Dvacátá první etapa měla původně vést z Thoiry do Paříže a měřit 133 kilometrů. Kvůli „mimořádným okolnostem“ souvisejícím s požáry však byla zkrácena na 89 kilometrů .
Bezpečnostní složky, které měly zajišťovat průběh závodu, byly nasazeny v oblastech zasažených rozsáhlými požáry, zejména v departementu Gironde . Pořadatel Amaury Sport Organisation (ASO) 25. července oznámil, že se závodníci nevydají na trasu z Thoiry, ale odstartují přímo na pařížské třídě Champs-Élysées. Před okruhem kolem Montmartru absolvovali dvě kola navíc .
Prezentace týmů přesto zůstala v Thoiry. Jezdci se následně do hlavního města přesunuli týmovými autobusy .
Pořadatelé změnu popsali jako projev národní solidarity s lidmi a obcemi zasaženými požáry. „V duchu národní solidarity s postiženými oblastmi a komunitami bylo rozhodnuto upravit trasu závěrečné etapy z Thoiry do Paříže,“ uvedla ASO .
Požární sezona roku 2026 patřila v jihozápadní Evropě k nejhorším za několik desetiletí. Francie a Španělsko současně čelily rozsáhlým požárům, které podporovaly rekordní vedra a sucho . Do konce července muselo v obou zemích opustit své domovy více než 325 000 lidí. Šlo o jednu z největších evakuačních operací v Evropě od druhé světové války .
Mezi nejvýraznější údaje patří:
Vědci upozorňují, že žádný jednotlivý požár nelze automaticky připsat změně klimatu. Oteplování však výrazně zvyšuje pravděpodobnost podmínek, které požáry urychlují — extrémního horka, sucha a vyschlé vegetace .
Evropské léto 2026 bylo mimořádně vyhrocené. Analýza iniciativy World Weather Attribution označila vlny veder v hodnoceném regionu za „nejzávažnější, jaké byly kdy zaznamenány“, přičemž jejich intenzitu bylo podle ní „prakticky nemožné“ vysvětlit bez vlivu změny klimatu .
Světová zdravotnická organizace při OSN uvedla, že změna klimatu požáry zesiluje a zvyšuje jejich četnost. Vyšší teploty a sušší podmínky zároveň prodlužují požární sezonu .
Dvojnásobný vítěz Tour de France Jonas Vingegaard v 15. etapě 19. července havaroval a ze závodu odstoupil . Přibližně 20 kilometrů před cílem se jeho přední kolo zachytilo o obrubník na kruhovém objezdu. Pád se týkal také týmového kolegy Seppa Kusse a jezdců stáje UAE Isaaca del Tora a Brandona McNultyho .
Vingegaard utrpěl zlomeninu klíční kosti, která si vyžádala operaci, a jeho účast v Tour tím skončila .
Jen několik hodin po Vingegaardově pádu porazil Remco Evenepoel v závěrečném spurtu Tadeje Pogačara a zvítězil na vrcholu Plateau de Solaison . Pro Belgičana šlo o první vítězství v silniční etapě Tour — předtím vyhrál časovku .
Výsledek ho posunul na druhé místo celkového pořadí, pět minut za Pogačara .
Pogačar 13. července vyzval ke změně cyklistického kalendáře poté, co závod výrazně ovlivnily dusivé teploty . Devátá etapa už byla kvůli červenému výstražnému stupni před vedrem zkrácena o 30 kilometrů.
„Kdybych měl tu moc, změnil bych celý kalendář a v horkých místech bych nezávodil v červenci a srpnu,“ řekl Pogačar . Jeho slova zazněla v době, kdy se jižní Francie potýkala s mimořádně vysokými teplotami.
Spojení extrémního horka, historických požárů a nejvýznamnějšího cyklistického závodu ukázalo, že tradiční červencový termín Tour de France může být do budoucna stále obtížněji udržitelný.
Pořadatelé budou pravděpodobně čelit rostoucímu tlaku na úpravu kalendáře, plánování tras i bezpečnostních postupů. Tour de France 2026 tak nebyla jen příběhem o Pogačarově pátém triumfu. Ukázala také, jak rychle mohou podmínky mimo samotný sport změnit podobu jedné z největších sportovních událostí světa.