Tento úder následoval po mnohem ničivějším útoku z 25. července, kdy Húsíové provedli koordinovaný salvový útok balistickými raketami a drony jak na rafinerii v Džazánu, tak na vývozní terminál v Janbú . Tehdy rafinerie začala hořet a došlo k poškození komplexu Integrovaného zplyňovacího kombinovaného cyklu (IGCC), což donutilo Aramco 27. července uzavřít zařízení o kapacitě 400 000 barelů denně . Satelitní snímky NASA potvrdily tepelné hotspoty v místě incidentu .
Saúdská Arábie odpověděla na útoky z 25. července bombardováním pozic Húsíů v okolí Hudejdy a údery na vojenské cíle na severu Jemenu . Na diplomatické frontě království 7. srpna podepsalo obranný pakt s Tureckem a Pákistánem – dva dny před druhým útokem – což signalizuje prohlubování bezpečnostních vazeb k čelení hrozbě z více front, kterou představují síly napojené na Írán .
Tyto útoky nelze pochopit bez zasazení do celkové krize v Perském zálivu. Dne 28. února 2026 Spojené státy a Izrael zahájily rozsáhlou leteckou kampaň proti Íránu . Írán odpověděl faktickým uzavřením Hormuzského průlivu – využíval k tomu drony, balistické střely a malé útočné čluny, kterými ohrožoval plavidla pokoušející se o tranzit . V březnu doprava tímto průlivem, kudy běžně proudí přibližně 20 % světové ropy a zemního plynu, prakticky ustala . Pojištění se stalo pro plavidla proplouvající tudy nedostupným nebo neúnosně drahým .
Dopad na vývoz energie ze zemí Perského zálivu je zničující. Kombinovaný vývoz ze Středního východu a západního pobřeží Saúdské Arábie klesl koncem července 2026 na zhruba 6,2 milionu barelů denně – tedy na méně než polovinu válečného vrcholu 13,4 milionu barelů denně z konce června a hluboko pod předválečnými hodnotami přes 20 milionů barelů denně . Útoky Húsíů na Džazán a Janbú jsou strategicky zaměřeny na uzavření posledního zbývajícího vývozního koridoru Saúdské Arábie u Rudého moře – jediné cesty, která zůstala po zablokování Hormuzu .
Hlavním požadavkem Íránu je zastavení amerických a izraelských úderů na jeho území a zrušení nově uvalených sankcí . Húsíové jakožto proxy síla Íránu působí jako druhá fronta, která má vyvíjet tlak na státy Perského zálivu spojené s USA . Válka se nyní rozšířila na několik front: přímé údery USA a Izraele na Írán, útoky Húsíů na saúdská zařízení a lodní dopravu v Rudém moři a odvetné nálety na Jemen.
S tím, jak konflikt pokračuje, zůstává rafinerie v Džazánu – kritický prvek saúdské energetické infrastruktury – terčem v boji, který už překreslil mapu globálních dodávek energie.