Čísla na čele a pažích: izraelská armáda přiznala označování Palestinců při razii

Izraelská armáda popsala událost jako součást brigádní operace, při níž bezpečnostní síly vyslýchaly osoby označené za podezřelé. Podle IDF byla čísla použita v rámci výslechového procesu. Armáda ale neposkytla podrobné vysvětlení, proč bylo nutné psát identifikaci přímo na kůži.

Podle zpráv izraelské síly prohledávaly domy a zadržely obyvatele napříč městem. The Jerusalem Post uvedl, že armáda hovořila o zadržení dvou údajných teroristů a prohledání více než 100 domů. Místní zdroje citované jinými médii hovořily o desítkách zadržených, včetně žen. Přesný počet však z předložených důkazů nevyplývá.

Jak reagovala IDF

IDF samotné označování zadržených přiznala. Ve vyjádření uvedla, že během operace byli „označeni podezřelí, kteří byli vyslýcháni“. Armáda tak postup vysvětlila jako administrativní způsob identifikace osob během výslechu, nikoli jako obecně přijatou politiku. Současně jeho závažnost nezpochybňovala.

Armáda uvedla, že velitelé vojákům zdůraznili závažnost jednání a že z případu vzešlo „ponaučení“. Z dodaných zpráv ale není patrné, že by po incidentu byl oznámen konkrétní trest, vyšetřování nebo důstojník nesoucí odpovědnost.

Reakce vyvolala zvláštní pozornost i proto, že podobný případ se objevil už o několik měsíců dříve. V dubnu IDF uvedla, že vojáci při organizovaném vstupu Palestinců do uprchlického tábora v Džanínu projevili špatný úsudek, když označili ruce palestinských žen čísly.

Proč záběry vyvolaly kritiku

Arabský opoziční poslanec Ahmad Tíbí záběry odsoudil jako odlidšťující a řekl, že připomínají „temné časy“. Obhájci lidských práv rovněž popsali viditelné číslování lidí držených pod vojenskou kontrolou jako ponižující a odlidšťující. Jde o kritiku této praxe, nikoli o vysvětlení, které uvedla IDF.

Důležitá byla právě viditelnost označení. Číslo napsané na čele nebo pažích nesloužilo pouze k rozlišení zadržených; veřejně redukovalo člověka na štítek v době, kdy byl držen a vyslýchán. Zdroje dokumentují samotnou praxi i kritiku, která následovala, neprokazují však přesný záměr vojáků nad rámec armádního tvrzení, že šlo o identifikaci během výslechů.

Podobnost s dubnovým případem

Dubnový incident se odehrál v jiném prostředí. Palestincům bylo tehdy za přísných vojenských omezení povoleno vstoupit do uprchlického tábora v Džanínu, aby si prohlédli své domovy a vyzvedli osobní věci. Podle zpráv byly čísly na rukou označeny desítky žen; další informace uváděly, že do tábora smělo vstoupit přibližně 120 žen.

V Kábatíji šlo naopak o razii a výslechovou operaci. Oba případy však spojuje stejný základní postup: psaní čísel přímo na těla palestinských civilistů. Nová událost proto vyvolala otázky, zda bylo předchozí ujištění IDF, že jde o nevhodné jednání, skutečně účinné a zda byla praxe opravdu ukončena.

Co ukazují širší údaje ze Západního břehu

Incident se odehrál v době rostoucího napětí a zpráv o nárůstu útoků osadníků a kriminality motivované židovským nacionalismem na okupovaném Západním břehu. Údaje izraelského bezpečnostního establishmentu zveřejněné stanicí Kan uvádějí 660 takových incidentů v první polovině roku 2026. Jedno srovnání pracovalo s 440 incidenty ve stejné části roku 2025, jiné srovnávalo číslo se 405 případy a uvádělo nárůst o 63 procent.

Rozdíl vyplývá ze způsobu, jakým byla čísla prezentována a porovnávána. Samotná kategorie „nacionalistické kriminality“ je izraelskou bezpečnostní klasifikací, nikoli jednotným druhem trestného činu. Zahrnovat může střety, vandalismus, žhářství, blokády silnic nebo útoky na majetek. Údaje tedy naznačují nárůst hlášených nacionalistických či osadnických incidentů, samy o sobě však nevysvětlují číslování v Kábatíji ani neprokazují, že šlo o součást koordinované politiky.

Co je doloženo a co nikoli

Předložené materiály spolehlivě podporují čtyři závěry:

• Izraelské síly během operace v Kábatíji označily některé palestinské zadržené čísly.
• IDF tuto skutečnost přiznala a uvedla, že velitelé vojákům zdůraznili její závažnost.
• Praxe měla nedávný precedens z dubna, kdy armáda kritizovala také používání čísel na rukou Palestinců.
• Incident přišel v období, kdy podle izraelských údajů rostl počet hlášených osadnických či nacionalisticky motivovaných trestných činů na Západním břehu.

Dostupné podklady naopak neprokazují přímé spojení mezi označováním zadržených a plány převést některé pravomoci civilního vymáhání práva na Západním břehu z armády na policii. Stejně tak zde nelze nezávisle ověřit údaj palestinského ministerstva zdravotnictví o více než 1 100 palestinských úmrtích na Západním břehu od října 2023. Tyto širší politické a právní otázky je proto nutné posuzovat odděleně od doložených skutečností razie v Kábatíji.