Ruská dronová kampaň proti Kyjevu a jeho okolí pokračovala 28. srpna druhý den v řadě. Obyvatelé se opakovaně ukrývali před leteckými poplachy, doprava i práce byly narušeny a útoky zasáhly nejen obytné domy, ale také sklady a distribuční infrastrukturu, na níž závisí zásobování potravinami a dalším zbožím.
9
12
Rozsah škod se během záchranných prací stále upřesňoval a jednotlivá hlášení se lišila podle místa i času zveřejnění. Nejzřetelnější obraz přesto ukazuje na dlouhotrvající vzdušnou kampaň, která vyčerpává ukrajinskou protivzdušnou obranu, narušuje běžný život a zvyšuje tlak na logistiku a energetiku.
Kyjev strávil pod poplachem téměř 15 hodin
Kyjev 27. srpna zaznamenal během 24 hodin 13 leteckých poplachů – nejvíce od začátku ruské plnohodnotné invaze. Celkem trvaly 872 minut, tedy téměř 15 hodin.
14
Další vlny dronů 28. srpna přinesly nové poplachy a opakované přesuny obyvatel do krytů. V širší Kyjevské oblasti záchranáři samostatně evidovali 11 poplachů v celkové délce přes 14 hodin. Narušení tak nezasáhlo jen samotné hlavní město.
19
23
Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na 28. srpna vyslalo proti Ukrajině 164 dronů typu Šáhed. Přibližně polovina z nich měla proudový pohon. Údaj se vztahuje k této noční vlně a nelze ho chápat jako součet všech útoků během obou dnů.
27
Poškozené domy a sklady
Podle úřadů druhý den útoků poškodil v Kyjevské oblasti více než desítku bytových domů a skladové areály. Jedno z hlášení, které citovalo regionálního gubernátora, uvádělo škody na 14 skladových objektech, 16 rodinných domech a třech bytových blocích. Nejméně jeden člověk byl zabit mimo Kyjev.
9
12
V některých částech oblasti si útoky vyžádaly evakuace a záchranné práce pokračovaly delší dobu. Proto je třeba zveřejněné počty považovat za předběžné, nikoli konečné.
9
Ekonomický význam škod přesahuje samotné budovy. Zasažení skladů a distribučních center může zpomalit pohyb potravin, zásilek i průmyslového zboží, i když silnice, obchody a výrobní podniky dál fungují.
Opakované útoky komplikovaly práci záchranářů
Ukrajinská státní služba pro mimořádné situace uvedla, že po úvodním nočním útoku následovalo v Kyjevské oblasti dalších 28 denních úderů. Hasiči, kteří zasahovali u rozsáhlých požárů, museli práci přerušovat a ustupovat do bezpečí, když nový poplach signalizoval možnost dalších úderů.
19
23
Takovému způsobu útoku se někdy říká „dvojitý úder“ (double tap) – druhý úder přichází poté, co na místo prvního dopadu dorazí záchranáři. Nejsilnější z poskytnutých zdrojů však tento konkrétní termín dokládá u samostatného útoku na obchodní centrum v Kryvém Rihu, kde měl druhý úder přijít přibližně 30 minut po prvním, zatímco na místě zasahovali záchranáři.
25
Hlášení z Kyjevské oblasti potvrzují opakované údery a nebezpečí pro záchranné týmy, sama o sobě však nedokazují, že každý z nich následoval přesně stejný scénář jako v Kryvém Rihu.
Nova Poshta a maloobchodní logistika pod tlakem
Společnost Nova Poshta uvedla, že ruské útoky zničily některé její depa. Její objekty byly zmíněny spolu se sklady maloobchodních řetězců a dalších organizací, což ukazuje na širší zásah do ukrajinské distribuční sítě.
1
7
Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj podle zpráv uvedl, že bylo zničeno přibližně 90 % potravinové logistiky provozované maloobchodními řetězci. Jde o závažné oficiální hodnocení, jehož formulace je ale důležitá: týká se logistické kapacity maloobchodních řetězců pro potraviny, nikoli nutně 90 % všech komerčních skladů nebo všech skladovacích prostor na Ukrajině. Stejná zpráva uváděla, že zničení této kapacity neznamená, že by Ukrajincům hrozil nedostatek potravin.
1
Také údaje o dopadu na ekonomiku se lišily. Jedna zpráva uváděla snížení prognózy růstu ukrajinské ekonomiky v roce 2026 z 1,3 na 0,8 %, jiná hovořila o poklesu na 0,5 %.
48
56 Rozdíly ukazují, že prognóza v dostupných zprávách nebyla ustálená. Jasnější je širší trend: útoky na energetiku, logistiku, přístavy a průmyslové podniky ekonomickou aktivitu oslabují. Dostupné důkazy však nepotvrzují, že právě poslední útoky na sklady samy o sobě způsobily konkrétní revizi prognózy HDP.
51
54
Cherson před zimou čelí většímu riziku výpadků tepla
Útoky se neomezily na logistická centra v okolí Kyjeva. Čtyři ruské klouzavé bomby podle ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz zničily veškeré zařízení pro výrobu tepla a elektřiny v chersonské teplárně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Závod zásoboval teplem významný počet obytných budov ve městě.
46
55
Škody zvyšují riziko nedostatku elektřiny a tepla s blížící se zimou 2026–2027. Ukrajina už předtím čelila rozsáhlé opravě a obnově systému kombinované výroby tepla a elektřiny po poškození části výrobních kapacit.
57
Úder na Cherson proto znamená víc než ztrátu jediného zařízení. Město přišlo o místní výrobní a topnou kapacitu v době, kdy se Ukrajina snaží obnovit energetickou infrastrukturu před zimou a pracuje pod značným časovým tlakem.
Ukrajinská odpověď: dálkové údery hluboko v Rusku
Ukrajina současně pokračovala v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu. Dne 6. srpna ukrajinští představitelé uvedli, že drony zasáhly rafinerii Slavnefť-JANOS v ruské Jaroslavské oblasti, přibližně 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy. Regionální gubernátor později oznámil, že požár byl uhašen. Ukrajina zároveň uvedla, že zasáhla rafinerii Bašněfť-Novoil v Baškortostánu.
29
32
Tyto útoky na rafinerie byly hlášeny už dříve v srpnu, nikoli jako přímá součást úderů na Kyjev z 28. srpna. Poskytují ale kontext k ukrajinské odvetné strategii: Kyjev se snaží zvyšovat náklady Ruska na jeho palivovou, průmyslovou a vojenskou infrastrukturu daleko od fronty.
28
29
Dne 28. srpna prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl vyrábět 1 000 dálkových úderných dronů denně. Současný průměr podle něj přesahuje 300 dronů denně. Cíl představil společně se snahou zlepšit obranu proti proudovým dronům Šáhed a zvýšit četnost ukrajinských útoků uvnitř Ruska.
37
42
Co dvoudenní útok ukazuje
Útoky z 27. a 28. srpna nebyly pouze bombardováním obytných částí Kyjeva. Kombinovaly dlouhé a opakované letecké poplachy s údery na sklady, distribuční centra a energetická zařízení – tedy infrastrukturu, která umožňuje fungování domácností, firem i veřejných služeb.
Nejopatrnější závěr je proto užší než některá první tvrzení: druhý den ruské dronové kampaně způsobil v Kyjevské oblasti potvrzené škody a nejméně jednu hlášenou smrt, zatímco opakované útoky zvýšily nebezpečí pro záchranáře. Zprávy o rozsáhlém ničení logistické infrastruktury a pomalejším růstu naznačují širší hospodářský dopad, přesný rozsah škod a jejich vliv na HDP však zůstávaly předmětem revizí. Ukrajinský plán zvýšit výrobu na 1 000 dálkových dronů denně naznačuje, že Kyjev očekává další zostření vzdušné války i soupeření o kritickou infrastrukturu.