Ruská střela zasáhla Polsko. O několik hodin později se ozvala „rádio soudného dne“

Zásah území NATO a reakce Varšavy

Událost představovala vážnou eskalaci: ruská střela poprvé od roku 2022 zasáhla území členské země NATO. V listopadu 2022 v polském Przewodówě zemřeli dva lidé po dopadu ukrajinské protiletecké střely; tehdejší vyšetřování incident připisovalo ukrajinské protivzdušné obraně, nikoli ruskému útoku.

NATO potvrdilo, že na území členské země dopadla ruská střela, a uvedlo, že přijme „všechna nezbytná opatření“ k obraně aliančního území . Tusk kvůli incidentu svolal mimořádné jednání a konzultoval situaci s představiteli Evropské unie a Spojených států .

Když „Buzzer“ přerušil své hučení

Několik hodin po dopadu střely přerušila své obvyklé monotónní vysílání ruská krátkovlnná stanice UVB-76. Ta je mezi posluchači známá jako „The Buzzer“ — tedy „Bzučák“ — nebo jako „rádio soudného dne“.

Stanice běžně vysílá na frekvenci 4625 kHz nepřetržitý, opakující se tón. 30. července však podle monitorovacího kanálu UVB-76 Logs začala kolem 12:20 moskevského času vysílat hlasové zprávy . Zazněla slova a výrazy jako:

• Doyaropukh,
• BRIBETAKER,
• SEXFAT nebo SEXOFAT,
• MONARCHIST,
• MOTEL,
• MUZOPAYUS,
• STEPENNY,
• LEVRETKA,
• KLETKA, tedy „cela“,
• a NEDOTEPA, přibližně „nešika“ nebo „hlupák“ .

Některé zprávy hovořily o nejméně devíti samostatných přenosech, zatímco monitorovací zdroj uváděl osm kódových slov . Samotné vysílání neobsahovalo žádné veřejné vysvětlení významu těchto výrazů.

Co se o účelu UVB-76 ví — a co zůstává spekulací

Stanici odborníci na vojenskou komunikaci a skupiny sledující ruské radiové sítě, například Priyom.org, obecně považují za součást ruské vojenské velitelské a komunikační infrastruktury. UVB-76 vysílá nepřetržitě na krátkých vlnách už od sovětské éry .

Za pravděpodobné se považuje několik funkcí:

• Pravidelný tón může sloužit jako indikátor obsazeného kanálu a potvrzovat, že systém funguje .
• Přerušení tónu hlasovou zprávou může znamenat přenos pokynu nebo změnu provozního stavu .
• Náhodně znějící slova, volací znaky a čísla mohou představovat kódované rozkazy či situační signály určené vojenským jednotkám .

Často se také tvrdí, že UVB-76 souvisí s ruským systémem „Perimetr“, známým na Západě jako „Mrtvá ruka“, který je spojován s mechanismy jaderné odvety . Toto konkrétní propojení však nebylo veřejně potvrzeno. Stejně tak není doloženo, že vysílání z 30. července představovalo přímou reakci na dopad střely v Polsku.

Načasování přesto přirozeně vyvolalo otázky. Vysílání mohlo být rutinním testem, kontrolou připravenosti nebo součástí běžné vojenské komunikace. Bez přístupu k ruským interním záznamům nelze určit, zda šlo o záměrný signál směrem k NATO.

Útok na Ukrajinu: desítky střel a stovky dronů

Dopad v Polsku byl součástí jedné z nejrozsáhlejších ruských vzdušných operací té noci. Podle ukrajinské strany Rusko vypustilo více než 70 střel a přibližně 280 dronů . Zasažen byl mimo jiné Kyjev, Lvovská oblast a Dnipropetrovská oblast.

Počet obětí se v prvních zprávách lišil podle zdroje a v průběhu dne se měnil:

• agentury Reuters, AP a další média informovaly o nejméně 8 až 10 mrtvých včetně dětí a o desítkách zraněných ,
• Al-Džazíra uváděla nejméně 14 obětí napříč Ukrajinou ,
• opakovaná vyjádření ukrajinských úřadů hovořila nejméně o osmi mrtvých, včetně dvou dívek ve věku 5 a 12 let, a o více než 50 zraněných .

Ukrajinské letectvo zároveň uvedlo, že červenec znamenal rekordní měsíc z hlediska počtu ruských raket použitých proti Ukrajině .

Kyjev pod balistickým útokem, další napětí kolem Polska

Balistické střely zasáhly Kyjev kolem 1:18 místního času. Ve městě byly hlášeny silné exploze a starosta Vitalij Kličko vyzval obyvatele, aby se ukryli . V hlavním městě zemřel nejméně jeden člověk .

Napětí pokračovalo i následující den. 31. července vyslaly polské ozbrojené síly dvojici F-16 proti ruskému průzkumnému letounu Il-20, který letěl nad Baltským mořem asi 40 kilometrů severně od Kolobřehu. Letoun podle polských úřadů neměl letový plán a měl vypnutý odpovídač . Zůstal v mezinárodním vzdušném prostoru a do Polska nevstoupil . Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz operaci označil za „další úspěšné zachycení“ ruského letounu .

Celý sled událostí tak ukazuje na trvale vysoké riziko incidentu na východním křídle NATO: ruský útok na Ukrajinu zasáhl území aliance, krátce nato se zvýšila pozornost kolem záhadného vojenského vysílání a o den později Polsko reagovalo na ruský průzkumný letoun nad Baltem. Samotné vysílání UVB-76 přitom zůstává především nejasným signálem — nikoli veřejně potvrzeným důkazem přípravy jaderné nebo jiné konkrétní vojenské operace.