Svou formu potvrdil už ve 22. minutě, když z přibližně 25 metrů nádherně obstřelil zeď a poslal míč přesně do šibenice. Tato branka nastavila laťku pro další průběh zápasu a zdálo se, že Inter bude opět dominovat.
Domácí celek se však nesložil. Během několika minut dokázal otočit vývoj utkání z 0:1 na 3:1 ve svůj prospěch a dostal favorita pod tlak.
Přestože o titulu bylo dávno rozhodnuto, vytvořilo to v závěru nečekaně napjatou atmosféru pro mistry, kteří chtěli sezonu zakončit důstojně.
Inter prokázal charakter a v závěrečné fázi zápasu zabojoval. Nejprve snížil Francesco Pio Esposito a poté se trefil Andy Diouf, čímž dokonal obrat z dvoubrankového manka a zajistil konečnou remízu.
Díky tomuto obratu se mistři vyhnuli porážce a utkání se proměnilo v šestigólovou přestřelku, která pobavila oba tábory fanoušků.
Výsledek nijak neovlivnil konečné pořadí na čele tabulky. Inter měl Scudetto i Italský pohár (Coppa Italia) jistý již dříve, což z prvního ročníku trenéra Cristiana Chivua v pozici hlavního kouče činí obrovský úspěch.
Závěrečné utkání sezony se tak místo boje o trofej stalo přehlídkou ofenzivní síly Interu – a pro Dimarca, jehož sezona MVP byla v samotném závěru ozdobena nezapomenutelným přímým kopem.
Konečná remíza 3:3 působila jako příhodná tečka: dramatická, zábavná a oslavná pro tým, který už dříve potvrdil své místo na vrcholu italského fotbalu.