Izraelské operace v Sýrii sílí: v Kunajtiře zadrženi dva lidé po osmi úderech v Idlibu

Nešlo přitom o první podobnou operaci v této oblasti. Dřívější zprávy popisovaly vstup izraelských jednotek do Džabáty al-Chašab, zřizování dočasných kontrolních stanovišť, prohledávání domů i předchozí zadržování místních obyvatel.

Osm úderů na základnu Abú az-Zuhúr

Dne 18. srpna syrská státní média informovala o osmi izraelských úderech na vojenskou leteckou základnu Abú az-Zuhúr v provincii Idlib. Zasažena měla být ranvej a skladovací objekty. Syrské zdroje a zprávy citující agenturu Reuters uváděly materiální škody, nikoli však oběti.

Základna leží přibližně 70 kilometrů od tureckých hranic, což útoku dodalo další politický rozměr. Podle dostupného zpravodajství letiště krátce před nálety navštívila turecká delegace. V té době se hovořilo o možné turecké účasti na obnově základny nebo o jejím případném využití pro turecké jednotky.

Izrael svůj později potvrzený útok zdůvodnil tvrzením, že Sýrie se chystala porušit dohodnutý bezpečnostní „status quo“ tím, že by umožnila rozmístění tureckých sil na základně. Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua uvedla, že Izrael před takovým krokem opakovaně varoval a považoval jej za bezpečnostní hrozbu.

Toto vysvětlení představuje stanovisko Izraele; samo o sobě nepotvrzuje, že turecké rozmístění bylo bezprostředně připravováno, ani že základna představovala bezprostřední operační hrozbu. Z dostupných zpráv také nelze přesně určit rozsah škod nad rámec poškození ranveje, skladů a další infrastruktury popsané syrskými médii.

Součást širšího dění na jihu Sýrie

Zásah v Kunajtiře se odehrál na pozadí téměř každodenních izraelských vpádů a další vojenské aktivity v jižní Sýrii, které jsou hlášeny od pádu vlády Bašára al-Asada v prosinci 2024. Zprávy zmiňují operace v provinciích Kunajtra a Dar'á, domovní prohlídky, zadržování lidí, dočasná kontrolní stanoviště i omezení pohybu po silnicích.

Syrské zdroje a monitorovací organizace rovněž popisují pohyb izraelských jednotek v nárazníkovém pásmu pod dohledem OSN, které vzniklo na základě Dohody o rozpojení sil z roku 1974. Podle zprávy Syrské sítě pro lidská práva vzniklo v jižní Sýrii nejméně devět izraelských vojenských základen, většina z nich v Kunajtře.

Další zprávy hovoří o poškozování zemědělské půdy, budování příkopů, silnic a další vojenské infrastruktury v blízkosti hranice s Izraelem kontrolovanými Golanskými výšinami. Jednotlivé zdroje se liší v rozsahu i charakteristice těchto aktivit. Společným trendem je však posun od izolovaných útoků k trvalejší vojenské přítomnosti a síti přístupových bodů v jižní Sýrii.

Dodané zdroje zmiňují také ostřelování v západní části provincie Dar'á, neposkytují však spolehlivě ověřené údaje o konkrétních škodách či počtu obětí. Nejjasnější dostupné údaje se týkají základny Abú az-Zuhúr, kde oběti hlášeny nebyly.

Jak reagovaly Spojené státy, Turecko, Sýrie a OSN?

• Spojené státy: Tom Barrack, americký zvláštní zmocněnec pro Sýrii a Irák, označil potvrzené údery na Abú az-Zuhúr za „zbytečnou eskalaci“, která nepřispívá k regionální stabilitě. Vyzval k dialogu a „racionální debatě“ namísto dalších vojenských incidentů.
• Turecko: Ankara nálety odsoudila jako porušení syrské suverenity a územní celistvosti a vyzvala k mezinárodní reakci na to, co označila za sílící izraelské útoky proti Sýrii.
• Jordánsko a další arabské země: Jordánsko se připojilo k Egyptu, Kataru, Kuvajtu a Saúdské Arábii při odsouzení útoku. Tyto země varovaly, že může dále vyostřit regionální situaci.
• Sýrie: Damašek označil nálety i pokračující izraelské vpády za porušení syrské suverenity, mezinárodního práva a rámce dohody z roku 1974.
• Organizace spojených národů: Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric označil nálety za „velmi znepokojivé porušení“ syrské územní celistvosti a vzdušného prostoru a uvedl, že by měly skončit.
• Izrael: Izraelská armáda nejprve uvedla, že událost nebude komentovat, později však útok na základnu potvrdila. Jako důvod uvedla snahu zabránit změně bezpečnostního uspořádání a možnému vytvoření tureckého vojenského opěrného bodu.

Americká kritika byla významná, protože přišla z Washingtonu v době, kdy Spojené státy zdůrazňovaly především deeskalaci. Veřejné reakce ukázaly, že útok vyostřil spor Izraele nejen s Damaškem, ale také s Ankarou a v souvislosti s touto konkrétní operací i s Washingtonem.

Co Sýrie požaduje od Rady bezpečnosti?

Sýrie vyzvala Radu bezpečnosti OSN i mezinárodní společenství k rozhodnému postupu proti izraelským útokům a vpádům. Mezi její požadavky patří mezinárodní tlak na stažení Izraele z území, do něhož vstoupil po prosinci 2024, včetně částí nárazníkového pásma pod dohledem OSN, a také ze syrských Golanských výšin, které Sýrie považuje za okupované.

Damašek tyto požadavky prezentuje jako obranu syrské suverenity a Dohody o rozpojení sil z roku 1974. Izrael naopak svou rozšířenou vojenskou aktivitu zdůvodňuje snahou zabránit nepřátelským silám nebo destabilizujícím vojenským rozmístěním v blízkosti své hranice. Dostupné zdroje dokumentují obě pozice, nepotvrzují však uzavření nové komplexní dohody mezi stranami.

Proč na posledních událostech záleží

Operace v Džabátě al-Chašab a nálety na Abú az-Zuhúr představují dvě odlišné podoby jednoho širšího konfliktu. V Kunajtře šlo podle syrských zpráv o rozsáhlý pozemní zásah s prohledáváním domů a dvěma zadrženími. V Idlibu útok zasáhl vojenské zařízení daleko od bezprostřední hranice s Izraelem a stal se přímým bodem napětí mezi Izraelem a Tureckem.

Společně tyto události ukazují, jak se izraelská strategie po prosinci 2024 opírá o kombinaci pozic a kontrolních stanovišť v jižní Sýrii, pozemních nájezdů a zadržování lidí i útoků na zařízení, která Izrael považuje za možné bezpečnostní riziko. Současně odhalují trojstranný regionální spor: Sýrie požaduje ukončení izraelských vpádů, Turecko usiluje o roli v syrské bezpečnostní a vojenské infrastruktuře a Izrael se snaží zabránit tomu, aby tato role změnila poměry v blízkosti jeho hranic. Veřejná výtka Washingtonu naznačuje, že ani izraelské bezpečnostní zdůvodnění neodstranilo obavy z další eskalace.