Proč Ukrajina nemůže vyrábět střely PAC-3 Patriot

Ukrajinský záměr vyrábět protiletadlové střely PAC-3 Patriot v licenci Spojených států v současnosti blokují čtyři hlavní překážky: Boeing odmítá licencovat naváděcí hlavici (seeker head), Pentagon přiznává, že kvalifikace ukrajinského dodavatelského řetězce je v úplných počátcích, výstavba továrny přímo na Ukrajině představuje akutní bezpečnostní riziko a na stole je konkurenční návrh umístit výrobu do Polska.

1. Boeing odmítá licenci na naváděcí hlavici

Naprosto klíčovým úzkým hrdlem je naváděcí hlavice – řídicí systém střely, který vyrábí Boeing a který odmítá Ukrajině licencovat. Podle zpravodaje listu Die Welt Christopha Wannera není Boeing ochoten udělit Ukrajině licenci na výrobu této součástky, což domácí montáž střel fakticky znemožňuje . Naváděcí hlavice PAC-3 je natolik specializovaná, že se v současnosti vyrábí jen na dvou místech na světě . Dokonce i rámcová dohoda amerického ministerstva války z dubna 2026, která má ztrojnásobit kapacitu výroby naváděcích hlavic, zahrnuje Boeing a Lockheed Martin, ale nerozšiřuje výrobní práva na Ukrajinu .

2. Pentagon: Kvalifikace dodavatelského řetězce je „ve velmi rané fázi“

Vysoký představitel Pentagonu řekl serveru Breaking Defense, že ministerstvo obrany aktivně zvažuje možnosti licencování výroby Patriotů pro Ukrajinu, ale je „příliš brzy říci, kdy Kyjev bude moci začít stavět vlastní střely“ . Kvalifikace nového dodavatelského řetězce – od zajištění komponentů po finální montáž – je i v mírových podmínkách proces na několik let. Defense News uvádí, že ačkoli prezident Trump přislíbil licenci, ukrajinské střely Patriot vyrobené doma jsou pravděpodobně vzdálené roky .

3. Bezpečnostní rizika umístění továrny na Ukrajině

Vybudovat výrobní závod v zemi, která je terčem aktivních ruských útoků, s sebou nese zřejmá provozní rizika. Die Welt upozorňuje, že ruské raketové a dronové útoky na ukrajinské zbrojovky jsou neustálou hrozbou a jakákoli výrobní linka Patriotů na Ukrajině by byla vysoce hodnotným cílem . Zařízení by také vyžadovalo zajištěné dodávky elektřiny, chráněné zásobovací trasy a nepřetržité krytí protivzdušnou obranou – vše komplikované probíhající válkou.

4. Polský alternativní návrh

Polsko formálně navrhlo třístranné výrobní partnerství USA–Polsko–Ukrajina s umístěním výroby na polském území, které označuje za „bezpečnou lokalitu“ . Polská náměstkyně ministra obrany Magdalena Sobkowiak-Czarnecka předložila nabídku během jednání ve Washingtonu koncem července 2026 . Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že by Polsko mělo projekt hostit z bezpečnostních důvodů . Tento přístup by vyřešil problém zranitelnosti továrny a mohl by také pomoci překonat neochotu Boeingu – Polsko je členem NATO s existující spoluprací v obranném průmyslu s USA – ale přesunul by značnou část ekonomického a průmyslového prospěchu mimo Ukrajinu.

Závěr

I kdyby americká vláda udělila licenci – kterou Pentagon stále studuje – veto Boeingu na naváděcí hlavici, dlouhý časový horizont pro kvalifikaci dodavatelského řetězce a fyzické bezpečnostní riziko ukrajinské továrny znamenají, že domácí výroba PAC-3 není v dohledné době reálná. Alternativa s výrobou v Polsku je nejkonkrétnějším řešením, ale zásadně by změnila povahu projektu z „ukrajinské výroby“ na „společnou výrobu v zemi NATO“.