Zlato následně zaznamenalo největší týdenní procentní propad za více než 14 let a od začátku úderů klesalo každý týden . Ve stejném období výrazně posílil dolarový index. To potvrzuje, že kapitál proudil do americké měny a pryč prakticky ze všech ostatních aktiv.

Tento příklon k dolarové likviditě byl tak silný, že převážil i nad tisíce let starou pověstí zlata jako krizového zajištění. Pokles z 5 602 dolarů na minimum poblíž 4 100 dolarů znamenal ztrátu přibližně čtvrtiny hodnoty. V prostředí rostoucích sazeb totiž prudce vzrostla cena za držení aktiva, které samo nenese výnos .

Bitcoin neprošel testem „digitálního zlata“

Konflikt představuje ostrý test teze, podle níž je bitcoin digitální obdobou zlata. Zatím ji trh nepotvrdil. Během prvních 48 hodin po společných americko-izraelských úderech bitcoin spadl přibližně o 12 %, z 72 000 na zhruba 63 000 dolarů, zatímco fyzické zlato nejprve vzrostlo o 5,2 % .

Tento rozdílný vývoj naznačil, že bitcoin se v krizovém prostředí chová spíše jako vysoce volatilní technologická akcie než jako klasický bezpečný přístav. Na začátku dubna, šest týdnů po začátku války, klesl na minimum roku 2026 ve výši 65 834 dolarů a sledoval širší výprodej rizikových aktiv .

Stejný obraz nabízí i zbytek kryptoměnového trhu. Ether se obchodoval poblíž 1 800 dolarů a jeho fondy zaznamenaly odlivy po 14 obchodních seancí v řadě. Kryptoměny tak nyní investoři obchodují spíše jako s pákovou sázkou na dostupnost likvidity než jako s dlouhodobým uchovatelem hodnoty .

Instituce ustupují: z bitcoinových ETF odtekly miliardy

Nejviditelnějším důkazem ústupu velkých investorů jsou americké spotové bitcoinové ETF, tedy burzovně obchodované fondy, které přímo sledují cenu bitcoinu. Od těchto produktů se očekával stabilní institucionální zájem, místo toho však přišel rekordní odliv.

Na začátku června 2026 z nich během jediného týdne odteklo čistých 3,4 miliardy dolarů. Šlo o největší týdenní odkup od uvedení těchto fondů na trh v lednu 2024 .

Výprodeji předcházela rekordní série 11 obchodních dnů s odlivy v celkové hodnotě 3,45 miliardy dolarů. Investoři v té době reagovali na rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů a obavy z inflace přesunem kapitálu pryč od kryptoměn .

Největší produkt, iShares Bitcoin Trust (IBIT) společnosti BlackRock, zaznamenal nejhorší týden ve své historii. Investoři z něj stáhli přibližně 980 milionů dolarů . Tento odchod odstraňuje důležitý zdroj poptávky a činí bitcoin zranitelnějším vůči dalšímu poklesu v prostředí nízké likvidity.

Hormuzský průliv živí inflační spirálu

Kořenem současného tržního paradoxu je praktické omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Od konce února je tato klíčová energetická tepna z velké části zablokovaná, což narušilo přibližně 20 % světových toků ropy .

Důsledky pro energetický trh jsou výrazné. Průměrná cena ropy Brent v březnu dosáhla 103 dolarů za barel a americký Úřad pro energetické informace (EIA) očekává ve druhém čtvrtletí vrchol poblíž 115 dolarů . Světová banka označuje rizika pro ceny ropy za převážně růstová a ve svém základním scénáři počítá s průměrnou cenou Brentu 86 dolarů za barel v roce 2026 .

Dražší ropa zvyšuje inflační očekávání a snižuje naději na brzké snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou. Výnosy státních dluhopisů proto zůstávají vysoko. To zvyšuje atraktivitu výnosových aktiv, například dluhopisů, vůči zlatu i bitcoinu, které samy o sobě žádný pravidelný výnos nenabízejí .

Analytici J.P. Morgan varují, že i po případném znovuotevření průlivu mohou logistická omezení udržet Brent po zbytek roku 2026 v nízkých stovkách dolarů za barel. Problémem by pak nebyl samotný průliv, ale dostupnost tankerů, obnova provozu rafinerií a další omezení v dodavatelském řetězci .

Co může tento režim zvrátit?

Konflikt vytvořil neobvyklé makroekonomické prostředí: podporuje ceny ropy, americký dolar a výnosy dluhopisů, ale tlačí dolů téměř všechna ostatní aktiva — včetně tradičních bezpečných přístavů.

Slábnoucí stříbro vedle zlata potvrzuje, že silný dolar zatěžuje celý segment drahých kovů. Odlivy z etherových ETF zase ukazují, že institucionální investoři omezují riziko napříč kryptoměnovým trhem .

Současný trend by mohly zlomit především dva scénáře:

1. Skutečný diplomatický průlom, který by umožnil obnovit dodávky ropy, oslabil dolar a snížil inflační očekávání. Kapitál by se pak mohl vrátit ke zlatu jako k bezpečnému přístavu.
2. Výrazná eskalace konfliktu, natolik silná, že by překryla inflační šok a vyvolala čistý útěk investorů do tradičních bezpečných aktiv.

Dokud nenastane jedna z těchto situací, data ukazují na pokračující převahu dolarové hotovosti. V současném prostředí tak klesá původní i „digitální“ forma zlata společně — ne proto, že by válka přestala být rizikem, ale proto, že její ekonomické důsledky, tedy drahá ropa, inflace a vysoké sazby, jsou pro ně zatím ještě silnější protiváhou.

Zlato následně zaznamenalo největší týdenní procentní propad za více než 14 let a od začátku úderů klesalo každý týden . Ve stejném období výrazně posílil dolarový index. To potvrzuje, že kapitál proudil do americké měny a pryč prakticky ze všech ostatních aktiv.

Tento příklon k dolarové likviditě byl tak silný, že převážil i nad tisíce let starou pověstí zlata jako krizového zajištění. Pokles z 5 602 dolarů na minimum poblíž 4 100 dolarů znamenal ztrátu přibližně čtvrtiny hodnoty. V prostředí rostoucích sazeb totiž prudce vzrostla cena za držení aktiva, které samo nenese výnos .

Bitcoin neprošel testem „digitálního zlata“

Konflikt představuje ostrý test teze, podle níž je bitcoin digitální obdobou zlata. Zatím ji trh nepotvrdil. Během prvních 48 hodin po společných americko-izraelských úderech bitcoin spadl přibližně o 12 %, z 72 000 na zhruba 63 000 dolarů, zatímco fyzické zlato nejprve vzrostlo o 5,2 % .

Tento rozdílný vývoj naznačil, že bitcoin se v krizovém prostředí chová spíše jako vysoce volatilní technologická akcie než jako klasický bezpečný přístav. Na začátku dubna, šest týdnů po začátku války, klesl na minimum roku 2026 ve výši 65 834 dolarů a sledoval širší výprodej rizikových aktiv .

Stejný obraz nabízí i zbytek kryptoměnového trhu. Ether se obchodoval poblíž 1 800 dolarů a jeho fondy zaznamenaly odlivy po 14 obchodních seancí v řadě. Kryptoměny tak nyní investoři obchodují spíše jako s pákovou sázkou na dostupnost likvidity než jako s dlouhodobým uchovatelem hodnoty .

Instituce ustupují: z bitcoinových ETF odtekly miliardy

Nejviditelnějším důkazem ústupu velkých investorů jsou americké spotové bitcoinové ETF, tedy burzovně obchodované fondy, které přímo sledují cenu bitcoinu. Od těchto produktů se očekával stabilní institucionální zájem, místo toho však přišel rekordní odliv.

Na začátku června 2026 z nich během jediného týdne odteklo čistých 3,4 miliardy dolarů. Šlo o největší týdenní odkup od uvedení těchto fondů na trh v lednu 2024 .

Výprodeji předcházela rekordní série 11 obchodních dnů s odlivy v celkové hodnotě 3,45 miliardy dolarů. Investoři v té době reagovali na rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů a obavy z inflace přesunem kapitálu pryč od kryptoměn .

Největší produkt, iShares Bitcoin Trust (IBIT) společnosti BlackRock, zaznamenal nejhorší týden ve své historii. Investoři z něj stáhli přibližně 980 milionů dolarů . Tento odchod odstraňuje důležitý zdroj poptávky a činí bitcoin zranitelnějším vůči dalšímu poklesu v prostředí nízké likvidity.

Hormuzský průliv živí inflační spirálu

Kořenem současného tržního paradoxu je praktické omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Od konce února je tato klíčová energetická tepna z velké části zablokovaná, což narušilo přibližně 20 % světových toků ropy .

Důsledky pro energetický trh jsou výrazné. Průměrná cena ropy Brent v březnu dosáhla 103 dolarů za barel a americký Úřad pro energetické informace (EIA) očekává ve druhém čtvrtletí vrchol poblíž 115 dolarů . Světová banka označuje rizika pro ceny ropy za převážně růstová a ve svém základním scénáři počítá s průměrnou cenou Brentu 86 dolarů za barel v roce 2026 .

Dražší ropa zvyšuje inflační očekávání a snižuje naději na brzké snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou. Výnosy státních dluhopisů proto zůstávají vysoko. To zvyšuje atraktivitu výnosových aktiv, například dluhopisů, vůči zlatu i bitcoinu, které samy o sobě žádný pravidelný výnos nenabízejí .

Analytici J.P. Morgan varují, že i po případném znovuotevření průlivu mohou logistická omezení udržet Brent po zbytek roku 2026 v nízkých stovkách dolarů za barel. Problémem by pak nebyl samotný průliv, ale dostupnost tankerů, obnova provozu rafinerií a další omezení v dodavatelském řetězci .

Co může tento režim zvrátit?

Konflikt vytvořil neobvyklé makroekonomické prostředí: podporuje ceny ropy, americký dolar a výnosy dluhopisů, ale tlačí dolů téměř všechna ostatní aktiva — včetně tradičních bezpečných přístavů.

Slábnoucí stříbro vedle zlata potvrzuje, že silný dolar zatěžuje celý segment drahých kovů. Odlivy z etherových ETF zase ukazují, že institucionální investoři omezují riziko napříč kryptoměnovým trhem .

Současný trend by mohly zlomit především dva scénáře:

1. Skutečný diplomatický průlom, který by umožnil obnovit dodávky ropy, oslabil dolar a snížil inflační očekávání. Kapitál by se pak mohl vrátit ke zlatu jako k bezpečnému přístavu.
2. Výrazná eskalace konfliktu, natolik silná, že by překryla inflační šok a vyvolala čistý útěk investorů do tradičních bezpečných aktiv.

Dokud nenastane jedna z těchto situací, data ukazují na pokračující převahu dolarové hotovosti. V současném prostředí tak klesá původní i „digitální“ forma zlata společně — ne proto, že by válka přestala být rizikem, ale proto, že její ekonomické důsledky, tedy drahá ropa, inflace a vysoké sazby, jsou pro ně zatím ještě silnější protiváhou.