Varování z Moskvy a rekordní úder na Kyjev: Co víme

Tajná cesta šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffa do Moskvy podle dostupných zpráv nebyla veřejně přiznaným vyjednáváním, ale spíše varováním předaným prostřednictvím zpravodajského kanálu. Ratcliffe měl Rusko upozornit, aby nezaútočilo na území NATO, vybídnout Moskvu k posunu směrem k ukončení války na Ukrajině a otevřít také otázku ruské podpory Íránu během krize v oblasti Hormuzského průlivu. 15913

Šlo o Ratcliffovu první veřejně známou návštěvu Moskvy ve funkci ředitele CIA a zároveň o první známou cestu šéfa americké zpravodajské služby do Ruska od schůzky jeho předchůdce Williama Burnse s Vladimirem Putinem v listopadu 2021. 23

Co měl Ratcliffe v Moskvě předat

Nejkonkrétnější se mělo týkat NATO. Americká zpravodajská hodnocení podle citovaných médií upozorňovala na možnost, že by se Rusko v příštích letech mohlo pokusit omezit odhodlání aliance omezeným útokem na některý členský stát, například v Pobaltí. 156

Ratcliffe měl zároveň tlačit na Moskvu, aby podpořila pokrok k ukončení války na Ukrajině. Podle samostatných zpráv vyzval Rusko také ke snížení ekonomické a vojenské podpory Íránu v době, kdy se Washington snažil zvýšit tlak na Teherán kvůli krizi v Hormuzském průlivu. 5913

Podrobnosti ale zůstávají sporné. Prezident Donald Trump cestu označil za „polorutinní“ a popřel, že jejím konkrétním účelem bylo varovat Putina před útokem na NATO. 715 CIA, Bílý dům, Pentagon ani americké letectvo veřejně nevysvětlily, proč Ratcliffe do Moskvy odcestoval. 815

Co Kreml potvrdil a co odmítl

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později potvrdil, že Ratcliffe jednal s ruskými zpravodajskými protějšky. Řekl však, že se s Putinem nesetkal a že kontakty probíhaly na úrovni zpravodajských služeb. Putin byl podle Peskova o výsledku jednání informován. 171820

Toto potvrzení dokládá existenci zpravodajského kanálu, nikoli však to, na čem se strany dohodly — ani zda byla skutečně přednesena všechna konkrétní varování popisovaná americkými médii. Kreml následně odmítl zprávy, že by Rusko zvažovalo útok na člena NATO, jako „strašidelné příběhy“ a uvedl, že neodpovídají ruským záměrům. 19

Ruský útok na Kyjev 27. srpna

Dva dny po Ratcliffově návštěvě zahájilo Rusko několikahodinový raketový a dronový útok na Kyjev a další ukrajinská města. Agentura Reuters uvedla, že údery zasáhly nebo ohrožovaly přístavy, průmyslové areály a distribuční centra maloobchodních řetězců. Ukrajinští představitelé zároveň uvedli, že část útoku byla odražena. Podle ukrajinské armády se v útoku nacházely také balistické rakety a 258 dronů; zdroj však neposkytl úplný přehled zachycených cílů ani obětí. 28

V samotném Kyjevě bylo 27. srpna vyhlášeno 13 samostatných leteckých poplachů — nejvíce během jediného dne od začátku rozsáhlé ruské invaze, uvedli ukrajinští představitelé. 39 Jiná ukrajinská zpráva hovořila přibližně o 140 dronech, z nichž bylo zničeno nebo potlačeno kolem 120. Tato čísla se tedy liší od údajů citovaných agenturou Reuters. 33

Rozdíl není zanedbatelný. Dostupné informace podporují závěr, že Kyjev čelil mimořádně dlouhému a složitému útoku, samy o sobě však nepotvrzují každé číslo, které se v souvislosti s náletem objevilo. Z předložených důkazů nelze nezávisle ověřit ani tvrzení o prvním použití rakety Iskander-1000, údaj, že více než 100 dronů tvořily „sebevražedné drony“, nebo konečný počet obětí útoku z 27. srpna.

Ovlivnily Moskvu oslabené americké zásoby zbraní?

Širší vojenský kontext činil varování z Moskvy naléhavějším. Ukrajina uvedla, že dodávky protiletadlových interceptorů od spojenců v roce 2026 klesly přibližně na třetinu úrovně z roku 2025. Kyjev zároveň čelil nedostatku amerických interceptorů Patriot, které patří mezi systémy schopné zasahovat ruské balistické rakety. 44

Samostatné zprávy popisovaly vážný nedostatek interceptorů Patriot nejen na Ukrajině, ale také u amerických a spojeneckých sil v Evropě. Poptávku zvýšila válka s Íránem. Ukrajina později obdržela menší počet dalších interceptorů Patriot, prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že země potřebuje výrazně větší podíl americké produkce. 464753

Podle jednoho zdroje citovaného agenturou Reuters Spojené státy během války s Íránem spotřebovaly prakticky všechny zásoby některých dálkových přesných střel a necelou polovinu celosvětových zásob střel Tomahawk. Mezi systémy, u nichž vznikly obavy z vyčerpání zásob, patřily také rakety ATACMS dodávané Ukrajině. 45

Tyto okolnosti mohly v Moskvě vyvolat dojem, že ukrajinská protivzdušná obrana je zranitelnější a že Washington musí současně řešit evropskou i blízkovýchodní krizi. Dostupné důkazy však neprokazují, že Rusko nařídilo útok z 27. srpna právě kvůli operaci Epic Fury, zpožděným evropským dodávkám nebo konkrétnímu nedostatku munice.

Co tato posloupnost říká o odstrašení

Načasování vyvolává nepříjemnou strategickou otázku, neposkytuje však jednoznačnou odpověď o příčině. Rozsáhlý ruský útok krátce po údajném americkém varování naznačuje, že Moskva nebyla připravena zmírnit své tažení proti Ukrajině jen proto, že Washington vyslal soukromý vzkaz prostřednictvím zpravodajského kanálu.

To ale automaticky neznamená, že varování selhalo. Je možné, že jeho cílem bylo zabránit přímému útoku na NATO, zatímco pokračující ruská válka proti Ukrajině zůstala nezměněna. Ani srpnový nálet sám o sobě nedokazuje, že se Rusko rozhodlo vojensky otestovat NATO.

Trvalejší problém se týká důvěryhodnosti odstrašení. Ruské kalkulace budou pravděpodobně záviset na tom, jak rychle Spojené státy doplní vyčerpané zásoby, zda evropské země dokážou zacelit mezery v ukrajinské protivzdušné obraně a zda Washington přesvědčivě ukáže, že útok na člena NATO by měl pro Moskvu vysokou cenu. Do té doby je nejpřesnější chápat Ratcliffovu cestu jako varování předané vzácným zpravodajským kanálem — po němž následoval důkaz, že Rusko je nadále ochotné zkoušet hranice západního odhodlání.