Proč Izrael nepustil do země švédské europoslance Sjöstedta a Gedinovou

Izrael 23. srpna 2026 oznámil, že zabrání vstupu dvěma švédským poslancům Evropského parlamentu, Jonasi Sjöstedtovi a Hanně Gedinové. Oba jsou členy švédské Strany levice a měli přes Izrael cestovat na plánovanou návštěvu Palestinské samosprávy. O jejich vyloučení požádal ministr zahraničí Gideon Sa’ar a příslušný imigrační úřad měl postupovat podle izraelského zákona o vstupu do země. 12

Dostupné zprávy uvádějí, že europoslanci měli přicestovat v noci. Neprokazují však, že by byli fyzicky zadrženi, vyvedeni z letadla nebo zastaveni na konkrétním letišti či hraničním přechodu. Jisté je pouze to, že Izrael rozhodl o jejich nepřijetí ještě před plánovanou cestou. 123

Jaký právní základ Izrael uvedl?

Izrael se odvolal na svůj zákon o vstupu do Izraele. Podle dostupných zpráv umožňuje cizincům odepřít vstup mimo jiné v případech, kdy veřejně vyzývají k bojkotu Izraele, popírají holokaust nebo útoky ze 7. října 2023, případně veřejně podporují soudní řízení proti izraelským občanům před zahraničními soudy. 15

Izraelské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Sjöstedt a Gedinová v posledních letech „důsledně jednali proti Izraeli“. Konkrétně jim přisuzuje podporu mezinárodních právních řízení proti Izraelcům, výzvy k bojkotům či sankcím a výroky, které Izrael označuje za nepravdivá obvinění z genocidy, úmyslného vyhladovění civilistů a záměrných útoků na děti a zdravotnický personál. Jde o tvrzení izraelské vlády, nikoli o nezávisle potvrzená soudní zjištění. 236

Co měli europoslanci v plánu?

Sjöstedt a Gedinová chtěli přes Izrael přicestovat na návštěvu Palestinské samosprávy. Z dostupných informací nevyplývá, že by šlo o turistickou cestu; jejich plán souvisel s kontaktem na palestinské politické instituce. 12

Oba politici se ve své práci v Evropském parlamentu věnovali také tomu, co označovali za izraelskou dezinformační kampaň namířenou proti agentuře OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA. V písemné parlamentní otázce se ptali, jak by na tyto kroky měla reagovat Evropská unie a jak zabránit šíření podobných tvrzení v členských státech. 19

Byli také mezi europoslanci spojovanými s dopisem z 7. května 2026, který vyzýval předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a unijní šéfku zahraniční politiky Kaju Kallasovou, aby zvýšily tlak na Izrael a prosadily nezávislý přístup zahraničních novinářů do Gazy. 21 Podle autorů dopisu je takový přístup důležitý pro nezávislé ověřování situace na místě.

Kritika vlády, nebo odpor k Izraeli?

Dostupné podklady neobsahují úplný a nezávisle ověřitelný přepis Sjöstedtovy reakce. Z popisované pozice ale vyplývá zásadní rozlišení: kritika politiky izraelské vlády, včetně jejího postupu v Gaze a na okupovaných palestinských územích, podle něj není totéž jako odpor k Izraeli jako státu nebo k Izraelcům jako národu.

Právě v tom spočívá jádro sporu. Izrael činnost obou europoslanců označil za „protiizraelskou“. Jejich doložené politické postoje však míří především na konkrétní vládní politiku, vojenské operace, okupaci a mezinárodní jednání Izraele. Zda taková činnost naplňuje zákonnou podmínku pro odepření vstupu, je právní otázka oddělená od toho, zda představuje odmítnutí existence Izraele.

Jaké postoje zastává jejich strana?

Program švédské Strany levice poskytuje širší kontext k postojům, na které izraelské ministerstvo zahraničí odkazovalo:

• Strana označuje okupaci palestinských území za odporující mezinárodnímu právu a požaduje její ukončení.
• Volá po okamžitém a trvalém příměří v Gaze a po odsouzení útoků na civilisty i porušování lidských práv bez ohledu na to, která strana se jich dopustí. 3032
• Podporuje silnější tlak Evropské unie na Izrael, včetně sankcí, ekonomických opatření a zbrojního embarga. 222730
• Požaduje vyšetřování údajných válečných zločinů a právní odpovědnost izraelských politických představitelů. 31
• Podporuje dvoustátní řešení založené na hranicích z roku 1967, včetně východního Jeruzaléma, v němž by svobodný palestinský stát existoval v míru vedle Izraele. Tento rámec počítá s pokračující existencí Izraele, nikoli s jeho odstraněním. 3338
• Výslovně odsuzuje útoky Hamásu na civilisty ze 7. října jako brutální a bezprecedentní. 34

Tyto postoje vysvětlují, proč Izrael zmiňuje sankce, bojkoty a mezinárodní právní řízení. Zároveň ukazují, proč Sjöstedt, Gedinová a jejich strana odmítají širší označení za odpůrce Izraele jako takového: jejich program kombinuje tvrdou kritiku izraelské politiky s podporou dvoustátního uspořádání, v němž by Izrael a Palestina koexistovaly. 3033

Co případ říká o omezení vstupu?

Bezprostředně jde o případ dvou volených evropských představitelů, kteří chtěli jednat s palestinskými institucemi. Liší se tedy od běžného odmítnutí vstupu soukromému cestujícímu, přestože Izrael použil stejný právní rámec pro vstup cizinců.

Rozhodnutí přichází v době dalších zpráv o omezeních pro zahraniční návštěvníky. Některým americkým aktivistům, kteří se účastnili protestů nebo dobrovolnické práce na okupovaném Západním břehu, měla být zrušena vstupní povolení. Výbor na ochranu novinářů zároveň zdokumentoval případy odmítnutí vstupu zahraničním novinářům a uvedl, že Izrael zákaz samostatného vstupu novinářů zdůvodňuje bezpečnostními obavami. 7913

Tyto případy samy o sobě nedokazují jednotný motiv. Izrael omezení prezentuje jako zákonnou reakci na bezpečnostní rizika nebo na činnost, kterou považuje za nepřátelskou. V souhrnu však vyvolávají širší otázku přístupu: pokud mohou být ze země vyloučeni volení politici, aktivisté i novináři, kteří chtějí sledovat nebo navštěvovat palestinské komunity, je obtížnější nezávisle kontrolovat podmínky na Západním břehu a v oblastech souvisejících s Gazou.

Nejpevněji doložená fakta jsou proto omezená, ale významná: Izrael oznámil zákaz ještě před příjezdem europoslanců, odvolal se na zákon o vstupu do země a zdůvodnil svůj krok jejich politickou činností. Dostupné materiály nepotvrzují fyzickou konfrontaci na konkrétní hranici ani samy nezodpovídají otázku, zda byla obvinění izraelské vlády o výrocích obou politiků přesná.