Volodin a další ruští činitelé také přirovnávají současný politický kurz Arménie k minulému vývoji na Ukrajině, který vedl k roztržce s Moskvou, a varují, že taková cesta by mohla poškodit stabilitu Arménie i její vztahy s Ruskem.
Tato prohlášení jsou široce interpretována jako politický signál arménským voličům a elitám v citlivém předvolebním období.
Jádrem sporu je rostoucí zájem Arménie o užší integraci s Evropskou unií. Ruští lídři opakovaně varují, že Arménie nemůže současně usilovat o členství v EU a zůstat v Eurasijské ekonomické unii (EAEU), moskevské obchodní alianci, kterou Arménie přistoupila v roce 2015.
Prezident Vladimir Putin prohlásil, že být „současně“ v celní unii s EU a v EAEU je „nemožné ze své podstaty“.
Ruští představitelé také varovali, že pokud Arménie setrvá na cestě k EU, může čelit vážným ekonomickým následkům, včetně ztráty bezcelního přístupu na ruský trh, vyšších cen za ruské energetické zdroje a omezení obchodu a investic.
Spolu s politickými vzkazy Rusko podniklo kroky, které přímo ovlivňují arménský export.
Ačkoli ruské úřady tyto kroky prezentují jako technická nebo bezpečnostní opatření, přišly v době vyostřeného diplomatického sporu a jsou široce považovány za součást širšího ekonomického nátlaku na Jerevan.
Tato opatření jsou citelná, protože arménská ekonomika zůstává úzce propojena s ruskou. Ruské trhy, dodávky energií a příjmy od arménských pracovníků v Rusku hrají významnou roli v její stabilitě.
Zásadní význam má načasování tlaku – přichází jen týdny před parlamentními volbami. Analytici a výzkumníci uvádějí, že Arménie je cílem rozsáhlé prokremelské dezinformační kampaně, jejímž cílem je utvářet veřejné mínění před volbami.
Výzkumníci zdokumentovali stovky falešných nebo manipulovaných videí a příběhů šířených na sociálních sítích, které vykreslují prozápadní arménskou vládu negativně a prohlubují politické rozdělení.
Zároveň ruští představitelé veřejně vyjádřili naději, že se do voleb budou moci zapojit proruské politické síly – což je další signál jejich zájmu o ovlivnění výsledku.
Napětí mezi Moskvou a Jerevanem odráží hlubší geopolitický posun v regionu Jižního Kavkazu. Arménie stále více zkoumá možnosti užších vazeb s evropskými institucemi, zatímco Rusko se snaží udržet si svůj dlouholetý vliv.
Pro Moskvu představuje případný odklon Arménie na Západ strategickou ztrátu v regionu, kde bylo Rusko historicky dominantní mocností. Pro Jerevan je diverzifikace partnerství lákavější, protože vztahy s Moskvou ochladly.
Týdny před volbami 7. června tak nejsou jen domácím politickým soubojem – jsou i testem toho, zda Arménie bude pokračovat v cestě k užší spolupráci s Evropou, nebo zůstane pevně ukotvena v ruské geopolitické sféře.