Izraelská policie uvedla, že 4. září kolem 3.45 ráno zastřelila poblíž Damašské brány v Jeruzalémě 33letého obyvatele Východního Jeruzaléma Ibrahima al-Hendiho. Podle policie se měl pokusit nožem napadnout příslušníky pohraniční policie. Palestinská agentura WAFA jej identifikovala jako obyvatele Bejt Chaníny a tvrzení o pokusu o pobodání uváděla jako verzi izraelské policie. Al-Hendi byl na místě prohlášen za mrtvého.
23
25
Kordon u Damašské brány
Po střelbě izraelské síly posílily nasazení u Damašské brány a v okolí jeruzalémského Starého Města. Palestinské zdroje informovaly o vojenském kordonu a přísnějších omezeních pohybu, která Palestincům komplikovala cestu na ranní modlitby. Dostupné zprávy samostatně neověřují okolnosti údajného pokusu o pobodání.
22
25
30
Co se uvádělo o Kusře
Oddělené zprávy ze Západního břehu Jordánu popisovaly, že tři palestinské rodiny v obci Kusra poblíž Nábulusu zůstávaly obklíčeny osadníky od 9. srpna. Dřívější informace hovořily o přerušení dodávek vody a elektřiny a o potížích obyvatel bezpečně opustit domy nebo získat zásoby.
2
44
Dne 4. září byla situace označována za 28. den blokády. Izraelská armáda oblast vyhlásila uzavřeným vojenským prostorem a podle těchto zpráv rodinám bránila v příchodu i odchodu. Přibližně 100 mírových aktivistů dorazilo s potravinami a léky, ale podle hnutí Peace Now a dobových zpráv se k domům nedostali.
36
43
Stav obléhání je však třeba vnímat s důležitou výhradou. OSN 17. srpna uvedla, že humanitární týmy se k rodinám po několika dnech omezení dostaly a předaly jim vodu, potraviny, léky i další potřebné věci. To naznačuje, že podmínky přístupu se během této epizody měnily, přestože zprávy ze 4. září dál popisovaly omezení v okolí domů.
41
Společným tématem byla omezená možnost pohybu
Kordon u Damašské brány a režim uzavřeného vojenského prostoru v Kusře se týkaly odlišných míst i okolností. V obou případech ale zprávy zdůrazňovaly praktický dopad bezpečnostního nasazení na palestinský pohyb: v Jeruzalémě na lidi mířící na ranní modlitby, v Kusře na možnost obyvatel odejít a na snahu vnějších podporovatelů dovézt pomoc.
30
36
Izraelská policie a armáda opatření zdůvodňovaly bezpečnostními důvody. Izraelská armáda dříve potvrdila, že Kusra je uzavřeným vojenským prostorem; při jednom z dřívějších pokusů o pomoc zároveň odmítla tvrzení obyvatel, že aktivistům zabránila předat zásoby přímo rodinám.
33
Širší eskalace a rozdílné statistiky
Zprávy o Kusře přišly v době dalších informací o násilí osadníků a izraelských vojenských operacích na Západním břehu Jordánu, včetně razií a zadržování lidí v Nábulusu a Dženínu.
21
36
Počty incidentů se podle instituce, data uzávěrky i zřejmě použité definice výrazně liší. Palestinští představitelé v polovině srpna uváděli 1 476 útoků osadníků v roce 2026.
53 OSN k 10. srpnu zdokumentovala více než 1 430 incidentů a zároveň uvedla, že v důsledku násilí osadníků, demolic a vystěhování bylo v roce 2026 vysídleno přibližně 3 800 Palestinců.
55 Pozdější údaje palestinské komise hovořily o 4 113 útocích za prvních sedm měsíců roku.
49
Tato čísla nelze bez dalšího srovnávat jako totožné ukazatele. Vycházejí z různých zdrojů a období. Shodují se však v tom, že několik monitorovacích institucí zaznamenávalo v roce 2026 na Západním břehu Jordánu vysokou úroveň násilí a vysídlování.
49
55
Neobvykle ostrá kritika Mikea Huckabeeho
Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee označil obléhání v Kusře za „hrozný teroristický čin“ a osoby odpovědné za něj za „izraelské teroristy“. Podle amerického velvyslanectví byly izraelské bezpečnostní složky vyzvány, aby je z místa odstranily.
1
4
Výroky přitáhly pozornost i proto, že Huckabee je veřejně spojován s podporou izraelských osad. Samy o sobě nevyřešily omezení přístupu ani neurčily odpovědnost za všechna tvrzení spojená s Kusrou, představovaly ale mimořádně důraznou reakci americké diplomacie na tento případ.
3
4