Čínský debut na INSO v Džiddě skončil medailí pro všechny čtyři studenty

Čína si při své první účasti na Mezinárodní olympiádě v jaderné vědě připsala výrazný úspěch. Na třetím ročníku soutěže INSO v saúdskoarabské Džiddě získali všichni čtyři členové jejího týmu medaili — jedno zlato a tři stříbra. Čínské zprávy označily celkový výsledek za jeden z nejlepších mezi účastnickými zeměmi, konkrétní číselné pořadí však zveřejněno nebylo.

Kdo získal medaile

Zlatou medaili vybojoval Liu Si-čchi z pekingské střední školy č. 80, kampusu Wang-ťing. Wang Jüan-fu ze školy č. 11, Sun Žung-ce ze školy č. 8 a Čang Jü-süan ze školy č. 101 v Pekingu získali stříbro.

Čína tak při své premiéře dosáhla stoprocentní medailové bilance. Celkovou medailovou tabulku podle regionálních médií ovládla Saúdská Arábie. Čína byla obecně uváděna mezi vedoucími zeměmi, bez zveřejnění přesného umístění.

Osm dní soutěží v Džiddě

INSO 2026 probíhalo od 2. do 9. srpna 2026 a zakončilo se v Džiddě, městě na západě Saúdské Arábie. Třetí ročník přilákal účastníky z 19 zemí. Zprávy hovořily přibližně o 120 studentech, vědeckých odbornících a dalších zástupcích.

Hostitelem soutěže byla Univerzita krále Abd al-Azíze. Na organizaci se podílely mimo jiné saúdskoarabské ministerstvo školství, Nadace krále Abd al-Azíze a jeho společníků pro nadané a kreativitu Mawhiba a město krále Abdalláha pro atomovou a obnovitelnou energii.

Teorie i pětihodinová praktická zkouška

Olympiáda spojila teoretické a experimentální zkoušky. Soutěžní témata zahrnovala:

• jadernou fyziku,
• radiační ochranu,
• jaderné palivo,
• další oblasti jaderné vědy.

Formát proto neprověřoval jen znalosti, ale také praktické vědecké dovednosti. Zahájení soutěže doprovázela mimo jiné pětihodinová praktická zkouška určená středoškolským studentům.

Důraz na výměnu zkušeností

Zástupce organizačního výboru Talal Alrašídí přivítal první účast Číny a ocenil výkon jejích studentů i pozitivního ducha, který během soutěže projevili. Liu Si-čchi uvedl, že soupeření s talentovanými studenty z celého světa posílilo jeho odhodlání pokračovat ve studiu a usilovat o další vědecké cíle.

Mezinárodní rozměr je jedním z hlavních smyslů INSO. Studenti se setkávají s vrstevníky z jiných zemí, vyměňují si zkušenosti a současně si rozvíjejí znalosti a dovednosti v jaderné vědě. Ročník 2026 se konal pod heslem „Bystří mladí lidé, slibná budoucnost“.

Čína chce rozšířit vzdělávání v jaderné vědě

Vedoucí čínské delegace Wang Peng uvedl, že Čína bude dál rozšiřovat popularizaci jaderné vědy a vést více mladých lidí k tomu, aby se s jadernou oblastí „seznámili, porozuměli jí a zapojili se do ní“.

Úspěšný debut tak poskytuje této strategii výrazný mezinárodní výsledek, na kterém lze stavět. Čínský model spočívá ve vyhledávání středoškoláků se zájmem o obor, jejich přípravě v jaderných vědách a následném zapojení do mezinárodních soutěží a spolupráce.

Podle zpráv byl čínský tým vybrán prostřednictvím středoškolské aktivity INSO „Hlas Sia-che“. Program schválila Čínská národní agentura pro atomovou energii, organizovalo ho nakladatelství China Atomic Energy Press a s odbornou podporou se zapojila také Univerzita Čching-chua.

Co je INSO a proč je důležitá

Mezinárodní olympiáda v jaderné vědě vznikla v roce 2024 s podporou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Čínská média ji popisují jako první mezinárodní olympiádu pro mládež, která se zaměřuje výhradně na jadernou vědu. Jejím cílem je probudit u mladých lidí zájem o tento obor, podpořit mezinárodní výměnu a přivést více studentů ke studiu jaderné vědy a jaderných technologií.

Čínská premiéra na INSO proto znamená víc než jen zisk medailí. Poměr jedna zlatá ku třem stříbrným ukazuje okamžitou soutěžní sílu týmu, zatímco plán dalšího vzdělávání naznačuje dlouhodobější ambici: přiblížit jadernou vědu nové generaci a učinit ji pro mladé lidi srozumitelnější a dostupnější.