Švédské gripeny dvakrát za den vzlétly k ruským bombardérům. Současně Stockholm varoval, že Moskva může vyzkoušet sílu Aliance

Ani jeden z ruských strojů nenarušil švédský svrchovaný vzdušný prostor – operovaly v mezinárodním prostoru, byť v těsné blízkosti švédských hranic. Armáda nicméně akce Moskvy označila za „opakující se vzorec chování, který ohrožuje jak naši územní celistvost, tak bezpečnost v našem bezprostředním okolí“ . Do vzduchu vzlétly také spojenecké stíhačky NATO, aby pomohly hlídat sdílený vzdušný prostor – to je přímý důsledek začlenění Švédska do alianční architektury kolektivní obrany .

Švédské prohlášení, zveřejněné na síti X a převzaté řadou médií, uvádí, že jednotky rychlé reakce „reagovaly okamžitě po detekci ruských letů“ a provedly vizuální identifikaci . Ruské ministerstvo obrany pravidelně opakuje, že veškeré lety jeho vojenského letectva probíhají v přísném souladu s mezinárodními pravidly v neutrálním vzdušném prostoru .

Rušné nebe: precedens a dlouhodobý trend

Červnové incidenty nejsou výjimkou. Baltské moře se stalo trvalou scénou pro těsná setkání ruských vojenských letadel se stíhačkami zemí NATO. V červnu 2024, pouhé tři měsíce po formálním vstupu Švédska do Aliance, ruský Su-24 krátce narušil švédský vzdušný prostor poblíž strategického ostrova Gotland, což si vynutilo varování rádiem a zásah dvou gripenů . Začátkem téhož měsíce startovaly švédské a francouzské stíhačky z litevské základny Šiauliai, aby během jediného dne čelily smíšené formaci šesti ruských letounů .

Letošní únorová výroční zpráva švédské Vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby (MUST) popsala ruskou hrozbu jako „vážnou a konkrétní“, přičemž poukázala na narušování vzdušného prostoru, sabotáže a kybernetické operace napříč baltským regionem .

Zpráva, která přistála ve stejný den

Zatímco gripeny kroužily nad Baltem, švédská parlamentní Obranná komise (složená ze zástupců všech osmi parlamentních stran a vládních expertů ) vydala varování, které může mít zásadnější strategický význam než samotné incidenty. Podle zprávy „nelze vyloučit“ ozbrojený útok na Švédsko nebo jeho spojence a Rusko by se mohlo pokusit testovat soudržnost NATO prostřednictvím vojenské akce v „relativně blízké budoucnosti“ .

Komise explicitně zmiňuje článek 5 Severoatlantické smlouvy – klauzuli o kolektivní obraně, podle níž je útok na jednoho člena považován za útok na všechny – jako cíl, který by Moskva mohla chtít prověřit. Uvažovaný scénář počítá s omezeným úderem nebo průnikem navrženým tak, aby otestoval, zda se politická vůle NATO promění ve vojenskou odpověď, zejména pokud Kreml vyhodnotí, že „politické podmínky jsou příznivé“ .

Zvláště znepokojivé je, že zpráva připouští, že k takovému testu by mohlo dojít i v situaci, kdy konvenční vojenská rovnováha nesplňuje tradiční ruské předpoklady pro útočnou operaci . Komise proto vyzvala k podstatnému urychlení přezbrojování vojenské i civilní obrany . Švédský náčelník obrany, generál Michael Claesson, v dubnu 2026 v rozhovoru pro The Times dokonce zmínil možnost bleskové okupace některého z baltských ostrovů jakožto hybridní zkoušky odhodlání NATO .

Švédsko po vstupu do NATO: význam jedné hotovosti

Před rokem 2024 byl start švédských gripenů k ruskému letounu bilaterální záležitostí mezi Stockholmem a Moskvou. Dnes jde o událost celé Aliance. Švédská obranná komise to vyjadřuje jasně: totální obrana musí být dimenzována tak, aby chránila nejen Švédsko, ale i jeho spojence v rámci kolektivní obrany .

Každý ruský letoun, který se přiblíží k severovýchodnímu křídlu NATO, je nyní výzvou pro celou Alianci. Páteční starty gripenů – s účastí spojeneckých stíhaček – názorně ukázaly, jak rychle se teoretický obranný postoj mění v operační praxi .

V tomto světle už dvojice gripenů, které se vydávají vstříc nereagujícím ruským letounům, nejsou jen rutinní poznámkou pod čarou vzdušné policie. Jsou živoucím indikátorem strategického napětí, o němž švédský parlament téhož dne prohlásil, že by mohlo – možná brzy – přerůst v něco mnohem vážnějšího.

Zatímco Moskva podobná varování označila za „nesmysl“ , Švédsko a NATO je berou natolik vážně, že je zveřejňují v parlamentní obranné doktríně. V tom spočívá skutečný příběh 12. června 2026 – nikoli v samotných letounech, ale v onom střízlivém hodnocení, které bylo zveřejněno souběžně s jejich startem.