Úřady v Ukrajině a Rusku oznámily, že v noci z 1. na 2. listopadu 2026 čelily jejich varovné aplikace kybernetickým útokům. Ukrajinská aplikace rozesílala falešná upozornění na radiaci, chemické nebezpečí i boje v ulicích; o několik hodin později informovalo Rusko o nepravdivých zprávách ve své aplikaci. Časová návaznost obou incidentů je doložená, dostupné zprávy ale nepotvrzují, že byly koordinované — ani že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil odvetný útok.
2
8
29
Co se stalo v Ukrajině
Ukrajinská veřejná aplikace pro letecké poplachy začala rozesílat falešná upozornění těsně před 23. hodinou místního času 1. listopadu. Podle agentury Reuters varovala obyvatele Kyjeva i dalších oblastí před radiací, chemickým nebezpečím a možnými boji v ulicích. Jedna z falešných zpráv tvrdila, že Rusko odpálilo hypersonickou střelu Orešnik, a vyhlašovala jaderný poplach.
2
Nepravdivá upozornění se objevila v aplikaci, na kterou se lidé spoléhají při varování před leteckými útoky. Ukrajinský kanál informující o poplachu uvedl, že do jejího fungování zasáhly neoprávněné osoby. Službu dočasně pozastavil a uživatele varoval, aby neotevírali podezřelé odkazy v oznámeních. Později bylo oznámeno, že aplikace znovu funguje.
1
3
Rusko ohlásilo útok o několik hodin později
V časných hodinách 2. listopadu ruské úřady oznámily, že hackeři získali přístup do aplikace ministerstva pro mimořádné situace a rozeslali veřejnosti falešné informace. Agentura AP uvedla, že nebylo jasné, zda útoky na aplikace obou zemí spolu souvisely.
29
CBS News s odkazem na ruská média napsala, že falešná upozornění dostali uživatelé ve 33 regionech. Podle těchto zpráv tvrdila, že byly odpáleny jaderné hlavice, a vyzývala obyvatele, aby si udělali zásoby jídla a ukryli se ve sklepích. Rozsah i obsah zpráv je třeba chápat jako tvrzení ruských médií, nikoli jako nezávisle potvrzené podrobnosti.
39
Kdo za útoky stál?
Ruský kanál na Telegramu uvedl, že k útoku na ukrajinskou aplikaci se přihlásila skupina Hitcore. Agentura AP toto tvrzení nedokázala nezávisle ověřit a nebylo jasné ani to, s kým je skupina spojena a jaké měla motivy. Samotné přihlášení k útoku nepotvrzuje, kdo jej skutečně provedl ani jak získal přístup do systému.
17
29
Dostupné zprávy nepotvrzují ani údajnou roli skupiny Atesh při šíření ruského varování nebo tvrzení, že ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko nejprve odmítl potvrdit odpovědnost Ukrajiny. Nedokládají ani to, že Zelenskyj potvrdil ukrajinskou odvetu konkrétně za útok na civilisty. Citované zprávy potvrzují výpadky aplikací a falešná upozornění, nikoli tato tvrzení o odpovědnosti.
2
29
Dopady a obnova služeb
Ukrajinská aplikace byla dočasně pozastavena a později znovu spuštěna. Ruské úřady v době zveřejnění zprávy AP uvedly, že na obnově své aplikace stále pracují.
1
3
Z dostupných zpráv nelze vyvodit, zda se změnily naměřené hodnoty radiace, zda útok ovlivnil obranné operace nebo zda dál fungovaly jiné veřejné varovné systémy. Samotná falešná oznámení takové závěry nepotvrzují.
Příměří v Oleškách: samostatná událost
K útokům na aplikace došlo ve stejnou dobu, kdy skončilo šestidenní humanitární příměří v okolí Ruskem okupovaných Olešek. Ukrajinský generální štáb obvinil ruské síly, že přestávku využily k posílení svých pozic. Jde o tvrzení ukrajinských představitelů, nikoli o nezávisle potvrzený popis událostí v dostupné zprávě.
19 Ukrajinští představitelé také uvedli, že Rusko odmítlo příměří prodloužit.
23
Načasování tedy staví kybernetické útoky vedle dalšího vývoje války. Dostupné zprávy ale neukazují, že by konec příměří útoky na varovné aplikace způsobil nebo s nimi souvisel.