Klepač varoval, že Rusko ekonomickou válku opotřebování nevyhraje. Krátce nato přišel o místo

• poklesem investic;
• slabým růstem produktivity;
• prohlubující se nerovností; a
• narůstající technologickou a ekonomickou ztrátou vůči jiným zemím.

Podle zveřejněných informací odhadoval, že ruský HDP v roce 2027 vzroste jen o 1 až 1,5 %. To se přibližuje revidované prognóze ruského ministerstva hospodářského rozvoje, které pro stejný rok očekávalo růst o 1,4 %. Jde však o odhady z různých zdrojů, které nelze považovat za totožné.

Ukrajinu podle něj drží nad vodou západní pomoc

Klepač uvedl, že ukrajinská ekonomika přežila mimo jiné díky rozsáhlé finanční pomoci ze Západu. V jeho interpretaci odpovídala vojenská a domácí podpora téměř polovině ruského rozpočtu, zatímco celkový objem pomoci několikanásobně převyšoval odliv kapitálu z Ruska. Bez této vnější podpory by se podle něj ukrajinské hospodářství zhroutilo.

Tento argument zapadal do jeho širšího hodnocení: ruská odolnost vůči sankcím podle něj sama o sobě neznamená vítězství v celém konfliktu. Ukrajina je při fungování své ekonomiky výrazně závislá na zahraničním financování, Rusko však zároveň nese rostoucí náklady války, sankčního tlaku a útoků na infrastrukturu.

Varoval také před nečekanou sociální krizí

Klepač připustil možnost vážné sociální krize, která by mohla propuknout náhle a následně se vymknout kontrole. Jako historické příklady uváděl únorovou revoluci v roce 1917 a rozpad Sovětského svazu v roce 1991.

Neprorokoval přitom nutně rozpad dnešního Ruska. Jeho varování bylo užší: i kdyby se hospodářství vyhnulo úplnému kolapsu, nahromaděné ztráty, nerovnost a zpomalující růst mohou vytvořit podmínky pro budoucí otřesy. Podle zveřejněných zpráv byl „téměř jistý“, že k nějaké podobě sociální krize nakonec dojde.

Proč byl odvolán?

Časová posloupnost je poměrně jasná. Klepač vystoupil v květnu, úryvky z projevu získaly širokou pozornost v ruských médiích v polovině srpna a 16. srpna přišel o svou funkci ve VEB.RF. Více zpráv jeho odchod s květnovým projevem přímo spojovalo.

Podle uváděného vysvětlení VEB.RF šlo o jeho „tvrdá osobní hodnocení“ ruského ekonomického a politického vývoje, která neodpovídala postoji korporace.

Státní agentura TASS potvrdila, že Klepač už není hlavním ekonomem VEB, a uvedla, že bude jmenován nástupce. Politický důvod jeho odchodu však neuvedla.

Zasáhl přímo Kreml?

To zůstává nepotvrzené. Nezávislé médium The Bell s odvoláním na zdroje obeznámené s Klepačem uvedlo, že šéf VEB.RF Igor Šuvalov rozhodl po „telefonátu shora“. Další média tuto informaci převzala, vychází však z anonymních zdrojů, nikoli z oficiálního vyjádření Kremlu.

Nejopatrnější závěr proto zní: Klepačovy květnové výroky byly podle dostupných zpráv významným faktorem jeho odvolání, přesný řetězec velení, který k rozhodnutí vedl, ale veřejně doložen není.

Klepačův význam ve VEB.RF

Klepač působil jako hlavní ekonom VEB.RF 12 let a do instituce nastoupil v roce 2014. Předtím strávil přibližně deset let na ruském ministerstvu hospodářského rozvoje, z toho osm let ve funkci náměstka ministra.

Jeho slova proto působila jinak než komentáře nezávislého analytika. Byl dlouholetým členem ruského ekonomicko-politického establishmentu a zkušeným makroekonomem. Zprávy ho řadily do stejné širší generace úředníků spojených například s Elvirou Nabiullinovou a Andrejem Belousovem; dostupné informace však neupřesňují povahu jejich pracovních vztahů.

Jeho odvolání tak vyslalo širší signál než jen zprávu o jedné personální změně. Vysoce postavený státní ekonom veřejně popsal Rusko jako zemi, která v dlouhodobé ekonomické soutěži kolem války ztrácí půdu pod nohama. Jakmile se jeho slova masově rozšířila, stala se pro něj politicky nákladnými.