Andrejevová během utkání vyhrála 34 z 54 výměn, které začínaly podáním Chwalińské . Krátké zaváhání při prvním pokusu zápas dopodávat sice dalo Polce malou naději, rozhodující bekhend ale vzápětí vrátil zápas do původních kolejí a titul byl na světě .

Její finálový výkon zapadal do obrazu celého turnaje. Andrejevová ztratila během sedmi zápasů jediný set . V semifinále navíc porazila Ukrajinku Martu Kosťukovou 6:1, 6:3 a ukončila její sérii 17 vítězství .

Historický triumf v Paříži

Ve věku 19 let a jednoho měsíce se Andrejevová stala nejmladší vítězkou ženské dvouhry na Roland Garros od osmnáctileté Moniky Selešové, která v roce 1992 získala svůj třetí pařížský titul v řadě .

Zároveň je první ruskou vítězkou grandslamu od Marie Šarapovové, která triumfovala právě na French Open v roce 2014 . Andrejevová tak v Paříži proměnila talent, o němž se dlouho mluvilo, v první velký titul své kariéry.

Odměna 2,8 milionu eur

Vítězství přineslo Andrejevové také nejvyšší odměnu v dosavadní kariéře: 2,8 milionu eur, tedy přibližně 3,25 milionu dolarů . Chwalińská za finálovou účast získala 1,4 milionu eur, zhruba 1,6 milionu dolarů .

Pro polskou hráčku jde o mimořádnou částku. Před turnajem měla na odměnách z kariéry vydělat přibližně 861 tisíc dolarů, které postupně nasbírala především na nižších okruzích .

Zdroj částek: pořadatelé turnaje

Pohádková cesta Maji Chwalińské

Chwalińská přijela do Paříže jako 114. hráčka světového žebříčku a do hlavní soutěže se probojovala z kvalifikace. Před French Open měla na kontě jedinou výhru v hlavní soutěži grandslamu – z Wimbledonu 2022 .

V Paříži však vyhrála devět zápasů za sebou: tři v kvalifikaci a šest v hlavní soutěži. Porazila mimo jiné olympijskou šampionku Čeng Čchin-wen a nasazenou třiadvacítku Elise Mertensovou, přičemž šlo o její první vítězství nad hráčkou z elitní padesátky . Do grandslamového finále se v otevřené éře dostala jako teprve druhá kvalifikantka po Emmě Raducanuové, která v roce 2021 vyhrála US Open .

Její příběh měl silný osobní rozměr. Chwalińská je dcerou horníka z Dąbrowy Górniczy na jihu Polska . Po prohře v první kvalifikačním kole Wimbledonu v roce 2021 si od tenisu úplně odstoupila. Později uvedla, že od konce roku 2019 bojovala s těžkou depresí. V nejtěžším období se podle svých slov cítila „bez života“ a nedokázala vstát z postele .

Návrat dále zkomplikovala operace kolena v roce 2022. Chwalińská poté postupně znovu budovala žebříčkové postavení z minima na 523. místě . Během turnaje dokonce přiznala, že si na druhý týden nezarezervovala hotel, protože nečekala, že v soutěži vydrží tak dlouho .

Její cesta se symbolicky propojila také s příběhem jiné polské tenistky. V juniorské čtyřhře na Australian Open 2017 se Chwalińská dostala do finále po boku tehdy ještě neznámé Igy Świątekové. Zatímco Świąteková se později stala světovou hvězdou, Chwalińská se na dlouhou dobu vytratila z hlavní tenisové pozornosti .

Turnaj s politickým pozadím

French Open se odehrávalo na pozadí pokračující války na Ukrajině. Ruští a běloruští tenisté startovali v neutrálním postavení a bez národních vlajek v oficiálních materiálech .

Napětí bylo nejvýraznější v semifinále mezi Andrejevovou a Ukrajinkou Martou Kosťukovou. Kosťuková patří k nejhlasitějším kritičkám účasti ruských hráčů a v minulosti odmítla povinný pozápasový stisk ruky s některými ruskými soupeřkami. Samotné semifinále ale proběhlo bez incidentu a Andrejevová zvítězila jednoznačně 6:1, 6:3 .

Ve finále pak proti ruské hráčce stála Polka. Geopolitický kontext tak byl přítomen i v posledních kolech turnaje, přestože se na kurtu neproměnil v otevřený konflikt. Sportovní výsledek byl tentokrát zcela jasný: Andrejevová zvládla historickou chvíli lépe a odjíždí z Paříže jako nová grandslamová šampionka .

Začátek dlouhé éry?

Andrejevová už před dvěma lety v Paříži naznačila, že antuka jí může vyhovovat, když se probila do semifinále. Triumf v roce 2026 ukázal, že tehdejší průlom nebyl náhodný.

Do Wimbledonu tak zamíří s grandslamovou trofejí, rekordem nejmladší pařížské šampionky za posledních 34 let a očekáváním, že její první velký titul nemusí být zdaleka poslední .

Andrejevová během utkání vyhrála 34 z 54 výměn, které začínaly podáním Chwalińské . Krátké zaváhání při prvním pokusu zápas dopodávat sice dalo Polce malou naději, rozhodující bekhend ale vzápětí vrátil zápas do původních kolejí a titul byl na světě .

Její finálový výkon zapadal do obrazu celého turnaje. Andrejevová ztratila během sedmi zápasů jediný set . V semifinále navíc porazila Ukrajinku Martu Kosťukovou 6:1, 6:3 a ukončila její sérii 17 vítězství .

Historický triumf v Paříži

Ve věku 19 let a jednoho měsíce se Andrejevová stala nejmladší vítězkou ženské dvouhry na Roland Garros od osmnáctileté Moniky Selešové, která v roce 1992 získala svůj třetí pařížský titul v řadě .

Zároveň je první ruskou vítězkou grandslamu od Marie Šarapovové, která triumfovala právě na French Open v roce 2014 . Andrejevová tak v Paříži proměnila talent, o němž se dlouho mluvilo, v první velký titul své kariéry.

Odměna 2,8 milionu eur

Vítězství přineslo Andrejevové také nejvyšší odměnu v dosavadní kariéře: 2,8 milionu eur, tedy přibližně 3,25 milionu dolarů . Chwalińská za finálovou účast získala 1,4 milionu eur, zhruba 1,6 milionu dolarů .

Pro polskou hráčku jde o mimořádnou částku. Před turnajem měla na odměnách z kariéry vydělat přibližně 861 tisíc dolarů, které postupně nasbírala především na nižších okruzích .

Zdroj částek: pořadatelé turnaje

Pohádková cesta Maji Chwalińské

Chwalińská přijela do Paříže jako 114. hráčka světového žebříčku a do hlavní soutěže se probojovala z kvalifikace. Před French Open měla na kontě jedinou výhru v hlavní soutěži grandslamu – z Wimbledonu 2022 .

V Paříži však vyhrála devět zápasů za sebou: tři v kvalifikaci a šest v hlavní soutěži. Porazila mimo jiné olympijskou šampionku Čeng Čchin-wen a nasazenou třiadvacítku Elise Mertensovou, přičemž šlo o její první vítězství nad hráčkou z elitní padesátky . Do grandslamového finále se v otevřené éře dostala jako teprve druhá kvalifikantka po Emmě Raducanuové, která v roce 2021 vyhrála US Open .

Její příběh měl silný osobní rozměr. Chwalińská je dcerou horníka z Dąbrowy Górniczy na jihu Polska . Po prohře v první kvalifikačním kole Wimbledonu v roce 2021 si od tenisu úplně odstoupila. Později uvedla, že od konce roku 2019 bojovala s těžkou depresí. V nejtěžším období se podle svých slov cítila „bez života“ a nedokázala vstát z postele .

Návrat dále zkomplikovala operace kolena v roce 2022. Chwalińská poté postupně znovu budovala žebříčkové postavení z minima na 523. místě . Během turnaje dokonce přiznala, že si na druhý týden nezarezervovala hotel, protože nečekala, že v soutěži vydrží tak dlouho .

Její cesta se symbolicky propojila také s příběhem jiné polské tenistky. V juniorské čtyřhře na Australian Open 2017 se Chwalińská dostala do finále po boku tehdy ještě neznámé Igy Świątekové. Zatímco Świąteková se později stala světovou hvězdou, Chwalińská se na dlouhou dobu vytratila z hlavní tenisové pozornosti .

Turnaj s politickým pozadím

French Open se odehrávalo na pozadí pokračující války na Ukrajině. Ruští a běloruští tenisté startovali v neutrálním postavení a bez národních vlajek v oficiálních materiálech .

Napětí bylo nejvýraznější v semifinále mezi Andrejevovou a Ukrajinkou Martou Kosťukovou. Kosťuková patří k nejhlasitějším kritičkám účasti ruských hráčů a v minulosti odmítla povinný pozápasový stisk ruky s některými ruskými soupeřkami. Samotné semifinále ale proběhlo bez incidentu a Andrejevová zvítězila jednoznačně 6:1, 6:3 .

Ve finále pak proti ruské hráčce stála Polka. Geopolitický kontext tak byl přítomen i v posledních kolech turnaje, přestože se na kurtu neproměnil v otevřený konflikt. Sportovní výsledek byl tentokrát zcela jasný: Andrejevová zvládla historickou chvíli lépe a odjíždí z Paříže jako nová grandslamová šampionka .

Začátek dlouhé éry?

Andrejevová už před dvěma lety v Paříži naznačila, že antuka jí může vyhovovat, když se probila do semifinále. Triumf v roce 2026 ukázal, že tehdejší průlom nebyl náhodný.

Do Wimbledonu tak zamíří s grandslamovou trofejí, rekordem nejmladší pařížské šampionky za posledních 34 let a očekáváním, že její první velký titul nemusí být zdaleka poslední .