Po střelbě u Damašské brány následovala omezení pohybu; v Kusře přetrvávaly spory o přístup k obléhaným rodinám

Izraelská policie uvedla, že 4. září kolem 3.45 ráno zastřelila poblíž Damašské brány v Jeruzalémě 33letého obyvatele Východního Jeruzaléma Ibrahima al-Hendiho. Podle policie se měl pokusit nožem napadnout příslušníky pohraniční policie. Palestinská agentura WAFA jej identifikovala jako obyvatele Bejt Chaníny a tvrzení o pokusu o pobodání uváděla jako verzi izraelské policie. Al-Hendi byl na místě prohlášen za mrtvého. 2325

Kordon u Damašské brány

Po střelbě izraelské síly posílily nasazení u Damašské brány a v okolí jeruzalémského Starého Města. Palestinské zdroje informovaly o vojenském kordonu a přísnějších omezeních pohybu, která Palestincům komplikovala cestu na ranní modlitby. Dostupné zprávy samostatně neověřují okolnosti údajného pokusu o pobodání. 222530

Co se uvádělo o Kusře

Oddělené zprávy ze Západního břehu Jordánu popisovaly, že tři palestinské rodiny v obci Kusra poblíž Nábulusu zůstávaly obklíčeny osadníky od 9. srpna. Dřívější informace hovořily o přerušení dodávek vody a elektřiny a o potížích obyvatel bezpečně opustit domy nebo získat zásoby. 244

Dne 4. září byla situace označována za 28. den blokády. Izraelská armáda oblast vyhlásila uzavřeným vojenským prostorem a podle těchto zpráv rodinám bránila v příchodu i odchodu. Přibližně 100 mírových aktivistů dorazilo s potravinami a léky, ale podle hnutí Peace Now a dobových zpráv se k domům nedostali. 3643

Stav obléhání je však třeba vnímat s důležitou výhradou. OSN 17. srpna uvedla, že humanitární týmy se k rodinám po několika dnech omezení dostaly a předaly jim vodu, potraviny, léky i další potřebné věci. To naznačuje, že podmínky přístupu se během této epizody měnily, přestože zprávy ze 4. září dál popisovaly omezení v okolí domů. 41

Společným tématem byla omezená možnost pohybu

Kordon u Damašské brány a režim uzavřeného vojenského prostoru v Kusře se týkaly odlišných míst i okolností. V obou případech ale zprávy zdůrazňovaly praktický dopad bezpečnostního nasazení na palestinský pohyb: v Jeruzalémě na lidi mířící na ranní modlitby, v Kusře na možnost obyvatel odejít a na snahu vnějších podporovatelů dovézt pomoc. 3036

Izraelská policie a armáda opatření zdůvodňovaly bezpečnostními důvody. Izraelská armáda dříve potvrdila, že Kusra je uzavřeným vojenským prostorem; při jednom z dřívějších pokusů o pomoc zároveň odmítla tvrzení obyvatel, že aktivistům zabránila předat zásoby přímo rodinám. 33

Širší eskalace a rozdílné statistiky

Zprávy o Kusře přišly v době dalších informací o násilí osadníků a izraelských vojenských operacích na Západním břehu Jordánu, včetně razií a zadržování lidí v Nábulusu a Dženínu. 2136

Počty incidentů se podle instituce, data uzávěrky i zřejmě použité definice výrazně liší. Palestinští představitelé v polovině srpna uváděli 1 476 útoků osadníků v roce 2026. 53 OSN k 10. srpnu zdokumentovala více než 1 430 incidentů a zároveň uvedla, že v důsledku násilí osadníků, demolic a vystěhování bylo v roce 2026 vysídleno přibližně 3 800 Palestinců. 55 Pozdější údaje palestinské komise hovořily o 4 113 útocích za prvních sedm měsíců roku. 49

Tato čísla nelze bez dalšího srovnávat jako totožné ukazatele. Vycházejí z různých zdrojů a období. Shodují se však v tom, že několik monitorovacích institucí zaznamenávalo v roce 2026 na Západním břehu Jordánu vysokou úroveň násilí a vysídlování. 4955

Neobvykle ostrá kritika Mikea Huckabeeho

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee označil obléhání v Kusře za „hrozný teroristický čin“ a osoby odpovědné za něj za „izraelské teroristy“. Podle amerického velvyslanectví byly izraelské bezpečnostní složky vyzvány, aby je z místa odstranily. 14

Výroky přitáhly pozornost i proto, že Huckabee je veřejně spojován s podporou izraelských osad. Samy o sobě nevyřešily omezení přístupu ani neurčily odpovědnost za všechna tvrzení spojená s Kusrou, představovaly ale mimořádně důraznou reakci americké diplomacie na tento případ. 34