V éře umělé inteligence se čínští technologičtí pracovníci bojí „optimalizace“

Manažeři mohou snižování počtu zaměstnanců popisovat jako zvýšení efektivity a po zbylých týmech požadovat, aby část uvolněné práce převzaly pomocí nástrojů umělé inteligence . Zaměstnanci pak čelí prostředí, které popisují jako kombinaci rostoucí úzkosti, menší jistoty zaměstnání a stále horečnější snahy dokázat vlastní hodnotu .

Tiché propouštění místo velkých oznámení

Napříč čínským technologickým sektorem se objevuje model, který média označují jako „tiché propouštění“. Firmy neohlásí rozsáhlé snižování stavů, ale postupně se zbavují kontraktorů, omezují nábor absolventů nebo nechávají zaměstnance odejít pod tlakem výkonových požadavků.

Jedna z významných internetových firem začala podle výpovědi kontraktorky z Chang-čou v březnu 2026 propouštět externí pracovníky poté, co zaměstnancům nařídila používat nástroje AI včetně agenta OpenClaw. Firma tento krok veřejně neoznámila . O podobném trendu informovaly také agentury Reuters a Bloomberg nebo list South China Morning Post .

Podle dostupných zpráv společnosti Alibaba, Tencent, ByteDance, Meituan a Baidu během přechodu k AI dohromady omezily více než 130 000 pracovních míst. V některých segmentech, například v cestovních službách, obsahu a podpoře e-commerce, se uvádějí škrty ve výši 30 až 50 procent .

Dopad se může projevit i mimo samotné firmy. Pekingský think tank Anbound upozornil, že pokud se příslušníci střední třídy a mladí lidé začnou obávat narušení svých kariér umělou inteligencí, mohou méně utrácet a více spořit pro případ ztráty zaměstnání .

Meituan jako symbol širšího strachu

Nejviditelnější se tato atmosféra stala u společnosti Meituan, čínského giganta v oblasti rozvozu jídla a rychlého maloobchodu.

Na přelomu května a června 2026 se na čínských sociálních sítích masově šířily screenshoty chatů, podle nichž měla firma do konce června zrušit až polovinu produktových pozic . Meituan zprávy popřel. Jeho akcie přesto prudce klesly a na konci května se dostaly na dvouleté minimum; samotné dementi investory neuklidnilo .

Náladu uvnitř firmy vystihla odpověď zaměstnance, kterého se přítel po další vlně spekulací zeptal, zda se ho propouštění týká: „Nevím, jestli budu na řadě příště“ .

V červenci 2026 pak Caixin informoval, že Meituan skutečně přistoupil ke škrtům v reakci na nákladnou cenovou válku v segmentu okamžitého maloobchodu . Šlo o odlišný obchodní důvod než o přímé nahrazování lidí AI, zpráva však mezi zaměstnanci posílila pocit, že jistotu nemá nikdo.

Podobný rozpor — veřejné popírání plánů na rozsáhlé propouštění při současném omezování počtu pracovníků — byl popsán také u Baidu, Xiaomi a ByteDance . Problémem proto není jen samotná existence škrtů, ale především mezera mezi tím, co firmy říkají veřejně, a tím, co zaměstnanci zažívají uvnitř organizací.

Soudy nabídly ochranu, ale jen omezenou

Čínské soudy v Chang-čou v dubnu a květnu 2026 rozhodly, že firma nesmí zaměstnance propustit pouze proto, aby jeho práci převzal systém umělé inteligence . Případ se týkal technologické společnosti, která pracovníka nejprve přeřadila a výrazně mu snížila mzdu poté, co byla jeho pozice automatizována. Jeho následné propuštění soud označil za nezákonné.

Rozhodnutí představuje důležitou právní oporu pro zaměstnance v pracovním poměru. Nezastavuje však jiné formy omezování pracovních míst: propouštění kontraktorů, neprodloužení smluv ani restrukturalizaci zdůvodněnou výkonem či efektivitou. Právě tyto méně viditelné postupy tak mohou pokračovat i v situaci, kdy firma oficiálně netvrdí, že propouští kvůli AI.

Nejde jen o AI, ale o způsob jejího nasazení

Úzkost čínských technologických pracovníků v roce 2026 nevychází pouze ze strachu, že umělá inteligence převezme některé úkoly. Jde také o přesvědčení, že „zavádění AI“ může sloužit jako uhlazené označení pro dlouhodobé snižování počtu zaměstnanců — často prováděné potichu, prostřednictvím kontraktorů, tlaku na výkon a postupného rušení pozic.

Meituan se stal ohniskem této obavy, protože rozdíl mezi oficiálními popřeními a zkušeností pracovníků je v jeho případě mimořádně výrazný. Samotný vzorec je ale širší a týká se celého čínského technologického průmyslu.

Otázka, kterou si zaměstnanci kladou v soukromých chatech i kancelářských chodbách, je nakonec prostá: Dokáže AI převzít dost velkou část mé práce na to, aby mě vedení mohlo propustit?