Robot zaběhl 100 metrů rychleji než Usain Bolt. Pak narazil do matrace

Čínský humanoidní robot Tiangong Ultra zaběhl v Pekingu semifinále na 100 metrů za 8,86 sekundy. To je o 0,72 sekundy rychleji než světový rekord Usaina Bolta 9,58 sekundy. Zároveň ale po překročení cílové čáry skončil v silné ochranné matraci, která mu pomohla zastavit. 56

Výsledek je působivou ukázkou rychlého vývoje robotického pohybu. Není však důkazem, že humanoidní roboti dospěli k obecné inteligenci nebo že zvládnou spolehlivě pracovat v běžném prostředí.

Obrovský skok během jediného roku

Na prvních hrách humanoidních robotů v roce 2025 Tiangong Ultra vyhrál běh na 100 metrů časem 21,50 sekundy. Na letošních hrách nejprve zaběhl 9,39 sekundy a poté v první skupině semifinále velkých robotů svůj výkon zlepšil na 8,86 sekundy. 5629

Oproti loňskému vítěznému času se tak zlepšil o 12,64 sekundy, tedy přibližně o 59 %. Tak výrazný posun ukazuje, co dokáže cílené inženýrství, když se soustředí na úzký a opakovatelný úkol: zrychlení po známé rovné dráze v kontrolovaných podmínkách.

Samotný doběh je ale stejně důležitý jako naměřený čas. Záběry a zprávy o dřívějším běhu za 9,39 sekundy ukazovaly roboty, které po projetí cílem narážely do ochranného polstrování. O semifinále s časem 8,86 sekundy se uvádí, že Tiangong doběhl až do silné matrace umístěné za cílovou čárou. 68

Robot, který dokáže sprintovat vysokou rychlostí, ale neumí spolehlivě zpomalit, předvádí jiný typ technického výkonu než stroj, který se bezpečně pohybuje v nepředvídatelném provozu.

Rychlejší než člověk neznamená užitečnější než člověk

Tiangong Ultra podle dostupných zpráv vyhrál také finále běhu velkých robotů na 400 metrů v čase 38,15 sekundy. To je méně než lidský světový rekord Waydea van Niekerka 43,03 sekundy. Jedna zpráva nejprve uvedla čas 38,16 sekundy a následně informovala o jeho úpravě na 38,15. 192324

Tyto výsledky dokládají pokrok v dynamické rovnováze, pohonu kloubů, koordinaci celého těla a autonomním pohybu. Samy o sobě ale neukazují, že robot dokáže stejné schopnosti přenést do běžné fyzické práce.

Sprint má jednoduchý cíl, známou trasu, minimum překážek a trvá jen krátce. Skutečná pracovní úloha může vyžadovat, aby robot:

• rozpoznal neznámý předmět,
• uchopil ho bez rozdrcení nebo upuštění,
• správně ho natočil,
• použil nástroj,
• reagoval na odpor,
• všiml si chyby,
• a bezpečně se z ní zotavil bez poškození sebe, okolí nebo lidí.

Jde o propojení vnímání, manipulace, plánování a bezpečnosti – ne pouze o otázku chůze či běhu.

Hry testovaly víc než jen efektní sprinty

Druhé hry humanoidních robotů se v Pekingu konaly od 22. do 26. srpna. Organizátoři uváděli 2 056 robotů, 666 týmů a účast 16 zemí. Program zahrnoval 51 disciplín a 1 301 soutěžních klání. 303436

Vedle atletiky, fotbalu, stolního tenisu a kickboxu nabídly hry také úkoly napodobující skutečnou práci. Patřily mezi ně provoz ve výrobě a skladech, obsluha v restauracích a maloobchodu, zapojování kabelů nebo domácí práce. Podle pořadatelů vyžadovalo více než 40 % disciplín plnou autonomii. 304151

Díky tomu jsou hry vypovídavější než samotný titulek o robotickém rekordu. Sportovní disciplíny ukazují hranice těla a systému řízení pohybu. Scénářové úkoly zase testují, zda lze tyto schopnosti spojit do spolehlivého a užitečného chování.

Zvlášť zajímavé byly soutěže obratných robotických rukou. Zahrnovaly montáž nástrojů, vážení prášku, skládání kostek, zatloukání hřebíků, otevírání lahví, vybalování, zvedání předmětů pinzetou a zapojování kabelů. 41 Právě taková jemná manipulace bude rozhodující, pokud mají humanoidní stroje pracovat v továrnách, službách nebo domácnostech.

Moravecův paradox vysvětluje, proč je běh snazší než kabel

Rozdíl popisuje takzvaný Moravecův paradox. Úkoly, které lidem připadají intelektuálně náročné, mohou být pro stroje jednodušší než základní fyzické schopnosti, které člověk zvládá téměř bez přemýšlení.

Výpočet nebo optimalizace stále stejného pohybu může být pro počítač relativně snadná. Mnohem těžší je pružně vnímat okolí, přesně uchopit předmět, obnovit rovnováhu po nečekaném vychýlení a používat zdravý úsudek v neuspořádaném prostředí.

Reuters uvedla, že čínští humanoidní roboti stále narážejí na problémy s obratností a inteligencí, když se ocitnou mimo kontrolované podmínky. 31 Proto může robot působit mimořádně při sprintu a zároveň být nespolehlivý u úkolu, který člověk považuje za banální – například při zapojování kabelu nebo práci s různě velkými předměty.

Skutečná otázka tedy nezní, zda humanoidní robot porazí člověka na 100 metrů. Důležité je, zda dokáže dlouhodobě opakovat užitečnou práci, zvládat chyby, vyhýbat se kolizím, bezpečně fungovat v blízkosti lidí a pracovat za ekonomicky smysluplnou cenu.

Proč Čína do humanoidních robotů tolik investuje

Hry mají také širší průmyslový a strategický význam. Reuters popsala, jak se robotické soutěže v Číně proměnily z akademických a hobby přehlídek v demonstraci rychle rostoucího odvětví a v testovací prostředí pro možné komerční produkty. 46

Podle Reuters čínské úřady od roku 2024 vyčlenily na dotace pro vývoj humanoidních robotů nejméně 20 miliard dolarů. 31 Rozsah her, důraz na autonomii a přidání pracovních scénářů zapadají do širší snahy vybudovat dodavatelské řetězce, výrobní kapacity, trénovací data a praktické aplikace pro takzvanou vtělenou umělou inteligenci.

Takové investice mohou skutečný vývoj výrazně urychlit. Zároveň ale vytvářejí motivaci zdůrazňovat snadno měřitelné a působivé rekordy. Čas na 100 metrů se dobře vysvětluje a snadno sdílí. Spolehlivost, údržba, zotavení po poruše a celkové provozní náklady se předvádějí hůř – pro zákazníky jsou přitom důležitější.

Rozhodne užitečná autonomie

Čas 8,86 sekundy je třeba brát vážně jako důkaz rychlého pokroku v robotickém pohybu. Není však důkazem, že humanoidní roboti jsou blízko široké lidské použitelnosti.

Sprint ukázal, čeho lze dosáhnout soustředěným vývojem, když je prostředí kontrolované a cíl úzce vymezený. Dojezd do ochranné matrace zase připomněl, že součástí technického výkonu musí být i brzdění a bezpečnost.

Náročnější hranice leží jinde: u robotů, které dokážou v nepřehledném reálném světě vnímat, manipulovat, plánovat, opravovat vlastní chyby a pracovat spolehlivě.

Rychlost na dráze je působivá. O praktické hodnotě ale rozhodne všechno, co se stane po překročení cílové čáry.