Při kyberútoku 2. listopadu útočníci změnili nastavení chlazení ve třech provozech francouzské národní krevní služby Établissement français du sang (EFS). V chladicích komorách se uchovávala krevní plazma i krevní vzorky. Monitorovací systémy a zásah zaměstnanců podle EFS zabránily jejich poškození; žádné krevní produkty ani vzorky nebyly znehodnoceny.
1
4
Často zmiňovaných 110 °C bylo změněné cílové nastavení, nikoli důkaz, že se na takovou teplotu skutečně ohřály komory nebo jejich obsah. Podle dostupných zpráv není známo, jaké teploty zařízení ve skutečnosti dosáhla.
14
Co se stalo s chladicími systémy
EFS uvedla, že na třech místech byly teplotní a odmrazovací limity nastaveny na „extrémně vysoké hodnoty“. Francouzská média informovala, že zařízení běžně nastavená přibližně na −30 °C měla nově cílovou hodnotu 110 °C.
1 V komorách byla plazma, včetně té určené k transfuzím, a také krevní vzorky.
4
24
Útok zasáhl systémy, které sloužily k monitorování a ovládání chladicího zařízení dodávaného EFS. Krevní služba uvedla, že sama nebyla přímým cílem; incident se týkal dodavatele chlazení.
4 Podle dostupných informací tedy útočníci pronikli přes systémy spojené s dodavatelem, nikoli přímo do hlavních systémů EFS.
4
13
Alarmy pomohly předejít škodám
Monitorovací a poplachové systémy neobvyklé nastavení zachytily a personál mohl zasáhnout dříve, než došlo k poškození krevních produktů nebo vzorků, uvedla EFS.
1
4 Podle dalších zpráv si noční technik všiml, že teplota stoupá, a následně zasáhly pohotovostní týmy.
3
EFS oznámila, že nebyly znehodnoceny žádné krevní produkty ani vzorky a že nebyly zjištěny zdravotní následky.
1 Další zpráva uvedla, že incident neovlivnil zásobování nemocnic ani transfuzní služby.
3 Dostupné zdroje však nepopisují všechny provozní podrobnosti, například zda odběr a distribuce probíhaly po celou dobu bez přerušení.
Co uvedla společnost Coolworld a co zůstává nejasné
Společnost Coolworld potvrdila, že o incidentu ví. Ve vyjádření, které citovala agentura Associated Press, uvedla, že zranitelnost zmiňovaná v médiích se týká součásti od dodavatele třetí strany a nebyla pod její přímou kontrolou.
45
EFS potvrdila zásah tří provozů, dostupné zprávy ale neuvádějí přesný počet dotčených chladicích jednotek.
1 Neobjasňují ani přesný způsob útoku, jeho úplný technický rozsah nebo to, kdy se všechna zasažená zařízení vrátila do provozu. Je proto důležité rozlišovat mezi potvrzeným dopadem na chladicí systémy a otázkami, které zatím zůstávají bez odpovědi.
Souvislosti s útoky na chlazení v Evropě
Útok na skladování krve přišel v době, kdy Evropu zasáhla širší vlna incidentů týkajících se komerčních chladicích systémů. Evropská komise a Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) uvedly, že od 11. října došlo v několika členských státech EU k incidentům týkajícím se komerčního chlazení a podobných zařízení, včetně nové vlny z 1. a 2. listopadu.
44
Při listopadové vlně čelily problémům také chladicí systémy supermarketů a některé obchody musely kvůli zvýšeným teplotám potraviny vyřadit.
12
34 Z dostupných zpráv ale nevyplývá, že útok na EFS a útoky na supermarkety provedl stejný pachatel nebo že šlo o jednu koordinovanou kampaň. U supermarketových incidentů podle médií nebylo jasné, zda byly koordinované, nebo zda byly obchody napadány jednotlivě.
36 Z citovaných materiálů není potvrzena ani odpovědnost za útok na EFS.
Případ ukazuje, že kybernetické riziko se může přes zařízení a služby třetích stran přenést až do fyzického provozu. V tomto případě změněné ovládání chlazení ohrozilo zdravotnické zásoby, přestože alarmy a rychlá reakce personálu podle dostupných informací zabránily jejich ztrátě.
4
13