Čínský závod humanoidních robotů se přesouvá od rekordů k průmyslovému nasazení

Peking během jediné akce ukázal dvě tváře stejného odvětví. Na trati druhých World Humanoid Robot Games humanoidní roboti Tiangong výrazně zrychlili a předvedli působivé skoky. Na World Robot Conference pak Pekingské inovační centrum pro humanoidní robotiku představilo širší softwarovou a hardwarovou platformu založenou na takzvané vtělené inteligenci a levnějších robotech.

Důležitější než kterýkoli jednotlivý rekord je celkový trend: humanoidní robotika se začíná posouvat od efektních demonstrací k vývoji produktů. K mnohem náročnějšímu cíli — spolehlivému, bezpečnému a ekonomicky odůvodněnému nasazení ve velkém měřítku — však zatím nedospěla.

Tiangong v Pekingu: rychlost, skoky a nové rekordy

Řada Tiangong patřila k nejvýraznějším účastníkům druhých World Humanoid Robot Games.

• Tiangong Ultra vyhrál závod velkých robotů na 400 metrů časem 38,15 sekundy. 45
• Ve finále velkých robotů poté zvládl 100 metrů za 8,64 sekundy; v semifinále předtím běžel za 8,86 sekundy. 15
• Tiangong Omni zvítězil v závodě malých robotů na 400 metrů v čase 45,66 sekundy. 23
• Mezi uváděné rekordy her patřil také čas 2 minuty a 21,64 sekundy na 1 500 metrů, skok do výšky z místa dlouhý 3,40 metru a skok do dálky z místa dlouhý 4,83 metru. 25

Tato čísla ukazují rychlé zlepšení dynamického pohybu. Je ale třeba je číst s určitou opatrností. Robot optimalizovaný pro konkrétní soutěžní disciplínu prokazuje specializovanou schopnost v přesně daných podmínkách. To ještě neznamená, že dokáže bezpečně pracovat v nepředvídatelném provozu, manipulovat s různorodými předměty nebo fungovat dlouhé hodiny bez zásahu člověka.

Některé zprávy také připsaly týmům Pekingského inovačního centra pro humanoidní robotiku a řadě Tiangong 15 zlatých, 12 stříbrných a 18 bronzových medailí a celkem 34 rekordů. Tyto souhrnné údaje pocházejí ze sekundárních zdrojů a zde nejsou nezávisle ověřeny, proto je vhodné chápat je jako uváděné výsledky. 613

Pelican-Unify má být „mozkem“, Omni lehčím tělem

Na World Robot Conference centrum představilo Pelican-Unify, jednotný model vtělené inteligence určený k propojení porozumění, uvažování, představivosti a jednání. Doprovodný výzkum popisuje jediný vizuálně-jazykový model, který slouží jako společný modul porozumění a uvažování. Do sdíleného sémantického prostoru převádí scénu, pokyny, vizuální kontext i historii předchozích akcí. 17

Tento přístup ukazuje zásadní změnu ve vývoji humanoidních robotů. Výzvou už není jen stavět výkonnější aktuátory, zlepšovat stabilitu nebo vyrábět obratnější ruce. Vývojáři se snaží vytvořit také znovu použitelnou vrstvu inteligence, která dokáže pochopit prostředí, naplánovat úkol a převést plán do fyzického pohybu.

Centrum současně představilo Tiangong Omni, humanoidního robota vysokého 1,35 metru a vážícího 39 kilogramů, jehož cílem má být podpora levnější sériové výroby. 1319 Menší konstrukce otevírá praktickou obchodní otázku: zda lehčí a cenově dostupnější platforma zpřístupní testování a nasazení širšímu okruhu zákazníků než velké humanoidní roboty s nákladnou výbavou.

Pelican-Unify a Omni jsou proto dvě části jedné strategie. První cílí na software a inteligenci, druhá na fyzickou platformu, na níž může tento software fungovat.

„Moment ChatGPT“ je zatím předpověď, nikoli výsledek

Xiong Youjun, generální ředitel centra, popsal vtělenou umělou inteligenci jako odvětví blížící se „momentu ChatGPT“ — okamžiku, kdy obecný model a dostatek dat učiní technologii užitečnou pro široké spektrum úkolů. Přirovnání dobře vystihuje ambice oboru, nelze je však chápat jako důkaz, že už dnes existují univerzální autonomní humanoidní roboti.

Roboti se musí vyrovnat s náročnějšími podmínkami než čistě softwarové systémy. Musí vnímat proměnlivé fyzické prostředí, předcházet kolizím, regulovat sílu, napravovat chyby a opakovaně dokončovat úkoly. Model, který působivě funguje v demonstraci, může před komerčním nasazením stále vyžadovat rozsáhlá data pro konkrétní úkol, dohled člověka a složitou integraci.

Skutečným testem této analogie bude schopnost jednoho modelu spolehlivě přenášet dovednosti mezi různými těly robotů, pracovišti a úkoly — ne pouze vytvořit povedenou ukázku.

Od technických parametrů k výkonu celého systému

Humanoidní robotika se dosud často porovnávala podle viditelných parametrů: výšky, hmotnosti, počtu stupňů volnosti, nosnosti nebo maximální rychlosti. Tyto údaje zůstávají užitečné, ale samy o sobě neodpovídají na otázky, které rozhodnou o nákupu.

Průmyslové zákazníky bude pravděpodobně více zajímat:

• Jak často robot dokončí úkol bez zásahu člověka?
• Jakou má dostupnost a jaké jsou jeho nároky na údržbu?
• Jak stabilní jsou jeho rychlost a kvalita práce?
• Kolik stojí integrace do stávajícího vybavení?
• Dokáže bezpečně fungovat v blízkosti lidí?
• Přináší měřitelnou návratnost investice?

Proto přitahují pozornost omezené úkoly, jako je kontrola, třídění, opakovaná manipulace nebo jiné „špinavé, nebezpečné a monotónní“ činnosti. U nich lze snáze porovnat cenu robota s konkrétním přínosem — například menším vystavením pracovníků riziku, vyšší průchodností provozu nebo zmírněním nedostatku zaměstnanců.

V dodaných zprávách se také uvádí, že projekt ověřování infračervenými teploměry se zrychlil šestinásobně. Toto číslo však předložené důkazy samostatně nepotvrzují, a nemělo by proto být považováno za ověřený výkonnostní standard. Infračervené senzory obecně umožňují rychlé bezkontaktní měření teploty, tato obecná vlastnost ale nepotvrzuje výsledek konkrétního robotického projektu. 33

Společná infrastruktura může řešit problém škálování

Úzkým hrdlem odvětví není jen mechanický výkon. Stejně důležitá je cena doprovodné infrastruktury.

Podle zpráv souvisejících s představenými novinkami se firmy potýkají s duplicitním sběrem dat, nákladným ověřováním a nekompatibilními hardwarovými a softwarovými platformami. Pokud musí každý výrobce robotů a každá továrna vytvářet vlastní datové sady, rozhraní, bezpečnostní postupy a nástroje pro integraci, zůstanou nasazení pomalá a drahá i v době, kdy se jednotliví roboti dále zlepšují.

Navrhovanou odpovědí je společná infrastrukturní vrstva. Platforma Tiangong je prezentována jako znovu použitelný základ pro robotická těla, zatímco open-source ekosystém Huisi Kaiwu nabízí nástroje a modely pro vývoj modelů světa a vizuálně-jazykových modelů pro roboty. Materiály společnosti X-Humanoid uvádějí využití napříč scénáři a úkoly, například v továrnách, domácnostech a venkovním prostředí, při uchopování, navigaci a interakci člověka s robotem. 2122

Otevřená nebo kompatibilní infrastruktura může omezit opakovanou technickou práci. Samotná otevřenost ale spolehlivost nezaručuje. Společné platformy stále potřebují jasná rozhraní, robustní hodnocení, kvalitní dokumentaci, bezpečnostní kontrolu a důkazy, že se modely úspěšně přenášejí mezi různými roboty a prostředími.

Partnerství naznačuje spíše spolupráci než okamžité nahrazení lidí

Uváděné partnerství s Mercedes-Benz, v jehož rámci má Tiangong 3.0 fungovat jako „silikonový doporučovatel“, naznačuje opatrnější krátkodobou roli humanoidních robotů: pomáhat pracovníkům a doporučovat další kroky v omezených pracovních postupech, nikoli okamžitě nahrazovat široké spektrum lidského rozhodování. Dodané zdroje potvrzují, že partnerství bylo zveřejněno, neupřesňují však jeho plný rozsah ani provozní výsledky. 19

Tento rozdíl je podstatný. Průmyslové nasazení může začít u robotů, kteří kontrolují, doporučují, přinášejí, třídí nebo vykonávají opakované kroky, zatímco lidé zůstávají odpovědní za výjimky a rozhodnutí s významnými následky. Takové projekty mohou před pokusem o autonomnější práci generovat provozní data a odhalovat způsoby selhání.

Standardy jsou stejně důležité jako modely

O tom, zda humanoidní roboti překročí hranici pilotních projektů, rozhodne také bezpečnost a interoperabilita. Čína schválila přípravu národních standardů pro humanoidní roboty, které pokrývají například vnímání prostředí, rozhodování a plánování, řízení pohybu a provádění úkolů. 27

Standardy mohou pomoci definovat zkušební metody, technické požadavky a očekávání pro interakci lidí s roboty. Mohou také snížit nejistotu továren, které potřebují propojit roboty od více dodavatelů.

Konkrétní tvrzení, že se připravuje 49 bezpečnostních a souvisejících standardů, však dodané zdroje nezávisle nepotvrzují. Obecný směr je přesto zřejmý: průmysl usilující o masové rozšíření potřebuje více než schopný hardware a výkonné modely. Potřebuje opakovatelné testy, důvěryhodné posouzení bezpečnosti, kompatibilní rozhraní a jasné rozdělení odpovědnosti v případě selhání.

Jak může vypadat cesta k masovému nasazení

Události v Pekingu ukazují na postupný model adopce:

1. Začít u úzkých a měřitelných úkolů. Kontrola, třídění, opakovaná manipulace a další přesně vymezené činnosti se hodnotí snáze než otevřená a obecná fyzická práce.
2. Měřit provozní výkon. Průchodnost, kvalita, dostupnost, četnost zásahů člověka, bezpečnost a celkové náklady na vlastnictví jsou důležitější než jediný rekordní běh.
3. Sdílet data a infrastrukturu. Společné platformy a kompatibilní nástroje mohou omezit opakované trénování a integrační práci.
4. Budovat standardy souběžně s technickými schopnostmi. Továrny potřebují spolehlivý způsob, jak humanoidní systémy testovat, certifikovat a průběžně sledovat.
5. Autonomii rozšiřovat postupně. Od asistence pod dohledem lze přejít k širšímu provozu s více úkoly teprve tehdy, když se prokáže spolehlivost a návratnost.

Pekingské akce ukázaly odvětví s výrazným tempem inovací v dynamickém pohybu, výzkumu vtělené umělé inteligence i návrhu platforem. O vítězích tohoto závodu však nerozhodne další sprintový rekord. Rozhodující budou systémy, které dokážou užitečnou práci opakovaně, bezpečně a za cenu, kterou zákazníci dokážou ekonomicky obhájit.