Slabá data z USA oslabila dolar. Jen navíc podpořil zásah Tokia a Washingtonu

Proč měl jen silnější podporu než jeho konkurenti

Jen reagoval na stejný globální faktor jako ostatní asijské měny — na pokles dolaru a amerických výnosů. Navíc však získal takzvanou intervenční prémii.

Japonské ministerstvo financí potvrdilo koordinovaný nákup jenů se Spojenými státy poté, co japonská měna klesla na čtyřicetileté minimum. Tokio zároveň uvedlo, že v případě potřeby nebude váhat zasáhnout znovu.

Takové varování může ovlivnit trh ještě před samotnou transakcí. Investoři s krátkými pozicemi na jenu musí počítat s možností, že oficiální nákupy vyvolají náhlý pohyb proti nim. To může vést k uzavírání sázek na oslabení jenu a zároveň zvyšovat riziko obchodů financovaných levným jenem, takzvaných carry trades.

Proto mohl jen posilovat rychleji a skokověji než won, baht, singapurský dolar, jüan nebo ringgit. Tyto měny reagovaly především na dolar a výhled amerických sazeb, zatímco jen měl navíc politickou pojistku v podobě možné intervence.

Může podpora jenu pomoci i dalším měnám?

Ne každá intervence na podporu jenu automaticky posílí celý region. Dopad závisí na tom, jak investoři upraví své pozice a zda se carry trades budou uzavírat postupně, nebo chaoticky.

Možné kanály přenosu jsou zejména:

• Širší prodej dolarů: nákupy jenů za dolary mohou posílit celkový odklon od americké měny.
• Pokles amerických výnosů: mírnější očekávání ohledně Fedu zvyšuje relativní atraktivitu asijských měn a aktiv.
• Úprava carry trades: investoři mohou omezovat pozice financované jenem, což mění toky na měnových i akciových trzích v Asii.
• Nová očekávání ohledně politiky: obchodníci mohou předpokládat, že regionální úřady budou méně ochotné tolerovat prudké oslabování domácích měn vůči dolaru.

Dopad ale nemusí být všude příznivý. Won a baht jsou citlivé na globální ochotu podstupovat riziko. Pokud by se carry trades uzavíraly neorganizovaně, mohly by rizikovější měny zpočátku oslabit, i kdyby jen současně rostl.

Jüan se navíc od volněji obchodovaných měn liší tím, že jeho kurz je výrazněji řízen. Slabší dolar ho může podpořit, ale nemusí vyvolat stejně prudký pohyb jako u volatilnějších měn.

Co to znamená pro zlato

Nižší očekávaná trajektorie amerických sazeb bývá pro zlato příznivá. Snižuje totiž náklady obětované příležitosti při držbě aktiva, které nenese úrok. Další podporu mu může poskytnout slabší dolar a geopolitická nejistota, která zvyšuje poptávku po bezpečných přístavech.

Zlato se drželo poblíž 4 376 dolarů za trojskou unci a oporou mu zůstávaly také nákupy centrálních bank. Ve druhém čtvrtletí 2026 nakoupily centrální banky čistých 288,9 tuny zlata, což bylo o 62 % více než ve stejném období předchozího roku, podle údajů World Gold Council citovaných ve zprávách.

Tato čísla sama o sobě neurčují každodenní cenu kovu, posilují však dojem, že poptávka oficiálního sektoru je významným dlouhodobým faktorem.

Co může růst asijských měn prodloužit

Současný trend může pokračovat, pokud další americká data potvrdí, že Fed nemá důvod v září zpřísňovat měnovou politiku. Trhy se zaměří především na:

• další zprávu o spotřebitelské inflaci;
• jádrovou inflaci včetně ukazatele core PCE;
• srpnový report z trhu práce;
• míru nezaměstnanosti;
• růst mezd a nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Další slabý report o zaměstnanosti, mírnější jádrová inflace, pomalejší růst mezd nebo nárůst nezaměstnanosti by mohly stlačit očekávané americké výnosy ještě níže. To by vytvořilo širší podporu pro asijské měny a pokračující tlak na dolar.

Co může trend zvrátit

Silnější než očekávané údaje o inflaci CPI nebo PCE by mohly obnovit obavy, že inflace zůstává příliš vytrvalá na to, aby Fed v září zůstal stranou. Stejný účinek by měl návrat růstu zaměstnanosti, rychlejší růst mezd nebo jestřábí komunikace představitelů Fedu.

V takovém případě by mohly vzrůst americké výnosy a obnovit se úroková výhoda dolaru. Asijské měny by pak část podpory ztratily. Jen by mohl nadále překonávat své regionální protějšky díky riziku intervence, ta však nenahradí trvalou změnu úrokového rozdílu mezi Japonskem a Spojenými státy.

Hlavní závěr

Pohyb z 17. srpna je nejlepší chápat jako reakci o dvou vrstvách. První byla globální: slabá americká data z trhu práce snížila očekávání zářijového zvýšení sazeb Fedu a oslabila dolar. Druhá byla specifická pro Japonsko: po nedávné koordinované intervenci se stalo riskantnější sázet na další oslabování jenu.

Pro další vývoj asijských měn budou rozhodující především nové údaje o americké inflaci a zaměstnanosti. U jenu však trh zároveň zohledňuje, zda Tokio a Washington skutečně zůstanou připraveny zasáhnout znovu.