Tato čísla ukazují, že příměří sice snížilo intenzitu bojů ve srovnání s dřívějšími fázemi války, ale zcela nezastavilo smrtící incidenty.

Útoky na zdravotnictví neustávají

WHO také monitoruje násilí páchané na zdravotnických zařízeních a personálu. Situace zůstává alarmující.

• Během roku 2025 bylo v celém okupovaném palestinském území nahlášeno 449 útoků na zdravotnictví.
• Z toho 216 útoků se odehrálo v Gaze a mělo za následek 112 mrtvých a 305 zraněných.

WHO opakovaně varovala, že takové útoky dále zhoršují již tak přetížený zdravotnický systém. V roce 2026 organizace odsoudila útok na indonéskou nemocnici s tím, že v předchozích týdnech došlo k několika útokům na zdravotnická zařízení, které si vyžádaly mrtvé a zraněné a vedly k nucené evakuaci pacientů a personálu.

Nemocnice fungují jen s vypětím všech sil

I v období příměří zůstává zdravotnická infrastruktura v Gaze těžce poškozená.

Podle zpráv WHO:

• V celé Gaze nefunguje plnohodnotně žádná nemocnice, pouze 14 z 36 nemocnic je částečně v provozu.
• Rozsáhlé škody na zařízeních po celém území brání obnově zdravotnických služeb.

Nemocnice se také potýkají s chronickým nedostatkem paliva, elektřiny, vody a lékařského personálu. Tyto nedostatky omezují možnost provádět operace, udržovat jednotky intenzivní péče nebo poskytovat léčbu chronických onemocnění a péči o matky.

Kritický nedostatek léků a zdravotnického materiálu

Zprávy WHO poukazují na přetrvávající nedostatek základních léků a vybavení.

Zdravotnická zařízení v Gaze hlásí:

• vážný nedostatek základních léků a zdravotnického materiálu,
• výpadky dodávek elektřiny a paliva potřebného pro provoz nemocničních generátorů,
• omezenou dostupnost personálu a vybavení v důsledku dlouhodobého konfliktu.

Aby WHO alespoň částečně stabilizovala systém, dodala v roce 2025 do okupovaného palestinského území zdravotnický materiál v hodnotě zhruba 60 milionů dolarů, potřeby však nadále výrazně převyšují dostupné zdroje.

Omezení pro humanitární a zdravotnické dodávky

Humanitární zprávy OSN ukazují, že i po příměří zpomalují tok kritických dodávek do Gazy administrativní a bezpečnostní omezení.

• Schvalovací procesy pro humanitární náklad – včetně položek, které Izrael klasifikuje jako „dvojího užití“ (dual-use) – zůstávaly i v období příměří významným úzkým hrdlem.
• Humanitární organizace hlásily, že mnoho žádostí o vpuštění materiálu do Gazy bylo zamítnuto; jedno briefování OSN uvedlo, že během prvního měsíce po příměří bylo zamítnuto více než 100 žádostí.

Tato omezení se netýkala pouze stavebního materiálu, ale také vybavení potřebného pro obnovu nemocnic nebo vodohospodářské a kanalizační sítě.

Dopad na humanitární organizace

Lékařské a humanitární skupiny uvádějí, že omezení přístupu omezila jejich schopnost poskytovat pomoc.

• Organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières, MSF) uvedla, že bezprostředně po příměří nezaznamenala výrazné zlepšení v přísunu svých zdravotnických dodávek do Gazy.
• Agentury OSN také varovaly, že velké množství humanitárních zásob určených pro Gazu zůstávalo mimo území, přestože byly připraveny k dodání.

Humanitární představitelé uvádějí, že tato úzká místa zpomalila úsilí o obnovu zdravotnických služeb a řešení naléhavých potřeb civilního obyvatelstva.

Debata v Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní společenství opakovaně projednávalo implementaci příměří v Radě bezpečnosti OSN.

• Rezolucí 2803 (2025) Rada bezpečnosti schválila širší plán zaměřený na ukončení konfliktu v Gaze a stabilizaci území.
• Zástupci OSN později Radu informovali, že příměří zůstává nejisté a neúplné, přičemž pokračující násilí a závažné humanitární potřeby nadále ohrožují pokrok.

Diskuse v Radě bezpečnosti se z velké části soustředily na dva body: zajištění trvání příměří a dramatické zvýšení humanitárního přístupu do Gazy.

Celkový obraz podle zpráv WHO

Hodnocení WHO důsledně zdůrazňují, že příměří sice snížilo rozsah bojů, ale nevyřešilo zdravotní krizi v Gaze. Organizace uvádí kombinaci faktorů, které udržují nouzový stav:

• pokračující počty obětí po příměří
• opakované útoky na zdravotnictví
• poškozené a jen částečně fungující nemocnice
• vážný nedostatek léků, paliva a personálu
• omezení zpomalující vstup humanitárních dodávek

Dohromady tyto podmínky znamenají, že zdravotnický systém v Gaze zůstává pod extrémním tlakem i v období sníženého nepřátelství.

Pro humanitární agentury zůstává klíčovou výzvou obnova základní zdravotnické kapacity při zajištění trvalého humanitárního přístupu a ochrany zdravotnických zařízení a personálu.

Tato čísla ukazují, že příměří sice snížilo intenzitu bojů ve srovnání s dřívějšími fázemi války, ale zcela nezastavilo smrtící incidenty.

Útoky na zdravotnictví neustávají

WHO také monitoruje násilí páchané na zdravotnických zařízeních a personálu. Situace zůstává alarmující.

• Během roku 2025 bylo v celém okupovaném palestinském území nahlášeno 449 útoků na zdravotnictví.
• Z toho 216 útoků se odehrálo v Gaze a mělo za následek 112 mrtvých a 305 zraněných.

WHO opakovaně varovala, že takové útoky dále zhoršují již tak přetížený zdravotnický systém. V roce 2026 organizace odsoudila útok na indonéskou nemocnici s tím, že v předchozích týdnech došlo k několika útokům na zdravotnická zařízení, které si vyžádaly mrtvé a zraněné a vedly k nucené evakuaci pacientů a personálu.

Nemocnice fungují jen s vypětím všech sil

I v období příměří zůstává zdravotnická infrastruktura v Gaze těžce poškozená.

Podle zpráv WHO:

• V celé Gaze nefunguje plnohodnotně žádná nemocnice, pouze 14 z 36 nemocnic je částečně v provozu.
• Rozsáhlé škody na zařízeních po celém území brání obnově zdravotnických služeb.

Nemocnice se také potýkají s chronickým nedostatkem paliva, elektřiny, vody a lékařského personálu. Tyto nedostatky omezují možnost provádět operace, udržovat jednotky intenzivní péče nebo poskytovat léčbu chronických onemocnění a péči o matky.

Kritický nedostatek léků a zdravotnického materiálu

Zprávy WHO poukazují na přetrvávající nedostatek základních léků a vybavení.

Zdravotnická zařízení v Gaze hlásí:

• vážný nedostatek základních léků a zdravotnického materiálu,
• výpadky dodávek elektřiny a paliva potřebného pro provoz nemocničních generátorů,
• omezenou dostupnost personálu a vybavení v důsledku dlouhodobého konfliktu.

Aby WHO alespoň částečně stabilizovala systém, dodala v roce 2025 do okupovaného palestinského území zdravotnický materiál v hodnotě zhruba 60 milionů dolarů, potřeby však nadále výrazně převyšují dostupné zdroje.

Omezení pro humanitární a zdravotnické dodávky

Humanitární zprávy OSN ukazují, že i po příměří zpomalují tok kritických dodávek do Gazy administrativní a bezpečnostní omezení.

• Schvalovací procesy pro humanitární náklad – včetně položek, které Izrael klasifikuje jako „dvojího užití“ (dual-use) – zůstávaly i v období příměří významným úzkým hrdlem.
• Humanitární organizace hlásily, že mnoho žádostí o vpuštění materiálu do Gazy bylo zamítnuto; jedno briefování OSN uvedlo, že během prvního měsíce po příměří bylo zamítnuto více než 100 žádostí.

Tato omezení se netýkala pouze stavebního materiálu, ale také vybavení potřebného pro obnovu nemocnic nebo vodohospodářské a kanalizační sítě.

Dopad na humanitární organizace

Lékařské a humanitární skupiny uvádějí, že omezení přístupu omezila jejich schopnost poskytovat pomoc.

• Organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières, MSF) uvedla, že bezprostředně po příměří nezaznamenala výrazné zlepšení v přísunu svých zdravotnických dodávek do Gazy.
• Agentury OSN také varovaly, že velké množství humanitárních zásob určených pro Gazu zůstávalo mimo území, přestože byly připraveny k dodání.

Humanitární představitelé uvádějí, že tato úzká místa zpomalila úsilí o obnovu zdravotnických služeb a řešení naléhavých potřeb civilního obyvatelstva.

Debata v Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní společenství opakovaně projednávalo implementaci příměří v Radě bezpečnosti OSN.

• Rezolucí 2803 (2025) Rada bezpečnosti schválila širší plán zaměřený na ukončení konfliktu v Gaze a stabilizaci území.
• Zástupci OSN později Radu informovali, že příměří zůstává nejisté a neúplné, přičemž pokračující násilí a závažné humanitární potřeby nadále ohrožují pokrok.

Diskuse v Radě bezpečnosti se z velké části soustředily na dva body: zajištění trvání příměří a dramatické zvýšení humanitárního přístupu do Gazy.

Celkový obraz podle zpráv WHO

Hodnocení WHO důsledně zdůrazňují, že příměří sice snížilo rozsah bojů, ale nevyřešilo zdravotní krizi v Gaze. Organizace uvádí kombinaci faktorů, které udržují nouzový stav:

• pokračující počty obětí po příměří
• opakované útoky na zdravotnictví
• poškozené a jen částečně fungující nemocnice
• vážný nedostatek léků, paliva a personálu
• omezení zpomalující vstup humanitárních dodávek

Dohromady tyto podmínky znamenají, že zdravotnický systém v Gaze zůstává pod extrémním tlakem i v období sníženého nepřátelství.

Pro humanitární agentury zůstává klíčovou výzvou obnova základní zdravotnické kapacity při zajištění trvalého humanitárního přístupu a ochrany zdravotnických zařízení a personálu.