyšuje účty a zvyšuje riziko před zimou

Energetický šok z Perského zálivu se promítá přímo do evropských rozpočtů domácností. Omezená přeprava přes Hormuzský průliv zdražuje ropu, zkapalněný zemní plyn (LNG), lodní dopravu i pojištění nákladu. Následně rostou náklady na benzin, naftu, vytápění a v řadě zemí také na elektřinu. Krátký výpadek Evropa dokáže částečně vykrýt zásobami a přesměrováním dodávek. Pokud by však omezení trvalo déle, přichází ve zvlášť citlivém okamžiku: před zimou, při nezvykle nízkých zásobách plynu a souběžném zákonném ukončování dovozu ruského plynu.3332

Proč má Hormuzský průliv tak velký dopad

Hormuzský průliv je jedno z klíčových míst světové energetické přepravy. Analýza Evropského parlamentu uvádí, že jeho uzavření omezilo námořní toky světové ropy zhruba o 15 % a LNG o přibližně 20 %. Evropská centrální banka (ECB) odhaduje přerušenou přepravu asi na 20 milionů barelů ropy denně, tedy přibližně pětinu globálních dodávek ropy.322

Nejde jen o cenu barelu ropy. Dražší ropa se rychle promítá do benzinu, nafty a topných olejů. Nedostatek LNG zdražuje plyn a vyšší sazby za lodní dopravu i pojištění navyšují konečnou cenu dodávek. U elektřiny může být dopad výrazný zejména tam, kde velkoobchodní cenu často určují plynové elektrárny.

Vývoj cen přitom nebyl jednosměrný. K 15. červnu se barel ropy Brent obchodoval zhruba za 83 USD a evropský plyn za přibližně 42 €/MWh; obě ceny klesly oproti předchozím dnům při nadějích na uklidnění situace. To ale samo o sobě neodstraňuje riziko pro dodávky, pokud zůstane lodní doprava omezená.3

Co pocítí domácnosti a firmy nejdřív

Nejrychleji se šok projeví na čerpacích stanicích, v nákladech na vytápění a ve vyúčtování elektřiny. V eurozóně vzrostla v dubnu oproti březnu cena nafty o 7,9 % a benzinu o 2,4 %.3

Pro domácnosti to znamená menší kupní sílu: zdražuje dojíždění, rozvoz zboží, výroba potravin i vytápění. Firmám rostou náklady na energii a dopravu, které buď snižují jejich marže, nebo je přenesou do cen. Citlivé jsou zejména průmysl, zemědělství, nákladní doprava, maloobchod, ale i cestovní ruch. Míra dopadu se ovšem liší podle energetického mixu a struktury jednotlivých ekonomik.

Řecko: regulace marží a cílená pomoc

Z dostupných podkladů má nejlépe doložený soubor opatření Řecko. V březnu vláda na tři měsíce omezila ziskové marže u pohonných hmot a potravin v supermarketech, aby bránila spekulacím. U čerpacích stanic stanovila limit 0,12 € na litr nad velkoobchodní cenu benzinu a nafty.49

Tabulka Evropské komise dále uvádí, že Řecko se zapojilo do iniciativy Mezinárodní energetické agentury pro uvolnění strategických ropných rezerv. Zachovalo také příspěvek na maloobchodní cenu nafty pro automobily do 30. září 2026, který postupně klesá z 0,16 € na 0,10 € za litr. Zemědělci získali 15% podporu na nákup hnojiv, provozovatelé trajektů kompenzaci za povinné slevy pro zranitelné skupiny a domácnosti s roční spotřebou pod 25 MWh podporu elektřiny ve výši 0,04 €/kWh včetně daní.47

Opatření míří na nejviditelnější zdroje tlaku: silniční paliva, účty domácností za elektřinu, zemědělství a trajektovou dopravu. Mohou zmírnit bezprostřední dopad, nemění však závislost země na cenách dovážené energie.

Kypr: citlivost ostrovní ekonomiky

Kypr je zvlášť citlivý na náklady dovážených paliv a námořní dopravy. V datech za květen a červen 2026 patřil spolu s Itálií mezi jediné země EU, kde cena benzinu vzrostla: na Kypru o 0,7 %, zatímco průměr eurozóny v tomto období klesal.12

Dostupné zdroje však nedokládají přijetí konkrétního nového kyperského krizového balíčku. Samotná zranitelnost země vůči šoku proto není důkazem, že vláda zavedla mimořádné opatření.

Itálie: tlak na paliva i výrobní náklady

Itálie v květnových a červnových datech rovněž vyčnívala. Cena nafty tam klesla jen o 1,4 %, tedy mezi nejméně v EU, zatímco benzin zdražil o 0,5 %.12

V ekonomice s rozsáhlým průmyslem, logistikou, zemědělstvím a spotřebitelským sektorem mohou dlouhodobě vyšší ceny plynu a paliv zvyšovat náklady výrobců a snižovat kupní sílu domácností. Podklady ale nepotvrzují aktuální italský mimořádný balíček specificky spojený s tímto šokem.

Severní Makedonie: zranitelnost, ale málo ověřených údajů

Severní Makedonie je vystavena vyšším cenám dovážené ropy, plynu a elektřiny, které mohou zatěžovat rodinné rozpočty i konkurenceschopnost firem. Poskytnuté zdroje však neobsahují ověřené aktuální údaje o cenách ani nově přijaté mimořádné opatření pro tuto zemi. Hodnocení její konkrétní reakce proto musí zůstat zdrženlivé.

Inflace a dilema pro ECB

Energetický šok může přinést nepříjemnou kombinaci pomalejšího růstu a vyšší celkové inflace. ECB uvedla, že inflace cen energií vzrostla v dubnu na 10,9 % z březnových 5,1 %; mírně se zvýšila také inflace cen potravin. Tržní náklady firem na vydávání dluhu se v březnu zvýšily na 3,9 % z 3,5 % v únoru.21

Březnová prognóza ECB předpokládala ve druhém čtvrtletí roku 2026 vrchol cen ropy okolo 90 USD za barel a plynu kolem 50 €/MWh. Podle tohoto základního scénáře měly vyšší ceny energií zvyšovat inflaci a současně oslabovat kupní sílu, spotřebu a krátkodobý růst HDP.19

Pro měnovou politiku je rozhodující, zda zůstane problémem především vnější cenový šok, nebo se přelije do širší a trvalejší inflace. ECB v červnu zvýšila své klíčové sazby o 0,25 procentního bodu a sazbu pro vkladovou facilitu stanovila na 2,25 %.18 V červenci pak všechny tři klíčové sazby ponechala beze změny, včetně sazby 2,25 %, když inflace v eurozóně v červnu klesla na 2,8 % a energetická inflace na 8,5 %.17

Pro finanční trhy znamená šok riziko vyšších inflačních očekávání, dražšího financování a tlaku na zisky energeticky náročných i spotřebitelsky orientovaných firem. Vyšší úroky navíc zvyšují zátěž pro domácnosti, podniky i veřejné rozpočty.

Zima bude skutečným testem

Nejde jen o aktuální cenovky. Rozhodující bude, zda Evropa udrží dostatek energie během chladné sezony.

• Nízké zásoby plynu zmenšují rezervu. Evropský účetní dvůr varoval, že EU míří do zimy s nezvykle nízkými zásobami plynu. To zhoršuje schopnost vyrovnat výpadky a soutěžit o dodávky LNG.33
• Dovoz ruského plynu končí na základě právního předpisu. Dovoz ruského LNG má být úplně zakázán do konce roku 2026, dovoz ruského plynu potrubím se má postupně ukončit v roce 2027.25
• Nedostatečné investice omezují pružnost systému. Auditoři upozorňují na nedostatečné investice do diverzifikovaných dodávek, obnovitelných zdrojů a sítí. Nejde jen o objem energie, který Evropa nakoupí, ale také o to, jak snadno ji dokáže přesouvat mezi státy.33
• Narušení v Hormuzském průlivu zdražuje náhradní dodávky. Zpožděné či přesměrované tankery a vyšší náklady na jejich pojištění nutí Evropu hledat alternativní zdroje na napjatějším globálním trhu.322

Ukončení dovozu ruského plynu má dlouhodobě posílit energetickou bezpečnost. V nejbližším období ale klade vysoké nároky na náhradní objemy, zásobníky a infrastrukturu právě v době, kdy je systém pod tlakem.

Co mohou vlády udělat — a jaká je cena

Představitelé EU zvažovali návrat k části nástrojů používaných během energetické krize v roce 2022, včetně návrhů na snížení síťových poplatků a daní z elektřiny.48

Na národní úrovni mohou vlády použít cílenou podporu účtů, časově omezené úlevy na palivech, uvolnění strategických zásob, pomoc zranitelným domácnostem a kritickým odvětvím nebo dohled nad nepřiměřenými maržemi.

Klíčové je správné zacílení. Plošné dotace sice dokážou rychle zmírnit viditelný cenový šok, jsou ale nákladné a mohou oslabit motivaci k úsporám energie. V případě nejistého a potenciálně dlouhého výpadku se proto lépe hodí pomoc, která chrání nízkopříjmové domácnosti a základní služby, aniž by úplně potlačila cenové signály.

Shrnutí

Evropa čelí souběhu několika rizik: omezená přeprava energie z Perského zálivu zvyšuje ceny ropy, plynu a paliv, zatímco nízké zásoby, nedostatky v infrastruktuře a odklon od ruského plynu ponechávají menší prostor pro chyby. Řecko nasadilo doložená opatření od regulace marží po cílené dotace. Na Kypru a v Itálii dostupná data ukazují tlak na ceny benzinu, ale důkazy o nových národních balíčcích jsou omezené; pro Severní Makedonii podklady aktuální opatření nepotvrzují.474912

Krátký výpadek lze zvládnout zásobami, přesměrováním přepravy a cílenou pomocí. Dlouhé omezení spolu s chladnou zimou, nízkými zásobami plynu a nižší dostupností ruského LNG by ale znamenalo mnohem vážnější zkoušku: vyšší účty domácností, složitější boj s inflací a dražší přechod Evropy k bezpečnějším zdrojům energie.332