Nasazení dronů proti osobám, vozidlům a pozicím na frontě ukazuje, že bezpilotní systémy se v konfliktu stávají běžnou součástí bojů, nikoli pouze příležitostnou technologií.
Húsíové následně podnikli sérii raketových a dronových útoků na Marib, město kontrolované vládou, v němž žijí také lidé vysídlení z jiných částí země. Místní úřady uvedly, že na obytné čtvrti a oblasti poblíž táborů pro vysídlené dopadly čtyři balistické rakety a čtyři drony. Útoky si podle těchto údajů vyžádaly zranění a poškodily domy, vozidla i další majetek.
Úředníci později informovali o dalších odpalech, včetně páté rakety, která zranila jednoho člověka, a šesté rakety vypálené v noci směrem na Marib. Jiné zprávy hovořily o šesti balistických raketách a čtyřech dronech namířených na obytné oblasti. Poškozena měla být i civilní infrastruktura včetně pekárny.
Jednotlivé zprávy se liší v popisu útoků i v počtech obětí. Shodují se však v zásadním bodě: boje se dostávají přímo do městských komunit a k vysídleným civilistům, nikoli pouze k vojenským pozicím.
Eskalace se rozšířila také do al-Mochá, známého rovněž jako Mocha, na pobřeží Rudého moře. Vládní vojenská média uvedla, že útok Húsíů zabil čtyři vojáky a tři civilisty a dalších 15 lidí zranil. Podle stejného zdroje bylo při útoku nasazeno 11 dronů, které se podařilo sestřelit.
Jiné zprávy popsaly noční útoky v al-Mochá a Maribu, při nichž zemřelo několik lidí a byla poškozena civilní infrastruktura. Protože se údaje o obětech mezi jednotlivými zdroji liší, je nutné k nim přistupovat opatrně.
Nejnovější boje kombinují balistické rakety, útočné drony, dělostřelectvo a pozemní operace v geograficky vzdálených oblastech. Húsíové používají rakety a drony proti vojenským táborům, skladům i městským oblastem. Vládní síly naopak hlásí nasazení dronů proti pozicím, shromážděním a vozidlům Húsíů.
Tato kombinace přináší dvě hlavní rizika. Za prvé lze útoky provádět daleko za bezprostřední linií fronty, takže je obtížnější eskalaci udržet pod kontrolou. Za druhé se vojenská zařízení překrývají s obytnými čtvrtěmi a místy, kde žijí vysídlení lidé. Roste tak pravděpodobnost civilních obětí a škod na infrastruktuře.
Údajné sestřelení 11 dronů poblíž al-Mochá zároveň ukazuje, jak důležitou roli v konfliktu získává protivzdušná obrana a schopnost čelit dronům.
Nejdůležitější není jeden konkrétní údaj o počtu obětí, ale celkový vzorec násilí. Útoky Húsíů na vládní pozice a obytné oblasti se střídají s odpověďmi vládních sil pomocí dronů a dělostřelectva. Boje se navíc vracejí na fronty, kde dříve panovalo alespoň období relativního klidu.
Dostupné zprávy nepotvrzují, že se v Jemenu již naplno rozpoutala celostátní válka. Ukazují ale na vážné zhoršení situace. Civilní oblasti a tábory pro vysídlené jsou opakovaně vystavovány raketovým a dronovým útokům.
Čím déle bude tento cyklus pokračovat, tím větší je riziko, že se místní výměna úderů promění v koordinovanou ofenzivu a širší humanitární krizi. Počty obětí zůstávají sporné, nejzřetelnější závěr je však jednoznačný: jemenský konflikt vstupuje do nebezpečnější fáze, v níž bezpilotní systémy a dálkové zbraně zvyšují tlak na vojáky i civilní obyvatelstvo.