Proč Tálibán stále nezasedá v OSN? Pět let po převzetí moci má afghánské křeslo stále diplomat z poražené vlády

Pět let poté, co Tálibán 15. srpna 2021 násilně ovládl Kábul, stále nezasedá v OSN. Afghánské křeslo v této světové organizaci zůstává obsazené diplomatem jmenovaným svrženou prozápadní vládou. Proč? Důvodů je hned několik: patová situace v mandátovém výboru OSN, katastrofální stav lidských práv v zemi – zejména systematické utlačování žen a dívek – a tichý, ale překvapivě účinný odpor diplomatů bývalé islámské republiky, kteří nadále spravují většinu afghánských ambasád v zahraničí .

Podívejme se na čtyři klíčové faktory, které Tálibánu brání usednout do lavic Valného shromáždění.

Patová situace v mandátovém výboru OSN

O tom, kdo bude Afghánistán zastupovat v OSN, rozhoduje Mandátový výbor Valného shromáždění. Ten ale každý rok od roku 2021 rozhodování o žádosti Tálibánu odložil . V prosinci 2022 pak celé Valné shromáždění konsenzuálně žádost Tálibánu zamítlo . Mluvčí OSN Farhan Haq v srpnu 2026 potvrdil, že mezi členskými státy není vůle k předání křesla .

Výsledkem je zmrzlý status quo. Afghánské křeslo v New Yorku nadále obsazuje Naseer Ahmad Faiq, diplomat střední úrovně z bývalé republikánské vlády. Kvůli neuhrazeným členským příspěvkům a nevyřešené otázce mandátu přišel Afghánistán už potřetí za sebou o hlasovací právo ve Valném shromáždění . Tálibán požaduje uvolnění křesla jako předpoklad pro spolupráci s OSN, ale tento postoj nenašel pochopení .

Překážka jménem lidská práva

Domácí politika Tálibánu je pro jakýkoli členský stát OSN politicky neakceptovatelná a znemožňuje udělení mezinárodního uznání. Od návratu k moci vydaly de facto úřady přes sto dekretů, které systematicky vylučují ženy z veřejného života . Patří mezi ně zákaz vzdělávání dívek na středních a vysokých školách, přísná omezení svobody pohybu a faktické vymazání žen z veřejného prostoru.

• Podle údajů organizace OSN Ženy z srpna 2026 opouští polovina afghánských žen domov maximálně jednou až dvakrát měsíčně .
• Právní analýza OSN dospěla k závěru, že 16 politik Tálibánu představuje systémovou diskriminaci žen a dívek, čímž Afghánistán porušuje závazky plynoucí z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) .
• Human Rights Watch označila situaci v Afghánistánu za „jednu z nejvážnějších humanitárních krizí světa“ .

Experti OSN popsali zacházení Tálibánu se ženami jako „genderový apartheid“ . Žádný stát není ochoten takovou politiku odměnit udělením křesla v OSN.

Tichý odpor diplomatů z doby před Tálibánem

Diplomaté jmenovaní bývalou Islámskou republikou Afghánistán nadále působí na afghánské misi v New Yorku a ve většině ambasád po světě . Aktivně zpochybňují nárok Tálibánu na křeslo. Naseer Ahmad Faiq, který misi v New Yorku vede, argumentuje, že Tálibán nesplňuje kritéria pro zastoupení v OSN – tedy že neodvozuje svou moc z vůle lidu a nechrání práva všech občanů bez ohledu na pohlaví či vyznání .

Mnoho zemí nadále jedná s těmito diplomaty z doby před Tálibánem v konzulárních záležitostech, vízech a diplomatickém zastoupení. Podle zprávy Amu TV z února 2025 zůstalo 12 ambasád a dva konzuláty pod kontrolou diplomatů bývalé vlády . Tato síť stále fungujících misí Tálibán mezinárodně dále izoluje.

Žádné mezinárodní uznání

Žádný členský stát OSN Tálibán formálně neuznal jako legitimní vládu Afghánistánu . Ani země, které v Kábulu udržují diplomatické zastoupení – jako Čína, Rusko a několik regionálních států – neposkytly Tálibánu plné uznání ani nepodpořily jeho nárok na křeslo v OSN . Jedinou výjimkou je Rusko, které v roce 2025 oficiálně uznalo legitimitu Islámského emirátu, což se ale nepromítlo do širší podpory pro předání mandátu .

Výsledkem je zmrzlá patová situace. Tálibán sice ovládá území, ale svou kontrolu nedokáže proměnit v zastoupení v OSN. Brání mu v tom diplomatická kontinuita misí staré republiky a všeobecné odsouzení jejich systematického porušování lidských práv.